Beze ztrát (5.)

Základní schéma téhle cesty bylo dost podobné té předešlé: dva dny ve Slovinsku, dva dny v Maďarsku. Leccos bylo jinak, a dlužno podotknout, že v některých ohledech jsem v to dokonce doufal.

5. kapitola: Kde, kam a kudy podruhé (21. dubna 2024)

Jak už jsem tu před pár lety zmínil, v maďarštině jsou polohy a směry vyjádřeny mnohem přesněji než v jiných jazycích, češtinu z toho nevyjímaje. Dnes tedy při zpáteční cestě navážeme jak na tuhle docela dávnou kapitolu, tak na jednu naopak poměrně čerstvou.

Počasí je od rána příjemné a času na to budeme mít dost. Zaseknu se totiž hned v Šoproni, když se moje návratová trasa domů kříží s tratí jakéhosi cyklistického závodu.

Tak tedy k té maďarštině. Bude to ve své podstatě docela jednoduché. Základem všeho bude dnes záložka. Nikoliv tedy ta věc, kterou možná vkládáte mezi stránky knihy, ale jakýsi logický protiklad k předložce. Maďarština už to tak prostě má, že některé věci oproti našim zvyklostem říká pozpátku. Těch záložek je několik základních, začněme těmi, jež určují polohu: előtt (před), mögött (za), fölött nebo felett (nad), alatt (pod), mellett (vedle), között (mezi). Existuje ještě pár dalších, pro vysvětlení však bohatě vystačíme s tímhle.

Kdo by se snad domníval, že cyklistický závod prostě profrčí, načež všichni kolem jeho trasy stojící mohou pokračovat v jízdě, pletl by se. Čekání je nakonec tak dlouhé, že některým už se nám čekat nechce a otáčíme kamsi do centra v naději, že si čekání zkrátíme. Počínání je to však do jisté míry marné. Informace o tom, kudy ti kolisté vlastně jedou, se zjistit nedá, a tak nás odevšad vrací. Obrátky se dějí lehce chaoticky, jak se na podobné situace sluší.

Z uvedených záložek se dají odvodit další, odpovídající na otázku „kam?“ Budeme tu mít trochu problém s překladem – všimněte si, že všechny uvedené české předložky mají tentýž tvar pro polohu i směr. Pro rozlišení, zda jde o jedno či druhé, tedy musíme nutně znát i pád následujícího podstatného jména. V maďarštině je vše jasné na první pohled: elé (před), mögé (za), fölé (nad), alá (pod), mellé (vedle), közé (mezi). Je třeba pamatovat na samohláskovou harmonii, v tomto ohledu se liší jeden případ. Není to nic těžkého ani pro začínající hungaristy, neboť samohlásková harmonie je jedním z prvních gramatických pravidel, se kterým se setká účastník jakéhokoliv kursu. Nezbytné je však jiné upozornění: ač jsou pro určení polohy „nad něčím“ přípustné dva tvary (fölött/felett), pro směr „nad něco“ je možno použít pouze tvar „fölé“. Záložka „felé“ sice existuje, ale znamená něco docela jiného (směrem k něčemu).

Věnuji teď zase pár vět cestě. Řešením je vrátit se před Šoproň, objet ji přes Harku a okrajovými částmi města se doslova proplést zpátky na silnici konečně směřující k rakouské hranici. Ovšem o hodinu později, než je tu normální i během právě probíhající stavby dálnice M85. Mimochodem, hotovo by mělo být ještě letos.

Možná by to chtělo nějaký příklad, jak slovní spojení se záložkami vlastně vypadá. Je to prosté: az asztal alatt – pod stolem, az asztal alá – pod stůl. Věnujme se ale teď záložkám odpovídajícím na otázku „odkud?“, jinými slovy těm, které označují směr odněkud. Možná trochu šroubovaně, možná archaicky bude znít překlad slov elől (zpřed), mögül (zpoza), alól (zpod). Ne dosti na tom, že se i v maďarštině tyto záložky netvoří úplně pravidelně, potíže budeme mít i s překladem do češtiny. Ta totiž předložky, jež by významem odpovídaly záložkám fölülről, közül a mellől vůbec nemá. Slovenština je na tom o něco lépe, a tak si s ní můžeme vypomoci (fölülről – sponad, kozül – spomedzi). Záložku mellől, znamenající „z místa vedle něčeho“, nepřeložíme vůbec. Na druhou stranu vám ale mohu garantovat, že dostanete-li se v maďarštině až sem, význam záložek vnitřně pochopíte a jejich používání nebude představovat žádný větší problém.

V půl jedenácté jsem tedy v Rakousku, a po přejetí hranice je cesta už volná. Před jedenáctou jsem před Vídní, před polednem opouštím dálnici A1. O necelou hodinu později jsem opět na domácí půdě.

Zbývá jen dodat, že skoro všechny uvedené záložky mohou být spojené s osobními zájmeny. Takže přede mnou se řekne „előttem“, před tebou „előtted“, před ním „előtte“, před námi „előttünk“. Naproti tomu při vykání se klade záložka za osobní zájmeno, před vámi se tedy řekne „Ön előtt“ a od vás „Ön mellől“. To ovšem striktně pouze ve významu směru. Chceme-li vyjádřit například obrat „kniha od vás“, tedy že jsme ji od dotyčného dostali, případně že je jejím autorem, pak je nutné použít spojení „a könyv Öntől“. Od některých záložek se také dají odvodit další slovní spojení, velmi časté je například „tizennyolc év alatti“, jež označuje neplnoletou osobu (doslova by se to dalo přeložit asi jako „podosmnáctiletý“). To už jsou ale trochu jiné kapitoly. Navíc jsme doma, je tedy čas maďarštinu opustit.

Posledním světlým bodem na této trase bývá pravidelně zastávka v Restauraci U Jakuba v Halámkách. Dnešek nebude výjimkou, na oběd je právě čas více než vhodný. Těsně po jedné mám na stole.

Pak už zbývá jen asi 150 minut cesty domů. Poděkování patří těm, kdo se mnou dojeli až na konec této cesty. Celkem to byly nejen čtyři noci a pět dnů, ale i 1642 kilometrů. Dohromady to letos dělá už něco před čtyři a půl tisíce, přičemž to hlavní nás teprve čeká.

———————————

Poznámka: Veškeré fotografie ve všech cestovatelských denících jsou moje vlastní.