Koncert k poctě Václava Talicha
Václav Talich. Autor neuvedený, zdroj: anglická verze Wikipedie.Fair use.
Zcela mimořádný je Talichův vztah ke Smetanově Mé vlasti. Jen Rafael Kubelík překonává Talichův počet čtyř vydaných záznamů. Mimo populární symfonický cyklus lze jmenovat i nahrávky dalších Smetanových děl, mezi kterými se vyjímá Česká píseň či válečná nahrávka předehry Libuše - počin vyčnívající z doby, kdy jakékoliv kompletní provedení nebylo vůbec myslitelné. Nebývale rozsáhlý je Talichův seznam nahrávek Dvořákových skladeb, takže jen namátkou - několikeré provedení obou řad Slovanských tanců, mistrovské symfonie s čísly 6 až 9, violoncellový koncert se Mstislavem Rostropovičem, zdařilé provedení jinak trochu problematických Dvořákových symfonických básní. Velkého propagátora své tvorby pak v Talichovi našel Josef Suk. Talich vytvořil přímo vzorové nahrávky některých jeho skladeb, které nejen že nebyly poměrně dlouhou dobu překonány, ale v případě smyčcové Serenády Es-dur se o to celých 10 let nikdo ani nepokusil. Sukovo Zrání má v Talichově dirigentské dráze naprosto zásadní význam.
Program otvíral Smetanův Vyšehrad. Téměř bezchybné a dokonalé provedení nechalo diváka zalitovat, že cyklus Má vlast nezazní ten večer celý. Dramaturgie večera však byla jasná, faktem nicméně zůstává, že Smetanovi byl dán, alespoň co do času, prostor zdaleka nejmenší. I osamocený Vyšehrad ale dokázal znovu připomenout krásu a úžasnou propracovanost tohoto Smetanova díla.
Ze Sukova díla zazněla kompletní Pohádka, posluchačsky vděčná suita z hudby k Zeyerově Radúzovi a Mahuleně. Zájem publika byl viditelně již o něco menší, hudba Josefa Suka přece jen nedosahuje popularity práce ostatních dvou uvedených autorů, byť je jeho nevelké dílo muzikology považováno za přelomové. I tuto skladbu zvládla Česká filharmonie na výbornou, včetně sólových houslových pasáží.
Přiznám se, že během Vyšehradu jsem ani příliš pozornosti nevěnoval dirigentovi Petru Altrichterovi. Od Sukovy Pohádky však na sebe jeho osoba začala strhávat pozornosti velký díl. Nejsem si zrovna dvakrát jistý, jestli to byl klad večera. Jistě, dirigent symfonického orchestru nemůže být přílišný introvert, projevení emocí z hudby je mnohdy na místě, a gesta každého dirigenta pak jsou celou škálou osobitých pohybových kreací. To vše bez výhrad připouštím. Nečetl jsem sice žádnou příručku na téma "jak dirigovati sobě symfonický orchestr" (především proto, že podobnou činnost nikdy provozovat nebudu), ale troufám si říci, že jednu důležitou zásadu pan Altrichter porušil, a sice tu, že dirigent by neměl být slyšet. Dirigoval snad i nohama, což někdy přecházelo v hlasité dupání, a publikum nebylo ušetřeno i jakýchsi hlasových projevů. Nevím, jak všechny ostatní, ale mě jeho vystoupení čím dál tím více rušilo.
Po přestávce následovala 8. symfonie G-dur Antonína Dvořáka. Bylo sympatické, že byla zvolena jiná symfonie než Novosvětská, což jistě chtělo i kus dramaturgické odvahy. Možná téměř stejný, jako upřednostnění Vyšehradu před stejně krásnou, ale komerčně až zneužívanou Vltavou (když už tedy nemohly zaznít básně obě). Orchestr opět šlapal bezchybně, zatímco pan dirigent do toho šlapal stále víc, až se občas z praktikáblu prášilo. To není nadsázka, to berte doslova. Během Dvořákovy symfonie jsem si všiml jednoho mladého páru na varhanní empoře. Při každé dirigentově nové kreaci si ti dva cosi pošeptali, což doplnili viditelným úsměvem, ba až smíchem. Zaslechl jsem i přirovnání pana dirigenta k jednomu komikovi všeumělovi, který kdysi v jednom zábavném pořadu vždy pomáhal známému zpěvákovi z nesnází.
