Alexandra Synac VIP
https://www.instagram.com/ardna_xella/
- Počet článků 154
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2485x
Alexandra Synac
Co je horší než nevyléčitelný optimista?
Jednoduché, zasloužilá matka rádoby-foto-reportérka. Co vám budu vyprávět, jako foto-reportérka stojím za nic (a k té první části mé typologie se odmítám vyjadřovat). Kde začít?
Alexandra Synac
Česko chce přilákat víc movitých turistů ze zahraničí?
Dočetla jsem se nedávno, že Česko má zálusk na bohaté turisty z Japonska a domnívám se tím pádem, že určitě i z, ve švech praskající a penězy oplývající, Asie. Problém je v tom, že by nejdřív Asiati museli vědět, kde vlastně jsme.
Alexandra Synac
Jak jsem opustila děti
Neměla jsem to v plánu. Vlastně mě k tomu naprosto surově donutil manžel. Vlastně je to všechno jeho chyba.
Alexandra Synac
V Austrálii koupíte trosky za 2 miliony aneb náhled do světa realit
Dnes ráno jsem otevřela noviny a na titulní stránce byla fotografie polorozpadlé, dřevěné a pravděpodobně plesnivé chajdy. Na tom by ovšem nebylo nic divného. Takových je tady v Austrálii spousta. Často tyto chatrče, na které zdá se že někdo zapomněl, zchátrale stojí vedle napucovaných vilek a nedělají nic jiného, než že se stydí. Jak jinak. Celá ulice bývá často vygruntovaná, jeden domek hezčí než druhý, ale pak z ničeho nic narazíte na tohle.
Alexandra Synac
S iPadem na dovolenou už radši ne!
Nevím, co mě to potrefilo. Fakt nevím. Nikdo mě nemučil ani mi nedával ultimátum. Udělala jsem to naprosto dobrovolně a vědoma si všech možných následků. (Teda, to jsem si aspoň namlouvala.)
Alexandra Synac
Mohlo by být mnohem hůř ...
Vzduchem se line vůně hranolek a smažených ryb. Sluníčko se chystá do peřin a nechává je ještě na poslední chvíli provětrat. Vzduch je horký a nejpříjemněji je v chladném moři, v němž líně polehávají desítky lidí. Nad hlavami krouží uřvaní racci, kteří čekají na vhodnou příležitost, aby se smrtihlavem mohli spustit pro někým upuštěnou hranolku. Nikdo si nikoho nevšímá, jen pejskaři, co vykonávají svou pravidelnou večerní pochůzku, občas prolomí bariéru veřejného ticha nějakým přísným povelem.
Alexandra Synac
Schola Ludus po australsku
aneb jaké to je na australské základce a znají protinožci recept na Školu hrou? ...
Alexandra Synac
Slasti a strasti matky v akci
Miluju balení. Miluju ten pocit z nově začínajícího dobroružství. Těším se na změnu, poznání, nové vjemy, nová setkání.
Alexandra Synac
Zbraň mě ochrání! Odkdy?
Je to už sice nějaký ten týden, ale stejně pořád musím myslet na ty děti. A navíc teď zase zemřeli další nevinní. A to jsou jenom ti, o kterých se píše v novinách. Pokolikáté už?
Alexandra Synac
Doma je doma. Ale kde to vlastně je?
Byl to zajímavý pocit, když jsem poprvé uslyšela své dítě zpívat australskou hymnu na jednom z pravidelných pátečních školních shromážděních. Já, holka z malé vesničky na jižní Moravě. Moje dcera, která je Britka a zpívá australskou hymnu. Jak se to stalo, říkala jsem si, když jsem si utírala slzy dojetí a snažila se své emoce schovat pod prosmrkaný papírový kapesníček.
Alexandra Synac
Jak věším bulíky na nos …
Já vím, že je ještě brzo, ale třeba mi včas poradíte. Vím, diskuze tu momentálně není, co bejvávalo, ale stejně. Marně si totiž už několik dní lámu hlavu a třeba někdo z mých čtenářů mě vysvobodí z toho trápení. Moje děti mě poslední dny bombardují jednou šokující otázkou za druhou. Začalo to krátce před Dušičkama, kdy jsme se zase začali o těchto věcech bavit. Znáte to, o rozdílech mezi zvyky různých kultur, o životě a smrti a samozřejmě i o Ježíškovi, Mikulášovi a jeho variantách v různých zemích včetně tolik diskutabilního (pro některé) cizáka Santy.
Alexandra Synac
Zrušit domácí úkoly? Proč ne...
