Láska moje a Láska Boží

„Milujte se navzájem! Jako jsem já miloval vás, tak se navzájem milujte vy! Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku k sobě navzájem!“ 

Tato slova Ježíše Krista dnes slyšíme ve všech katolických chrámech. Láska je tím základním atributem člověka, který chce být křesťanem a následovat svého Mistra. Úcta nejen k Bohu, ale úcta ke každému člověku. Bůh je Láska. A člověk je obrazem Božím.

Beru na vědomí, že dnes skoro nikdo nevěří v posmrtný život. Ani někteří křesťané to nechtějí brát vážně. Ale řada křesťanů v posmrtný život věří. A očekávají, že smrtí náš život nekončí. Očekávají, že po smrti se ocitnou v laskavé Boží náruči v nebi. Vždyť o tom mluvil Ježíš Kristus.

Ale pozor, vážený křesťane! Bůh je Láska. Domyslel jsi to? Co když v nebi potkáš Vladimíra Iljiče Lenina, Josefa Visarionoviče Stalina, Klementa Gottwalda, závistivé a nenávistné komunisty, kteří tě obrali o majetek a o tvoji rodinu, známého mordýře Babinského, zuřivé mordýře muslimské, vraha tvého dítěte… Ani ten zrádce Ježíše to nemá jisté. Církev katolická nám staví před oči vzory, svaté, kterým papežové vyslovili právo na nebe. Ale o spodině lidské společnosti se nikde nemluví…

„V takovém nebi já žít nechci!“ Ale Bůh je Láska. Ty rozhodně nebudeš Bohu diktovat, co smí a co nesmí. Bůh je Láska. Dorostli jsme do velikosti Boží Lásky? Kdo z nás nemáme reservy? Jsme hodni toho, žít věčně v Boží Lásce?