Sílu Dvořákovy hudby však může těžko co zničit. Osmá symfonie patří ke skladatelovým vrcholným dílům. Že pan dirigent dokáže přinést i něco pozitivního, dokázal v úvodní fanfáře čtvrté věty, jež byla k předchozí části připojená sice nezvykle, ale působivě attacca. Z hlediště pak přidám ještě jeden postřeh. Za mnou sedící paní se ke svým spolusedícím vyjádřila v tom smyslu, že je dobře, že se Dvořák nestal řezníkem, ale světoznámým skladatelem. Milá paní, máte zajisté pravdu, ale od Dvořáka by nám musel chutnat i špekáček. Dvořák se však rozhodl poskytovat světu dobrodiní jiného druhu.
Těžko říci, jestli se dirigentův výkon promítl i do závěrečné reakce publika. Potlesk byl sice dlouhotrvající a bezpochyby zasloužený, ale jestliže se poslední dobou hovoří až o inflaci pokřiků obecenstva, tentokrát k nim nedošlo. Publikum sice vstalo ze sedadel, ale až při svém odchodu.
Na závěr začnu trochu zeširoka. Když jsem před nějakým časem psal článek na téma Smetanovy Mé vlasti, zmínil jsem tam pochopitelně i cennou Talichovu živou nahrávku z roku 1939. V té době (tedy v květnu tohoto roku) platilo, že koupit ji nebylo možné. Inu, snad se od té doby stal zázrak - Supraphon to dokázal a záznam onoho rozhlasového přenosu je opět k dispozici. Připomínám jen, že se jedná o zcela nové vydání, to původní vyšlo ve vlastní edici České filharmonie. Během koncertu mělo dojít ke křtu nového CD, což bylo inzerováno v několikerých novinách, oznámení lze stále nalézt i na internetu. A teď mi nezbývá, než být velmi stručný: nic takového se nekonalo.
Tato dílem záhada a dílem pořadatelská kaňka naštěstí nemohla pokazit celkový dojem. Ještě jednou vyzdvihnu výkon hudebníků České filharmonie. Dámy a pánové, díky za příjemný večer.
Jaroslav Babel
Beze ztrát (5.)
Základní schéma téhle cesty bylo dost podobné té předešlé: dva dny ve Slovinsku, dva dny v Maďarsku. Leccos bylo jinak, a dlužno podotknout, že v některých ohledech jsem v to dokonce doufal.
Jaroslav Babel
Beze ztrát (4.)
Základní schéma téhle cesty bylo dost podobné té předešlé: dva dny ve Slovinsku, dva dny v Maďarsku. Leccos bylo jinak, a dlužno podotknout, že v některých ohledech jsem v to dokonce doufal.
Jaroslav Babel
Beze ztrát (3.)
Základní schéma téhle cesty bylo dost podobné té předešlé: dva dny ve Slovinsku, dva dny v Maďarsku. Leccos bylo jinak, a dlužno podotknout, že v některých ohledech jsem v to dokonce doufal.
Jaroslav Babel
Beze ztrát (2.)
Základní schéma téhle cesty bylo dost podobné té předešlé: dva dny ve Slovinsku, dva dny v Maďarsku. Leccos bylo jinak, a dlužno podotknout, že v některých ohledech jsem v to dokonce doufal.
Jaroslav Babel
Beze ztrát (1.)
Základní schéma téhle cesty bylo dost podobné té předešlé: dva dny ve Slovinsku, dva dny v Maďarsku. Leccos bylo jinak, a dlužno podotknout, že v některých ohledech jsem v to dokonce doufal.
Další články autora |
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Turisté si zajeli do Afghánistánu. Střelci část Evropanů povraždili i s průvodci
Neznámí ozbrojenci v pátek večer v provincii Bámján v centrální části Afghánistánu zabili tři...
Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky
Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...
ANALÝZA: Terorismus se vyplácí, vzkázali Palestincům. Gesto ve špatnou dobu
Premium Od spolupracovnice MF DNES v Izraeli Je to vzácnost, když Izraelci od rána vědí, co je ten den čeká. Ve středu to tak bylo. Od rána byly...
Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím
Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...
Rozhodněte o vítězi ankety Bloger roku 2023, hlasujte do konce května
Anketa Bloger roku 2023 je ve finále a o vítězi se rozhodne do konce května. Právě do posledního...
Na Mallorce se zřítila restaurace. Nejméně čtyři lidé zemřeli, desítky zraněných
Po pádu části budovy přímořské restaurace ve městě Palma na španělském ostrově Mallorca večer...
Prodej bytu 3+1- Česká Lípa
Pražská, Česká Lípa
3 299 000 Kč
- Počet článků 313
- Celková karma 12,11
- Průměrná čtenost 1315x
Po několika zkušenostech si dovoluji upozornit, že veškeré materiály zde publikované podléhají autorskému zákonu. Užití článků nebo jejich částí tudíž není bez výslovného souhlasu autora možné.