České zákony jsou nemravné?

Andrej Babiš dle evropských zákonů stojí mimo zákon, ale dle českých zákonů si Andrej Babiš stojí podle zákona. Prý je to jen nemravné. Komu dnes záleží na dobrých mravech?

Andrej Babiš je podle evropských zákonů ve střetu zájmů, když vlastní majetek, co kterého si přihrává evropské dotace. Podle českých zákonů nemůže být ve střetu zájmů, když právě kvůli němu jeho poslanci vytvořili „Lex Babiš“! Má to jeden háček. Čeští daňoví poplatníci zaplatí evropské dotace, ale český stát je z Evropské unie proplacené nedostane.

Prý je český stát postavený na korupci. Já jsem takový nešika, že v takovém prostředí neumím žít. Prostě mne vůbec nenapadne, že někdo požaduje úplatek. Teprve po letech pochopím, že kdybych byl býval dal na stůl třicet tisíc, měl bych kulaté razítko. Asi mám dlouhé vedení. Ostatně v ordinaci jako lékař, jaký byste mohl požadovat úplatek? Za co byste ten úplatek mohl chtít? A proč? Jsou to přece vaši pacienti!

Poslanci si pro sebe vytvořili desetitisíce bohatě placených bezpracných míst na nejrůznějších politických postech. Nestarám se o to, protože to ovlivnit nemohu. Na ČT kdysi tvrdili, že Livie Klausová dostává ročně za působení v dozorčí radě půl milionu jako „držhubné“, aby se utajilo, co dělají s našimi penězi v bance! Je to vůbec možné? Asi ano. Soudím tak podle toho, jak Jan Hamáček ze msty vyhodil z jednoho takového místa (podstatně méně lukrativního) pro pravdu Martina Netolického. Byla to taková typická hradní msta! A tak naši politici mají svoje zákonné (korupční?) odměny, svoje zákonné provize ze své práce. Ostatně taková provize je běžný a legální příjem. Ale jen u někoho!

Právě probíhá s lékaři soud. Prý brali úplatky! Nepochopitelné! Když lékař píše léky nějaké firmy, dostává prý provize. Jenže to, co je u jednoho provize, je prý podle našich zákonů u druhého úplatek. Žádný lékař, takto postižený, se u žádné firmy o peníze nedomáhal! Žádný úplatek nepožadoval. Prostě psal pro své pacienty nezbytné léky. Firma mu dala o své vůli provizi a dnes je za toto chování firmy lékař posílán před soud. A tak jsem rád, že jsem již v penzi, protože v takovéto společnosti neumím žít!

Nechápu, proč provize byla označena slovem úplatek. O potenciálně skutečném úplatku mi kdosi vyprávěl při stanovování ceny preparátu na ministerstvu zdravotnictví. Dokonce uváděl přesný počet kapes, které je třeba obejít a naplnit tučným obnosem, aby byl u nás určitý preparát prodejný.

Skoro bych řekl, že je to nesmysl. Ale stanovuje se několik cen (maximální, obvyklá, cena pro pojišťovnu a doplatek pro pacienta), jejichž kombinace rozhoduje o prodejnosti léku. Ty určované ceny však nemají vůbec žádnou souvislost s kvalitou léku, jejich účinností nebo potenciální kompliancí pacienta. A to mi vrtalo a dodnes vrtá hlavou. Proč?

Pak se údajně tyto ceny určovaly na VZP, kde se tvořili tak zvané „pozitivní listy“, ve kterých byly léky označovány různými barvičkami (červená, žlutá, zelená, bílá a žádná), a které byly slangově značeny slovem „semafor“. A opět ty barvy neodpovídaly ani kvalitě, ani jejich účinnosti, ani potenciální kompliaci pacienta. Proč? Když lékaři byli odměňováni podle toho, jak ten „semafor“ dodržují.

A ještě se zmíním o jedné legislativě, která má jednoznačně korupční charakter, a celé to dělá dojem, že si toho žádný legislativec vědomě či nevědomě nevšimnul. V každé skupině léků je za zákona povinnost, mít jeden lék bez doplatku. A ten lék je určen bez jakékoliv závislosti na kvalitách léku! To je divné!

Kdybych byl legislativec, určil bych každé účinné látce pro všechny léky z ní vyrobené jednotnou minimální cenu, a pokud by některá firma požadovala za lék více peněz, doplácel by si to pacient. To by šly ceny léků dolů! Ale vytratil by se zjevně korupční potenciál.

A aby to obžaloba lékařů měla jednodušší, smíchala tyto nevinné lékaře, kteří psali jen potřebné léky pro své pacienty a dostali od firmy nežádanou provizi, s lékaři, kteří psali recepty (nikoliv léky!) pro kšeft! Jak je to možné? Naši poslanci specielně na to udělali zákon, že jakýkoliv peníz přijatý v souvislosti s výkonem lékaře nemůže být ničím jiným než úplatkem. To je takový „Lex doctor“.

Quod licet Jovi non licet bovi!

To jsou ale divní bohové! S ďábelskýma očima! A lékaři rozhodně nejsou bohové!