Jak v Masných Krámech zvítězila absolutní svoboda

Správně tvrdí antivaxeři, že covid se zneužívá proti svobodě a očkování proti němu je nesmysl. Jenomže oni si počínají v boji za lidskou volnost polovičatě, to my šli dál.

To jsme zase takhle seděli u nás v Masnejch a kecali o všem možným, ostatně jak se to v hospodách dělá. A tam jsem na to přišel. Oni vlastně anticoviďáci jsou velmi povrchní, když bojují proti coronavirovým omezením a povinnému očkování proti covidu, to je pouze začátek. Naše životy trpí pod daleko větším jhem, daleko horší tyranii, a my si to necháme líbit. Tak jsem spustil: „tož chlapi, nevím jakým právem nám někdo nařizuje, že na silnici máme jezdit vpravo, řidiči by se měli svobodně rozhodnout, jestli jezdit vpravo nebo vlevo. A já to začnu, je třeba přejít od planého žvanění k činům. Příští týden pojedu svým citroenem do Prahy přes Písek a tak na dé čtyřce to vezmu do levého pruhu. Už mám dost jízdy vpravo! A ty Karle, ty jezdíš tím městským autobusem, tak to normálně vem do jednosměrky, a do těch Hodějovic si zkrátíš cestu. Přece ti nějaké blbé značky nebudou nic zakazovat, ony přece nesmí omezovat Tvoji svobodu.“

Karel na to: „jasně Honzo, teď už vím, že jsem celý život bloudil, žil ve tmách a trpěl pod nelidskou tyranii, ale ty jsi mi otevřel oči. Ano, žádné zákazy už nesmí otravovat můj život.“ Já jsem pokračoval: „a ty Franto jezdíš jako strojvedoucí, i ty máš šanci žít svobodněji, bez totalitních zákazů a nesmyslných příkazů. Přece nebudeš stát s vlakem u návěstidla, když je na stůj. Nějaká červená barva ti nebude nařizovat, co máš dělat, normálně ji ignoruj a jeď.“ A také Franta prozřel a stal se oddaným stoupencem absolutní svobody.

Pak jsem řekl servírce: „Beruško, i ty se musíš zbavit jha tyranie. K čemu Vás nutí mít zdravotní průkazy, to je jasný zločin a útisk, s tím musíte skoncovat. Nejen ty, ale všichni číšníci a servírky, protože takové omezování lidských práv je absolutně nepřípustné. Proto všichni číšníci a servírky z Budějc vyrazíte v protestním průvodu před Krajskou hygienickou stanici, kde demonstrativně spálíte své zdravotní průkazy. A půjdeme se zpěvem, ideální jsou písně typu Lví silou vzletem sokolím a podobné. Já budu předzpěvovat a zajistím kapelu.“ Natož Beruška zaslzela dojetím a řekla: „Ano Jeníku, tak to musí být a tak to také bude.“

Ano přátelé, u nás v Českých Budějovicích již svoboda vítězí, a jak je tomu u vás? Jak je tomu v Praze, Brně, Plzni a dalších místech? My věříme, že se k našemu boji za absolutní a ničím neomezovanou svobodu přidáte, a ta nakonec vyhraje.