aneb proč ženy dělí muže na alfa-samce, beta-samce a chcípáky, ale veřejně o tom nemluví.....
Tento článek vznikl tak trochu jako reakce na článek J.X. Doležala „Vzpoura proti přírodě“ ve 40. čísle Reflexu.
Na samý úvod článku bych chtěla zdůraznit pro všechny ty čtenáře, kteří pisatelům vytýkají zevšeobecňování a generalizování, že pokud napíši „ženy“ nebo „muži“ nemyslím tím VŠECHNY ženy a VŠECHNY muže, ale pouze NĚKTERÉ. Ovšem slůvko některé a někteří nebudu uvádět před každým výše uvedeným označením člověka (ani výši procenta populace, které se daný text týká).
Ve výcucu viní článek J.X.D. z krize rodiny a partnerských vztahů emancipaci žen, vyzdvihuje přirozenou dominanci mužů a v závěru doufá, že další generace odsunou nesmysly, jako je kulturní podmíněnost pohlavních rolí a genderové teorie, do historie.
To vše dokazuje na příkladu veverek.
Hrubě s tím nesouhlasím a hned uvedu proč.
Po tisíciletí byla žena podřízena muži z jednoduchých a praktických důvodů. Pokud by se nepodrobila společenským a náboženským pravidlům tehdejší společnosti, zemřela by ona i její děti hlady. Popřípadě by byla odsouzena a dopadla stejně, pokud by neskončila na hranici nebo na popravišti.
A proto se podřídila a i tam, kde se jí to příčilo, vytvářela rodinnou pohodu nebo odešla do kláštera.
Lidé si málo uvědomují, jak do jejich soukromého života zasáhly moderní technologie.
Ženská emancipace šla ruku v ruce s technickým pokrokem až ke společenské a ekonomické nezávislosti. A od tohoto bodu zlomu se datuje křik o krizi rodiny z důvodů oslabení mužů a ztráty jejich patriarchálních pozic.
Dnešní žena má možnost uživit se sama, dokonce uživit i své děti. Proto si může dovolit ten luxus, odejít od partnera, se kterým už nechce z různých důvodů být.
Harmonické partnerské vztahy jsou dílem jen vzájemné vůle obou zúčastněných jedinců opačného pohlaví. A také rovnice má dáti - dal.
Skutečně by mne zajímalo, jak by všichni ti obhájci patriarchálních hodnot, chtěli dosáhnout opětovné plošné podřízenosti a závislosti žen. Násilím a zbavením práv, včetně volebního?
Nebo svou přirozenou autoritou a přitažlivostí?
Zjednodušeně řečeno, co svět světem stojí, dělí ženy muže do tří kategorií, ale raději se o tom před nimi nezmiňují:
A/ Alfa-samci – vůdci smečky, s dobrým přístupem ke zdrojům, ochotni se o ně podělit. Mohou mít tolik partnerek, kolik jich dokáží uspokojit.
B/ Beta-samci – přátelé do pohody i nepohody, schopni postarat se o sebe a své závazky
C/ Gama a dále ... souhrnně chcípáci – všichni ostatní nespadající do prvních dvou kategorií
(jejich charakteristika by zabrala celou stranu...)
Zvláštní kapitolou je „osvícený alfa-samec“. Exemplář vzácný a vysoce ceněný.
Před osvíceným alfa-samcem zjihne i ta největší feministka.
A byli to v historii právě osvícení alfa-samci, vládci a politici, kteří se zasadili o zrovnoprávnění žen.
Protože není nic krásnějšího, než když se jim žena oddá, poddá se ze své vlastní vůle a z obdivu k nim, bez hladu a strachu o přežití.
Ženy žijí ve skvělé době, mají možnost volby. Přesto řada z nich není spokojená a často se stává, že svá práva proti mužům zneužívají (hlavně přes společné děti.) Ale to už je námět na samostatný článek.
Mnoho žen žije s chcípáky, ale na obranu těch mužů musím napsat, že si je ty ženy dobrovolně vybraly.
Na ženách hodně závisí, jak početně silné budou první dvě kategorie mužů a jak velká bude třetí skupina. Na ženách závisí, co si nechají líbit, jak se mužům přizpůsobí a oni jim.
Neexistuje krize, začíná jen další fáze evoluce.
Třetí skupina mužů křičí : Vivat patriarchát, ty první dvě ho přirozeně mají nebo nepotřebují.
V jednom se s J.X. Doležalem přece jen shodnu. A sice plně souhlasím s jeho větou:
Může se vám to líbit nebo ne, ale to je tak všechno, co s tím můžete dělat.
Není to dobré nebo špatné, je to prostě jen JINÉ.
Současné ženy se nechtějí vracet do minulosti, ani posílat do historie emancipaci.
Budou rády vzhlížet a uctívat dominantní roli muže, kteří jim za to budou stát.
A na smetišti dějin zůstanou jen ti chcípáci.
A co dodat ke kritice žen, které jsou prý příliš emancipované, že si nemohou vybrat partnery?
Muži křičí: Ať takové ženy sníží své nároky! A zapomínají, že existuje ještě druhá možnost.
Pokud se muži nestanou pro ženy atraktivnějšími, bude přibývat těch žen, které zamíří raději do spermobanky (až to naše zákony umožní) než na rande se žabáky typu gama a dále. Přesně podle oblíbené pohádky co koluje po e-mailech – té, ve které si princezna raději pochutnala na žabích stehýnkách, než aby přistoupila na nabídku žabáka, který se měl proměnit v prince.
Neexistují vzpoury proti přírodě, protože vše, co na naší planetě vznikne, je dílo jí samé.
A snahou každého živého organismu je přežít a u člověka - prožít svou časem omezenou existenci pokud možno dle své vůle.
Jen někteří lidé si neustále musí pojmenovávat a zdůvodňovat jevy, kterým chtějí ovládat druhé.
Ale i to je součástí přírody.
