Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Pivnicový puč: Hitler se poučil. Poučili jsme se i my?

V noci z 8. na 9. listopad 1923 se v Mnichově Adolf Hitler spolu se svými stoupenci a spojenci poprvé pokusil převzít moc. Naposledy se o to pokusil v létě 2011 ve světě berlínského showbyznysu. Alespoň tak tomu je na stránkách černě humorné a silně znepokojivé knihy Timura Vermese Už je tady zas. Lze nalézt společného jmenovatele historického pokusu o převrat a smyšleného vzestupu modernizovaného demagoga?

Popis: Vůdcové puče: zleva Pernet, Weber, Frick, Kiebel, Ludendorff, Hitler, Bruckner, Röhm, a Wagner. Zdroj: BundesarchivBundesarchiv

            Mnichovský puč byl akcí, kterou od počátku provázel chaos a diletantismus. Výmarská republika zažívala vrchol hyperinflace. Komisař Gustav von Kahr, pověřený bavorským premiérem výkonnými pravomocemi pro výjimečný stav, zakázal sérii shromáždění organizovaných NSDAP a Hitler se vůbec cítil být zatlačován do pozadí, přestože vypjatá doba byla podle něj příznivá pro uchopení moci. Inspirován Mussoliniho úspěšným pochodem na Řím, pokusil se i Hitler převzít podzimní iniciativu do svých rukou.

            Rozhodl učinit z Mnichova základní tábor pro další pochod na Berlín. Zatímco jednotky SA obsazovaly ulice, Hitler přepadl jednání vládnoucího triumvirátu von Kahr – Hans von Seisser (náčelník bavorské policie) – Otto von Lossow (generál Reichswehru), konající se v pivnici, jak bylo pro dobu typické. Kahr a Lossow se ještě o několik dnů dříve pokoušeli Hitlera uklidnit náznaky společného postupu při pozdějším puči, pročež je Hitler nyní nutil, aby mu vyjádřili podporu. Věci však nešly podle jeho plánu. Generál Ludendorff, válečný hrdina, jehož spojenectvím se nacisté snažili zvýšit svou prestiž, dorazil na puč se zpožděním; von Kahr a ostatní se nějakou dobu snažili vymluvit, a když se Hitler odebral řešit jiný problém, Ludendorff jim povolil opustit místnost. Netrvalo dlouho a puč byl rozehnán policejní střelbou, při níž zemřelo šestnáct nacistů a čtyři policisté (k čemuž by pravděpodobně došlo i bez propuštění Lossowa).

            Po propuštění z věznice (kde v luxusních podmínkách strávil devět měsíců namísto původního rozsudku pět let) se Hitler poučil. Propříště již nehodlal vsázet svůj úspěch na jednorázový násilný převrat. Byl ostatně demagogos, tedy v původním významu lidový vůdce; později i ten, který promlouvá k lidu, který apeluje na jeho emoce, předsudky, obavy a nižší pudy. Ten, který hraje na lid jako na svůj nástroj. Jeho další kroky – navzdory odporu radikálnějšího (či spíše ukvapenějšího) křídla ve straně – byly v relativním souladu s dobovým zákonem. Pouliční hordy rváčů z SA používal už výhradně jako formu zviditelnění, jako prostředek nátlaku na politické protivníky, ale nikdy jako zdroj moci o sobě. Do politiky šel volební cestou a na každém kroku otevřeně hlásal svůj program v jeho plné šíři. Dnes možná působí absurdně, situace, kdy Josef Goebbels – tou dobou zvolený poslanec Reichstagu – na schodech do sněmovny odpoví novináři na jeho oslovení, že demokracie je úpadkové zřízení, které NSDAP hodlá po volbách demontovat. Taková však byla jejich taktika. Proč? Protože taková byla jejich doba. Nacisté vystihli přesně, co chtějí Němci, sužovaní hladem, slyšet. A Němci volili. Tolik k historii…

