O zamčené lásce

Kolik váží láska? Na Tyršově mostě v Přerově už příliš moc. A tak magistrát veřejně oznámil, ať si zamilovaní přijdou své zámečky ze zábradlí mostu sundat, jinak bude zbytek rozřezán a odvezen do šrotu. Zámečky jsou totiž těžké už tak, že lankový výplet zábradlí potrhaly a navíc rezivějí.

Obliba zamknout si svou lásku na zámeček na zábradlí nějakého zajímavého mostu se k nám šíří nejen z Francie, kde byl nedávno evakuován známý pařížský Pont des Art, kde část jeho zábradlí neunesla tíhu tisíců zámků a propadla se.

Netuším kolik přerovských zamilovaných uposlechne oné úřední výzvy na odstranění svého zámku, ale tipla bych, že jich asi moc nebude. Výzvu nejspíš vymyslel úředník, který netuší, jak takové láskyplné zamčení funguje. Že se klíček od visacího zámečku obvykle vhodí do řeky, aby nebyl nikdy nalezen a láska odemknuta. Aby zůstala zamčená navždy.
Třeba přerovský magistrát najme potápěče, aby se pokusil vylovit nějaké ty klíčky, a další šikulové pak budou zkoušet jeden po druhém, aby aspoň nějakou tu lásku zachránili. Ale už to nebude ta původní, ta nezarezlá bude cizáky odemčená, osahaná …  A do všech těch zbývajících se zakousnou štípačky na železo a láska tak padne za oběť nejen zubu času.

Nezamykejme lásku … jednak ničí mosty a jednak reziví. Věci v nás, kolem nás a okolnosti se mění v čase a prostoru a nemůžeme říct o ničem, že je to navždy. Láska není zámek, je to motýl. Ale ruku na srdce, kdo v mládí a z neznalosti by rád lásku nechtěl zamknout?  Aby vydržela taková, jaká byla v okamžiku vhození klíče do vody.