Profesorova dcera spáchala sebevraždu, táta neměl na věno

Dá se říci, že univerzitní profesor Jaromír Čelakovský patřil ke společenské elitě Rakouska-Uherska, přesto však jeho rodina měla finanční problémy. Všechny své tři dospělé dcery provdat nedokázal.

Syn známého národního buditele Františka Ladislava Čelakovského Jaromír brzy osiřel, o oba rodiče přišel už ve svých šesti letech, a tak se později nemohl spoléhat na jejich finanční výpomoc. Dokázal se však vypracovat, stal se respektovaným právním historikem a také profesorem české Karlo-Ferdinandovy univerzity. Působil také v politice, byl poslancem českého zemského sněmu i říšské rady za Mladočechy. V letech 1897 až 1898 a 1905 až 1906 působil jako děkan Právnické fakulty. Akademického vrcholu dosáhl v roce 1911, kdy se stal rektorem české Karlo-Ferdinandovy univerzity. Patřil k takové vyšší střední třídě. O dva roky dříve je však zasáhlo neštěstí, kdy jeho nejstarší dcera Marie Magdalena spáchala v sedmatřiceti letech sebevraždu, poněvadž pochopila, že už se nevdá. Stalo se tak čtvrt roku po svatbě její mladší sestry.

Dospělosti se dožily tři dcery Jaromíra Čelakovského. Již zmíněná Marie Magdalena narozena v roce 1872 byla učitelkou a jako taková se nesměla provdat, Tato podmínka tzv. celibát učitelek byla zrušena až v roce 1919. O dva roky mladší pak byla dvojčata Milada Louisa a Zdeňka Antonie. Jak je uvedeno v knize České země v 19. století I, první dcera se vdala již ve dvaceti letech. Druhé z dvojčat však muselo čekat dalších 14 let, než otec našetřil 20 000 korun na její věno. To byly slušné peníze a dal se za ně koupit třeba menší činžovní dům. V některých dělnických profesích se v té době nevydělávalo ani 1000 korun za rok, lepší dělnický plat činil 100 K měsíčně. Jak je uvedeno v článku na webu e15.cz, jedno vejce přišlo na čtyři až šest haléřů, kilogram brambor na pět haléřů, kilogram másla stál něco přes dvě koruny. Půllitr piva tehdy stál od 12 do 26 haléřů, vepřo, knedlo, zelo v průměrné restauraci 60 haléřů, obědy obecně 50 – 70 haléřů, pánský oblek přišel na 30 -80 korun, nájemné jedné místnosti stálo 200 korun ročně v centru Prahy, na okraji pak 100 korun ročně.

Příjmy univerzitního profesora netvořily jenom fixní plat, ale i různé příspěvky za funkce, honoráře, za publikace, atd. Dá se říci, že určitě nebyl nižší než 1000 korun měsíčně. Přesto profesoru Čelakovskému trvalo dlouho než našetřil své dceři na věno. Ta nejstarší už ovšem měla smůlu, protože jí už otec na věno naspořit nedokázal.

Ve společenských vrstvách profesora Čelakovského totiž nebylo myslitelné, aby se dcery vdávaly bez přiměřeného věna nebo, že by si vzaly třeba dělníka. To neexistovalo. Nebylo to většinou o tom, že by rodiče striktně určili, vezmeš si toho a toho. Byly nastaveny jisté mantinely a děvčata měla jasno, kdo může být jejich ženichem. Tak nápadníci pro dcery univerzitních profesorů se rekrutovali z řad právníků, lékařů, středoškolských a vysokoškolských učitelů, vyšších státních úředníků apod. Rovněž obě provdané dcery Jaromíra Čelakovského měly za manžele lékaře.

Podle tehdy platných zákonů člověk dosáhl plnoletosti v 24 letech a teoreticky si pak mohl dělat co chtěl, jenomže to nebylo tak jednoduché. Sňatky proti vůli rodičů znamenaly přijít o rodinné zázemí, doslova vydědění, a to málokdo byl ochoten riskovat. Navíc dívky z vyšších společenských vrstev nebyly vedeny k domácím pracím, u nich se předpokládalo, že povedou domácnost, budou řídit služky, kuchařky, hospodyně, a nikoliv, že budou samy uklízet, prát, žehlit atd.. A vdát se se za někoho z nízkým platem, kde by je tyto práce čekaly, se jim jistě také moc nechtělo.

Případ rodiny profesora Čelakovského nebyl ojedinělý. Je tedy patrné, že i dobře situované rodiny, kde bylo více dcer, se mohly dostat do finančních potíží. Těm, které měly smůlu a zůstaly bez věna, tak většinou zbývaly kariéry učitelek, řádových sester, vychovatelek atd.

Zdroje:

České země v 19 . století I, Milan Hlavačka a kolektiv, vydal Historický ústav AV ČR, Praha 2016

Za Františka Josefa I. se žilo v Praze opravdu celkem blaze | e15.cz

Jaromír Čelakovský – Wikipedie (wikipedia.org)

https://www.aspi.cz/products/lawText/1/1356/1/2/zakon-c-455-1919-sb-kterym-se-zrusuje-celibat-liternich-a-industrialnich-ucitelek-na-skolach-obecnych-a-obcanskych-mestanskych-v-republice-ceskoslovenske/zakon-c-455-1919-sb-kterym-se-zrusuje-celibat-liternich-a-industrialnich-ucitelek-na-skolach-obecnych-a-obcanskych-mestanskych-v-republice-ceskoslovenske