            Píše se rok 2011 a uprostřed berlínského parčíku se po více než šedesátiletém spánku bez vysvětlení probudí k životu Adolf Hitler. Chvíli se podivuje, proč je jeho uniforma cítit benzinem, ale ne dlouho. Není mužem, který by si příliš kladl hluboké otázky. Je mužem činu. Netrvá dlouho a je seznámen se zástupci televizní produkční společnosti, kteří se – jako všichni kolem něj – domnívají, že tento dokonalý imitátor historické postavy představuje zlatý důl. Postaví jej před kameru. A Hitler mluví. Říká stále totéž, co v roce 1933; nic jiného říkat nechce a neumí. Svérázná talk-show získá záhy miliony fanoušků na youtube a Hitler se stává celebritou. Teenageři a jiní, fascinovaní jeho neměnnou, avšak dokonalou rétorikou, klikají „to se mi líbí“ na facebooku. Intelektuálové a kritici roubují na jeho štvavé proslovy vlastní interpretace, kterak „pan Hitler svou imitací absurdního radikalismu ve skutečnosti předkládá nejlepší argumenty ve prospěch tolerance a svobody slova“. Když je na ulici napaden neonacisty, kteří jediní ho nenávidí pro zesměšňování jejich idolu, stává se mediálním mučedníkem. A protože – navzdory přání mnoha zjednodušovatelů historie – Hitler není neinteligentní, záhy se své situaci přizpůsobí slovem i činem. A jako už jednou, rozhodne se, že přeci jen vstoupí do politiky…

            Tolik k ději románu Už je tady zas. Prvotiny Timura Vermese se již prodaly statisíce výtisků. Autor, znalý historie, dokonale vystihuje hitlerovskou dikci a písemný styl (román je psán z Hitlerova pohledu a stejně jako v Mein Kampfu i zde shledáváme, že psaný projev je pro něj vlastně jen záznamem projevu mluveného). A diskuzí kolem knihy není o mnoho méně než výtisků. Je dnes možné se už i v Německu smát Hitlerovi? Je možné se smát s Hitlerem? K obojímu totiž dochází – nejprve když pozorujeme Hitlerův epický popis zápasu s ovládáním jeho nového smartphonu (jako vyzváněcí melodii má samozřejmě Jízdu Valkýr), později když čteme jeho popis vrcholně sobecké a v mnohém absurdní společnosti dneška.

            Prvoplánovou analýzou lze samozřejmě knihu kritizovat pro bestselerovou čtivost či pro nadsázku, s jakou se Hitlerovi v Německu Angely Merkelové vše daří, avšak zpoza černého humoru vystupují ještě černější otázky. Nebyl skutečný Hitler původně také mnohým k smíchu, jen ukřičená figurka, které kdožvíproč začalo také všechno vycházet?

Je dnešní doba imunní vůči demagogům? Hlady už západ dávno netrpí, ale – jak poukazuje Vermes – dost možná trpí hladem ideovým. A rozhodně trpí hladem po senzacích. Bylo by možné u nás a našich sousedů najít politická uskupení nesoucí znaky ryzího, prázdného populismu, strany dmýchající obavy z těch či oněch krizí, s designem letáků připomínajícím bulvární plátky, nebo jsme my, Evropané, natolik poučeni minulostí, že volíme jen stabilní strany a konkrétní programy?
Adolf Hitler se v nedalekém parku asi hned tak neprobudí. Ale kdo ví, kdo jiný tam již zlehka podřimuje?

 

DALŠÍ LITERATURA:

HAMŠÍK, Dušan. Génius průměrnosti.

KERSHAW, Ian. Hitler 1889 – 1936: Hybris.

VERMES, Timur. Už je tady zas.

Zveřejněno se souhlasem autora
Autor: Marek Rod

Jelikož svůj blog nestíhám vést tak jak jsem si představoval, dovolím si malý kompromis. Kromě mých článků, se zde sem tam objeví článek z cyklu Post Septem, který vydáváme ve studentském spolku Agora. Články jsou zaměřeny buď na historická či na společenskovědní témata. Doufám, že se Vám budou líbít. 

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Tomáš Bederka | středa 26.3.2014 14:12 | karma článku: 13,49 | přečteno: 970x
  • Další články autora

Tomáš Bederka

Česká (nejen výchovná) krize

Na chvíli se ohlédněme čtvrt století zpět do dnů, kdy náš národ sjednocovala víra v blížící se konec komunistického režimu. Na dobu, kdy jsme upínali zraky k Václavu Havlovi, jakožto k symbolu revoluce a k ideám, které představoval.

