Proč kolabuje české zdravotnictví?

Základní problém: Zdravotní péče musí být zaplacena. V Česku je od počátku zdravotní péče hrazena jen částečně. Dnes vnitřní dluh představuje stovky miliard korun.

Proto chybí lékaři, sestry a pomocný personál, proto se úzkostlivě šetří na provozu jako za komunistů, není dost peněz na léky, na zdravotnické pomůcky, zdravotní pojišťovny omezují provoz, nehradí dostatečný počet vyšetření a dostatečný počet operací.

Zdravotnický personál svojí skromností umožnil hladký průběh transformace českého hospodářství, ale vnitřní dluh neustále narůstá. Lékaři na to upozorňují nejméně 25 let, ale marně. Chlubíme se tím, že za málo peněz hodně muziky. Svět se nám obdivuje, ale my se již ocitáme za hranou možného.

A tak ani nemusí být pravdivé, že z našich peněz na naše zdraví mizí 30-50 miliard korun ročně, jak nám tvrdil bývalý ředitel IZIPu Jiří Paško ve Zdravotnických novinách, ale vnitřní dluh neustále narůstá. Proto dnes zavíráme jednotlivá oddělení, zavíráme i celé nemocnice. Nejsou peníze na provoz.

Kdysi ministr David Rath zachránil ambulantní provoz masivní subvencí zdravotních pojišťoven, ale nemocniční provoz byl nadále podfinancováván asymetrickou platbou za provedené výkony. Marně na to lékaři poukazovali. Dnes neseme ovoce této arogance českých politiků.

Zdravotní péče je od počátku hrazena jen třetinou z vypočítané částky na jednotlivé výkony. Od té doby se konečně platby zvýšily na trojnásobek, ale náklady rostly desetinásobně. Ambulance těch třicet let přežily, ale nemocnice nemají na provoz. A flekovat to opakovanými subvencemi některým nemocnicím, jako to dnes děláme, nepovažuji za řešení.

A co je skutečným klíčem ke kolapsu zdravotnictví? Jeho direktivní řízení bez ohledu na jeho potřeby. Od počátku dáváme na zdravotní péči, co zbude, a nedáváme, co to stojí. Proč?

Po čtyřiceti letech komunistické vlády zde zcela absentuje pravicové myšlení, které staví na svobodných, přirozených vztazích. Veškerý život je řízen socialistickým konstruktivismem, přesvědčením, že člověk to dokáže vymyslet lépe, než jak to dokáže příroda. Proto se život stává stále složitější, komplikovanější, více se vykazuje, než pracuje. Více se kontroluje a reviduje, než pracuje. Jenže takový život není k žití!

Mám jedinou obavu, že financování zdravotní péče budeme řešit postkomunisticky levicově. Poplatky ve zdravotnictví jsou jen pseudopravicové nouzové řešení, které nám na dlouho nepomůže, protože zachovává nepřirozené vztahy socialistického konstruktivismu. Tato péče je bez vnitřních přirozených vztahů vysoce nákladná. Nebude ji možné zaplatit pro její zneužívání pacienty a využívání nedostatečně placeným personálem.

Toky peněz jsou absolutně netransparentní a umožňují ztráty z našich peněz na naše zdraví. Čím? Pacient je zcela vyloučen z procesu financování. Hlavně, že zaplatí pojišťovně, ale jinak o penězích, kdo je dostane, rozhodovat nesmí. Lékař je také ze systému vyloučen. Na provoz nedostává, co potřebuje, ale to, co zbude.

Náš socialistický systém kolabuje. Proč? Protože socialistický systém je černou dírou na peníze, ve které zmizí vše, co do ní vložíme. Proto mnozí mluví o pokladenském systému financování. Jenže na ten nikdo z nás nemá dost peněz. Proto potřebujeme zdravotní pojišťovny.

Proto již nejméně dvacet pět let hledám systém, který bude postaven na svobodných, přirozených vztazích se zachováním solidarity zdravých s nemocnými a bohatých s chudými. Hledám systém, který si zachová svoji vnitřní přirozenou dynamiku, a zůstane vstřícný k lékařům i jejich pacientům.

Splnit tyto předpoklady umožní jediné, když nejméně 13% zdravotní péče bude financováno přímo cash přes lékaře a zbytek bude hrazen zdravotními pojišťovnami. I tato suma je pro mnohého občana příliš veliká. Ale takový občan musí být řešen sociálními dávkami a nikoliv bezplatnou zdravotní péčí pro bohaté i chudé. Taková péče není ufinancovatelná!

Mám obavu, že pro naše politiky bude zdánlivě jednodušší, trvale dosypávat do zdravotnictví peníze. Ale to je jen flekování, které nebude nikdy skončeno. A tímto socialistickým inženýrstvím bude zachována černá díra, ve které vše zmizí. Sice pod dozorem, ale zmizí!

Aby naše zdravotnictví fungovalo bez zbytečných korekcí trvale, musí prý alespoň průměrně 13% péče být hrazena pacientem při návštěvě v ordinaci. Tím zabráníme zneužívání našich peněz na naše zdraví na všech úrovních. Víme to a mluvíme o tom již od Listopadu. Ne, my všichni chceme socialismus, zdravotnictví bezplatné! Pak je ale financování zdravotní péče neřešitelné.