V našem obchodě nakoupíte celý rok za slušné ceny bez slevy

Až jednou uvidím tento reklamní nápis, vezmu takový obchod útokem. Mám totiž ze všech těch Slevomatů, Slev skrz naskrz, Hyperslev, Rájů slev, Horečky slev, Slev ze slevy a dalších slevových nabídek, útočících na člověka kam se podívá (reálně i na internetu), kopřivku.

Tyto „výhodné“ nabídky jsou zároveň doprovázeny neméně vlezlou reklamní kampaní na všelijaké úvěry (bez ručení, hned a pro každého) valící se horem dolem ze schránek i mailu. Ve spamovém koši zaujímají spolu se slevami zasloužené první místo.

Jsou slevy opravdu tak výhodné, nebo jde o reklamní trik?
Dříve byly slevy synonymem pro výprodej předchozí kolekce, aby se obchody zbavily toho co zbylo ... nejčastěji po vánocích, zimě a letní sezóně. Nyní jsou slevy od ledna do prosince, na vše, co vás napadne, mění se pouze intenzita s jakou na nás útočí.
Když člověk nevnímá jen nápisy – 30 až -90%, všimne se při pozorném čtení cedulek, že některé mají slevy rovnou předtištěny, což vypovídá o tom, že za původní cenu ani nebyly prodávány a rovnou lákají na slevu.
Mnoho lidí se tak stává otrokem pocitu, že kdyby něco koupili bez slevy, byli by za blbce.
To co potřebují si nekoupí hned, ale čekají na slevy a akce. Pak už sice ten konkrétní vyhlídnutý model třeba nemají a tak si koupí to, co se až tak nelíbí, ale k tomu přihodí ještě pár dalších věcí, které sice nepotřebují, ale nekup to, když je to tak levný! Jak by řekl Jaromír Hanzlík ve Slavnostech sněženek. V konečném součtu pak mají náhražku a ještě utratili víc, než kdyby si hned na začátku koupili jen to, co opravdu chtěli.
Často se stává, že lidé propadnou slevovému šílenství natolik, že si ještě na ty báječné věci, které  jsou tak laciné a které všechny přece musí mít, vezmou úvěr a neštěstí je hotovo.

Když se dívám na net na různé nabídky například wellness balíčků na tajuplném romantickém místě a porovnám je se skutečnou nabídkou onoho konkrétního místa, které znám, (který slevový portál rafinovaně tají), vyjde sleva stejně nebo často ještě dráže než standardní nabídka. Jedná se tedy o běžnou reklamu s provizí, převlečenou za slevu. A když je cena opravdu výrazně nižší, než běžná, stává se, že je klient také ošizen o plný prožitek.

S oblibou to dává najevo špatně vyškolený personál restaurací, protože dle mnohých kritiků, přivítá hosty se slevovým voucherem chladným úsměvem typu – to jsou ty socky na slevu a hned to otráveně hlásí do kuchyně. Snaha majitele, nalákat širší klientelu na tento druh reklamy se tak míjí účinkem.

Beru slevové portály jako druh reklamy, která mě neoslovuje.
Sama se rájům slev a jim podobným akcím vyhýbám jak čert kříži. Chci si dopřávat jen to, co opravdu chci, na co mám, po čem opravdu toužím, co není před „slevou“ předraženo a chci si vybrat kdy a kde. Všechny ty úžasné nabídky nás totiž omezují. Zkrátka slovy klasika: sleva není zadarmo.

*

Perlička na konec:
Jak si naši občané zvykli jezdit do zahraničí a zvláště na exotických trzích smlouvat o ceně, přenesli si tento kratochvilný zvyk i k nám, takže přestal být jen doménou cizinců, kteří smlouvají hodně a rádi.  Občas z toho nějakému českému obchodníkovi rupnou nervy a pověsí nad pokladnu ceduli podobné této, jak jsem před časem na jednom místě zahlédla:

Diskutovat můžete i ZDE.