Žádné zdravotnictví nám nezaručí nesmrtelnost

aneb nikdy nebyl a nebude absolutní dostatek všech zdravotních prostředků pro všechny.

Téměř hysterický název v dnešním tisku křičel: Na vaše léčení už došly peníze.
Přiznám se, že memám takové titulky a články ráda, protože záměrně u některých čtenářů vyvolávají zavádějící negativní emoce a strach. A to jen z důvodu, aby se novinám zvedl obrat, bez ohledu na cokoliv.

Takto naočkovaný občan si pak pomyslí něco o hrozné nespravedlnosti. Vždyť každý má nárok na zdravotní péči. Zvlášť když je dnes dokonce lehce zpoplatněna....

Řeči o nespravednosti a nároku se pak linou jako červená niť společností a někdy mi je smutno z toho, jak lidé málo přemýšlí nad zákony přírody a omezenou možností člověka je měnit.

Jsem smířena s tím, že pokud onemocním zhoubnou chorobou, na kterou nebudou stačit dostupné léky, tak zemřu. Nebudu vinit  společnost a stát, že mi neposkytla maximum nejmodernějších preparátů. Mohu maximálně prodat vše co mám a vyměnit je za naději. Někdo dá takové naději přednost a jiný raději sepíše závěť, aby se příbuzní neporvali.

Léky a zdravotní přístroje se musí vyrobit, jako každá jiná věc mají svou cenu. Ano, je to pro mnohé nechutné slovo, ale léky jsou zbožím.
Povinně odvádíme daně a pojištění, aby byla garantovaná základní péče o nemocného člověka a díky poplatkům a jiným úhradám roste i možnost zaplacení drahých zákroků a léků.
Ale i kdybychom odváděli státu 90% příjmů a žili na příděl, nikdy nebude dost prostředků aby se vyléčil, nebo žil déle, každý, komu jeho svíce osudu přestala, byť předčasně, hořet.

S takovým poznáním a uvědoměním si situace se lidem bude žít smířlivěji a doufám, že jich nadpoloviční většinu nezmámí populistické sliby některých politických stran, které naslibují vše a pro všechny až za hrob.