Alexandra Synac VIP
https://www.instagram.com/ardna_xella/
- Počet článků 154
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2485x
Alexandra Synac
Ty jsi má ... zlatožlutá aneb australský květinový znak
Žlutá a zelená. Pro nás obyčejná barva pampelišek nebo zlatého deště, ale třeba i kopřivy nebo trávy. V Australské buši je to ale celkem neobvyklá kombinace.
Alexandra Synac
Zápisky z lockdownu 2.0 ...
?Nebývá moc často, že se v českých novinách píše o Austrálii. A když už, tak to nebývá zrovna nic moc pozitivního. Za poslední rok si vybavuju jen hrstku titulků - požáry, potopy, myši, a teď obklíčení Sydney armádou.
Alexandra Synac
Malý trek na Velké zdi
Xiao Yen, anebo Jimmy, jak nám sděloval v emailu, nás čekal v Pekingu na letišti přesně tak, jak jsme si přes email domluvili.
Alexandra Synac
5 chyb, které dělá dnešní Honza, když si sbalí svých pět švestek
Co si budem vykládat, když dnes jde Honza do světa na zkušenou, překonává úplně jiné výzvy, než třeba já před víc jak dvaceti lety, či opravdoví pováleční či pookupační emigranti.
Alexandra Synac
Na ten hic, to chce klid a koalí kožich
Venku hic jak u klokanů, a my, ovívaní chladivým vánkem z klimatizace a ventilátorů, jen remcáme a kušníme. To taková koala v tom hicu obalená několikacentimetrovým kožichem jen stoicky spí.
Alexandra Synac
Vietnamská proměna listů v elixír mládí (fotomatiné)
Jako holka z vinařské rodiny bych sice mohla dlouho argumentovat, že oním elixírem mládí je víno, ale ne ve Vietnamu. Tam je elixírem mládí, zdraví, blaha, pohody a vnitřního klidu - lahodný zelený čaj.
Alexandra Synac
Moje troška do mlýna k těm hlupačkám ...
Pan prezident se nechce setkat s Hankou a Tončou? Pochybuju, že ony se chtějí setkat s ním. A jsem přesvědčená, že je to nijak netrápí.
Alexandra Synac
Vypadá to jako špína. Chutná to jako špína. Není to špína.
Po cestě domů je už úplná tma. Elektřina je zde na ostrovech jen zřídka. Tady je opravdu tma taková, že si nevidím ani na vlastní dlaň před obličejem. Svítí jen hvězdy a malý srpek měsíce se krčí někde za mraky. Začíná zlehka poprchat. Vzduch je ale i nadále teplý, těžký a něžné kapky vody příjemně chladí. Nastavuji jím obličej a chce se mi křičet radostí z toho, kolik úžasných věcí jsem dneska zažila.
Alexandra Synac
Hedvábné pohlazení z Kambodže
Nevím proč, ale vždycky jsem toužila vidět, jak se dělá hedvábí. Možná pod vaším stromečkem nebude letos chybět hedvábný šátek, polštář nebo třeba kravata. Víte ale, jak to vlastně s tím hedvábím bylo? Kolik práce jde do něčeho tak lehkého a jemného?
Alexandra Synac
Vietnamští nosiči, vysmáté babky a plastové židličky (fotovzpomínky
Vietnam je taková zapeklitá země. Vlastně ani nevím, co mě tam hnalo. Nebo možná si ještě matně vzpomínám, ale na to jsem tak nějak v šoku, potu a únavě po příletu do Ho Chi Minh City zapomněla.
Alexandra Synac
Život ve vodě
Táhne se víc než tisíc kilometrů od východu k západu a tím, že je nejzalidněnějším ostrovem světa připomíná tento ostrov jedno velké město, jejíž pouliční džunglí se dá bloumat celé týdny. Navzdory tomu základ života místních lidí je v přírodě, s nohama zabořenýma ve vodě a rukama pečujícíma o rýžovou sklizeň. Ta je na zde alfou a omegou bytí a přežití. Četné aktivní nebo spící sopky, které se táhnou jako páteř podél ostrova, dominují překrásné vulkanické krajině. Je to právě dávná sopečná aktivita, které vděčíme za úrodnost tohoto místa. A tak rýžová pole a rozlehlé plantáže patří k Jávě stejně, jako její sopky či muslimské mešity.
Alexandra Synac
Pravé tváře Vanuatu aneb v zajetí snů
Jací jsou lidé na překrásném tropickém ostrově? Jaký je jejich každodenní život v pomyslném ráji, jak si jej představují statisíce lidí na Zemi? Co jim může chybět? Vždyť tady, uprostřed nekonečné azurově modré, daleko od všeho, s hřejivým sluncem nad hlavou, tady nikoho nic nesouží.
Alexandra Synac
Princeznou na Bali
Toho dne jsem si připadala jako Monacká princezna. No, Monacká možná zrovna moc ne, ale princezna určitě. Veřejnosti nepřístupné prostory královského paláce Puri Saren Agung, chránily nijak nevypadající bohatě vyřezávané dřevěné dveře a malý nápis v angličtině 'Vstup zakázán. Privátní'. Jak se tiše před námi dvířka do jiné dimenze otevřela, tak se za námi zase i zavřela. Sběžně jsme zachytili zvědavé pohledy turistů, kteří se snažili ukrást alespoň úlomek pro ně tajných a nepřístupných zahrad, které jim několikasekundové otevření vrat poskytlo. Portýr bojoval s našimi batohy a palácová obsluha nás majestátně provázela do našeho přístřešku.
Alexandra Synac
Jáva – ošklivá kráska Královnou kontrastů
Jáva není rozkošná země bájného ráje. Aspoň pro mě ne. Jáva je ošklivá krasavice, z jejíhož půvabu se mi zatajuje dech a zároveň hrůzou naskakuje husí kůže. Jáva je krásná, jak jen rozvojová asijská země může být. A přitom bych některé ošklivé obrazy z mé paměti tak ráda vymazala. Jáva, je zkrátka Královnou kontrastů.
Alexandra Synac
Voňavá Indonésie
Je to tak trochu paradox, pravda, ale když se člověk povznese nad nechutný pach z výparů miliardy mopedů a tisíců aut; když přehlédne všudypřítomný smrad z těch tun ve vodě a na ulicích hnijících odpadků, ze kterého se dělá zle; když se člověk prodýchne skrz kouř z milionů cigaret, Indonésie může i krásně vonět.