Zpráva o nápadu dvou pražských škol zrušit domácí úkoly mě nijak nezaskočila. Na tom nic zas tak revolučního není. V západním světě se taky s úkoly na základních školách pytel neroztrhne a vůbec to není kvůli lenosti učitelů. Je jasně vidět hlavně na asijských studentech, jak přílišné biflování škodí a jak potom studenti sice překypující fascinující teorií, nejsou ale vůbec připraveni a schopni adaptovat se a aplikovat základní koncepty v běžném životě. Ano, mají ohromné množství teoretických znalostí, když jsou ovšem postaveni před samostatné řešení životních či profesně praktických úkolů potřebují vést krok za krokem za ručičku (kdo zná, vím o čem mluvím).
Alexandra Synac
Jak jsem začala být nevěrná ...
Poprvé se to stalo v podniku v jednom rušném obchodním středisku, jakých jsou v Austrálii tisíce. Nejméně tři patra a na každém alespoň dva takové podniky. Jen tak, mezi nablýskanými obchody a restauracemi. Dveře vždy otevřené a žádná rezervace nebo domluva předem není nutná. V čelní výloze vyvěšený ceník s detailním přehledem všech nabízených služeb. Každý jiný a přece jsou všechny v něčem stejné. Tlumené světlo, červené lampiónky, uklidňující příjemně barevně sladěný dekor, exotické dekorace, příjemná relaxační hudba a z malých kumbálků, oddělených od sebe záclonkami či paravány, svůdně se vinoucí vůně esenciálních olejů.
Alexandra Synac
Božský fotbal – australsky božský fotbal
Už jste o něm slyšeli? Z toho si nic nedělejte, australský fotbal je takové střežené národní zlato. A chápu proč. Holky, kdybyste viděly jak jsou to krásní chlapi. Jeden velkej sval na šestatřiceti atletických tělech. Svižnost, síla, mrštnost, rychlost, výdrž, flexibilita ... ne nebavím se ani o domácím mixéru, ani o autě, řeč je pořád o fotbalu (jen bez těch noh do "o"). Australian Rules Footbal, přesněji řečeno, čili „futy“, a po našem fotbálek, i když je to prakticky pěkná mela a ne nějaké pohodové pokopáníčko.
Alexandra Synac
Tak takhle vypadá smrt? Ne! Ne moje děti.
Bylo to jako scéna z filmu. Perfektní den. Pohádková příroda. Počasí skvěle vyšlo a zrovna když slunce na obloze začalo malovat jeden ze svých dechberoucích západů naše tůra se chýlila ke konci. Den nemohl být lepší. A pak během sekundy se mi celý zhroutil před očima. Tak takhle vypadá smrt? Ne! Ne moje děti.
Alexandra Synac
Když večer nemůžu spát
Den konečně vystřídala noc. Z postele vidím zářit nakousnutý měsíc vysoko na diamantové obloze. Děti spokojeně spí. Manžel taky. Jen já se převaluju ze strany na stranu a snažím se pochopit, proč se přes den sotva vleču a mžourám očima jak netopýr a teď, když děti i manžel konečně spí a všechno je v klidu a já mohu spát, přemýšlím o nesmrtelnosti brouka.
Alexandra Synac
Letos vánoce nebudou, aneb jak slavit vánoce vzhůru nohama?
Nevím jak vy, ale já mám advent a vánoce spojené se sněhem a sychravými dny, kdy je zima tak vlezlá, že se vám dostane až do kostí. Večer jedete domů z práce za tmy a ráno za tmy zase vstáváte do studeného baráku. Zatvrzelý křesťan nejsem, ale i tak se těším vždy na půlnoční a stavění betlému. A což teprve stromeček, dárky a vaječný koňak. A pak pečení cukroví při svíčkách a koledách, kdy vám vůně vanilky a hřebíčku čaruje slastný úsměv na tváři (nebo že by to byl ten svařák?) ... to vše je podle mě absolutní nezbytnost, neboť dny jsou tak krátké a studené, že se potřebujeme za troubou zahřát a naše myšlenky aspoň nejsou fixované na to, kolik bude zase stát učet za plyn a elektřinu.
Alexandra Synac
Taky spíkujete čenglicky?
Tak jsem po dlouhé době zase byla v Čechách. Teda si aspoň myslím, že to byly Čechy, ale jistá si nejsem. Mám totiž dojem, že se tam už ani nemluví česky. Ten paskvil, co jsem slyšela, se sice naší krásné češtině podobal, ale jen velmi zdaleka.
Alexandra Synac
Je život v zahraničí pro každého? Sen versus realita
Stěhování národů začalo na novo. Nové statistiky ukazují, že vzrůstající počet nejen lidí z východní Evropy, ale i Velké Británie a USA je ochoten a připraven přestěhovat se do zahraničí za prací. Někteří chtějí uniknout zoufalé ekonomické nebo politické situaci, někteří následují hlas svého srdce, jiní jsou jednoduše znaveni ze své nudné práce a doufají, že změna prostředí poskytne také nový obzor a náhled na věc. Ale je život v zahraničí pro každého?