Systém by nekrachoval, kdyby každá žena měla 2-3 děti.

Romská populace má 4 a víc dětí na rodinu, bílá 1-2, když má tři, je to zázrak. Problem fakt není v počtu dětí.

Můj známý čechošvýcar, který se přestěhoval jako důchodce do Česka mi tvrdil, že švýcarský důchodce odvádí ze svého důchodu % na zdravotní služby. Čím je starší a v důchodu déle tím se % odvodu zvyšuje. To by asi naši důchodci nerozchodili,kdyby měli platit ze svého důchodu na zdravotní péči např. 5%. V rámci systému by to znamenalo ročně cca 20 mld, což by zdravotnický rozpočet solidně posílilo.

Rozchodili by to, kdyby dostali současně to, co za platí stát.

Pokud hovoříte o problematické výši platů ve zdravotnictví, tak nelze pro tento jev používat termín vnitřní dluh. Pojem vnitřní dluh je možné použít jen ve vztahu k podinvestování do reálného kapitálu. A pokud stát se podílí na financování vzdělání ve zdravotnictví, není důvodu, aby se také nepodílel na výnosu z této investice, což nutně sráží výši platů zdravotniků.

Co je vnitřní dluh odhadovaný na stovky miliard korun? Nejsou peníze na zdravotní péči, nejsou peníze na chod nemocnic, nejsou peníze na platy personálu, nejsou peníze na pomůcky, omezují se vyšetření a omezují se operace, protože nejsou na to peníze... To jen politici se mají fajn a mají dost peněz!

Pan Kalousek zavedl poplatky, ale na zdravotnictví to nezlepšilo ani ťuk, ba právě naopak. Proto byly tyto darebácké poplatky zrušeny, a světe div se, co se stalo, nic. NIC Z toho je třeba vycházet

Hodně se v diskuzi zmiňují důchodci. Dost důchodců pracuje. Já skoro v 74 pracuji na plný úvazek, sice jen za minimální základ a organizace pošle VZP ročně cca 27 tis.Kč. A v Praze jsou nás desetitisíce, pravda jsou tady lepší možnosti k zaměstnání.

Dokud bude naše zdravotnictví stát na pojmu - Zadarmo ! Tak s tím nikdo nehne. Nikdo s tím nehne proto, neboť by vypadla populistická část z volebních programů. Slovo zadarmo = Neexistuje. Existuje poznatek, že co zadarmo je = Nic dražšího neexistuje ...

V tomto socialistickém zdravotnictví nemůže mít nikdo představu, kolik a kam alokovat prostředků, aby zdravotnická péče uspokojovala potřeby svých zákazníků.

Zdrojem všech problémů se zde opět jeví stát, se svými regulacemi, certifikacemi a povinnými odvody do zdravotního pojištění. Zdravotnictví je služba jako jakákoliv jiná a proto je třeba aby byla vystavena podnikatelskému objevování a tvrdé konkurenci. Jen tak může dojít k inovativním procesům, které v prostředí kapitalismu dokáže uspokojit jakoukoliv potřebu jakéhokoliv počtu spotřebitelů.

Socialismus neumí a ze své podstaty ani nemůže provádět ekonomickou kalkulaci, která je potřebná pro každý segment ekonomické činnosti tak aby byla efektivní, inovativní a dostupná. Je proto bláhové domnívat se, že nějaký hybrid socialismu vyřeší problém zdravotnické péče.

"aby zdravotnická péče uspokojovala potřeby svých zákazníků"

Ty nikdy uspokojit nelze, dokud je vše "zdarma", je poptávka takřka neohraničená.

Ten náš systém není ani tak socialistický, takový je např. v Rakousku, ale přímo komunistický. Ti měli přece cíl: Každému dáme vše co potřebuje a zadarmo"

Už jsem o tom tady několikrát diskutoval, že beze razantní systémové změny půjde zdravotnictví, jako celek "do kopru".

Za prvé, a to je alfa i omega změny systému, musí proběhnout transformace zdravotních pojišťoven z převodníků peněz ze zdravotní daně na skutečné pojišťovny, které budou ve svých pojistných plánech moci zcela svobodně zakotvit výluky z pojištění a ty rozdělit na nepojistitelné (např škody na zdraví z dlouhodobého užívání drog) a pojistitelné za zvláštní sazbu (např. rizikové sporty) Zdravotní pojišťovny budou mít zákonem a jeho prováděcími vyhláškami stanovený povinný rozsah hrazených služeb (standard základní zdravotní péče s reálnou cenou výkonů, které tento standard obsahuje a to platnou pro všechna zdravotnická zařízení jednotně). Pojistné na plnění úhrad standardu bude hrazeno solidárně každým občanem, včetně studentů a důchodců formou povinné "zdravotní" daně procentem z příjmů (u studentů paušál) jako dosud. T.zv. "nadstandard" si bude moci sjednat s pojišťovnou každý pojištěnec individuálně.

Takže budou platit zcela normální smluvní vztahy mezi občanem (pojištěným) a pojišťovnou (pojistitelem) , na jedné straně a mezi pojišťovnou, jako objednatelem služby a zdravotnickým zařízením, či jednotlivými lékaři, jako poskytovatelem služby na straně druhé. A výsledkem bude, že stát, jako garant zdravotní péče, do těchto vztahů bude vstupovat jen v případě protiprávního jednání některého ze smluvních partnerů.

Vím, že je to utopie, protože pitomých 30Kč a požadavek na úhradu byť jen stravy po dobu hospitalizace, je u nás schopno položit vládu. Ale bez bolestného a tvrdého řezu do systému, budeme slyšet pořád dokola nářky zdravotnického personálu na malé mzdy, stále víc a víc nemocnic bude muset stát zachraňovat ze státního rozpočtu před úpadkem a do menších měst se nebudou hrnout lékaři.

Je to utopie, protože zmíněná výluka by znamenala akceptaci toho, že nejsem-li řádně pojištěn, mám nárok leda tiše si chcípnout pod mostem. A tolik odpovědnosti za vlastní osud nemůžete po našinci chtít.

Problém zdravotnictví je v tom, že žádný politik si netroufne říct, že za těch pár šupů, co pojišťovny dostávají, nemůžou každému zaplatit na co si vzpomene.

Pojišťovny dostávají dost, ale problém je, že z těch peněz se platí levné léky, jídlo pacientů v nemocnici, tedy prostředky, které by zdravotnictví pomohly, ale bohužel

První pokus ministra ODS Julínka mířil ani ne tak na zlepšení péče pro důchodce, jako spíše na vybrakování jejich peněženek (s argumentem, že průměrný důchod činil 13 tisíc korun a důchodci čerpají ze zdravotnictví nejvíce) - i když i tehdy důchod mohl být ve výši pouhých 9.500 Kč - což by v praxi při vzorci výpočtu 9.500 děleno třiceti, znamenalo 316 korun na den a celou tuto částku nelze vyčlenit pouze na jídlo.

Pan bloger s motýlkem intelektuála (a nebo aristokrata?) asi s pohoršením opomněl dodat, že jeho důchod činí 15 tisíc korun a tudíž má na den rovných 500 korun...!