3.12.2014 v 21:49 | Karma: 9,72 | Přečteno: 518x | Diskuse| Společnost

Tomáš Bederka

Islámský stát a irácký nestát: Kdo seje demokracii…

Nyní, když se mnohostranná koalice odhodlala k letecké podpoře útoků na Islámský stát, můžeme očekávat propad moci a pozvolný ústup této organizace. Nebo tomu tak není? Vstoupí Abú Bakr al-Bagdádího chalífát do dějin jen jako ten nejmenší, nejnesnášenlivější – a rekordně nejkratší? Pokud IS (Islámský stát, pozn. autora) padne, je namístě reflektovat celý druhý cyklus jeho vzestupu. A pokud se navzdory zvýšenému tlaku udrží i nadále, je analýza ještě naléhavější.

23.11.2014 v 18:55 | Karma: 10,16 | Přečteno: 607x | Diskuse| Společnost

Tomáš Bederka

Čečenská otázka

Čečenci jsou jedním z mnoha malých národů kavkazského horského řetězce. Ruské síly se kolem kavkazského pohoří začaly usazovat již od 16. století, nicméně územní zábor pohoří samotného započal až v 19. století. Krvavou výpravu vedl generál Alexej Jermolov, který kavkazské národy v bitvách porazil „na hlavu“, ovšem pro pacifikaci regionu bylo však nutno udělat mnohem více.

27.5.2014 v 21:42 | Karma: 12,76 | Přečteno: 667x | Diskuse| Společnost

Tomáš Bederka

Kreml včera a dnes: má Kennan stále pravdu?

Bylo odpoledne 22. února 1946 a do Washingtonu dorazil telegram z moskevského velvyslanectví USA. Zástupce velvyslance, George F. Kennan, v něm odpovídal na dotaz, který počátkem února položilo americké ministerstvo financí: Proč Sověti odmítají účast v nedávno založené Světové bance a Mezinárodním měnovém fondu? Otázku směřovali na ambasádu v naději, že jakožto znalci sovětských poměrů, budou její zaměstnanci schopni vnést do věci jasno. Kennanova odpověď učinila mnohem víc.

20.5.2014 v 21:49 | Karma: 17,61 | Přečteno: 988x | Diskuse| Společnost

Tomáš Bederka

Černobyl: Jak se v roce 1986 Neinformovalo

Před cca. dvaceti osmi lety, 26. dubna 1986, došlo k nejhorší jaderné havárii v historii jaderné energetiky. Černobylská katastrofa má mnoho příběhů, jedním z nich je také naprosté zamlčení informací ze strany jak Sovětského svazu, tak československé vlády. Co východní blok svým občanům (ne)řekl?

3.5.2014 v 13:56 | Karma: 19,22 | Přečteno: 1402x | Diskuse| Společnost
  • Nejčtenější

„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici

25. května 2024  12:55

Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...

Ženě se do ruky zakousl pes. Muž, který jí přispěchal na pomoc, zvíře zabil

29. května 2024  15:12

Ženu v Žihli na Plzeňsku vážně pokousal volně pobíhající pes. Na pomoc jí přiběhl příbuzný, který...

Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím

24. května 2024

Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...

Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla

29. května 2024  13:51

Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...

Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali

26. května 2024  11:40,  aktualizováno  23:29

Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...

Reformu, která zvýší věk odchodu do důchodu, se nepodařilo opozici zamítnout

30. května 2024,  aktualizováno  18:07

Přímý přenos Poslanci podpořili v prvním čtení návrh reformy, která zvyšuje věk odchodu do důchodu nad 65 let...

Pohled na rodičovství se změnil. Ale muži to mají jinak než ženy, říká socioložka

30. května 2024

Premium Obavy z budoucnosti a touha žít udržitelně se často stávají hlavními faktory v rozhodování odložit...

Evropské volby pokládám i za referendum o současné vládě, řekl Zeman

30. května 2024  15:10,  aktualizováno  17:59

Bývalý prezident Miloš Zeman přijel před volbami do Evropského parlamentu do Teplic na akci dalšího...

Írán využívá gangy ve Švédsku pro násilné útoky, cílí na disidenty a Židy

30. května 2024  17:36

Írán využívá kriminální gangy pro násilné útoky ve Švédsku. Ve čtvrtek o tom informovala švédská...

7 tipů, jak na citlivé zuby v těhotenství
7 tipů, jak na citlivé zuby v těhotenství

Hladina hormonů v těle se v průběhu těhotenství mění stejně jako chutě a jídelníček. Mnoho těhotných také trápí časté nevolnosti. Následkem toho...

  • Počet článků 12
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 984x
Student PedF UK, předseda studentského spolku, který je kriticky hrdý na svou Alma mater, a který opravdu chce učit.
Motto: i want to be a teacher and I'm proud of it.

Seznam rubrik