Kdo půjde pracovat do výroby?

Myslím, že k těm, koho koronavirová krize poškodila nejvíce, patří provozovatelé restaurací, barů a hospod. Není lehké podnikat v tomto odvětví, obzvlášť když nevíte dne ani hodiny, kdy vám vláda zakáže pracovat.

Docela se divím, že tak dlouho drželi pusu a krok a mlčky přihlíželi, jak jejich štamgasti, místo aby si večer zašli na večeři a na svoji oblíbenou skleničku, plní nadále otevřené supermarkety.

Když se začali konečně ozývat, tak si politici spolu sedli (jak jinak než do jedné hospody) a začali se radit co dál. A na co přišli?

„Těch hospod je vlastně zbytečně moc, a málokterá je vlastně dobrá (dobré jsou asi jen ty, které jsou provozovány známým Pepou a klidně nás i přes zákaz pustí zadem dovnitř). Takže bude nejlepší, když servírky půjdou lisovat na tři směny plasty do aut a kuchaři můžou jít makat na stavbu. Ono možná by bylo dobré, kdyby šli do fabriky taky holiči, kadeřnice, cukráři, majitelé malých obchodů a trhovci. Vždyť přece máme velké koncerny a supermarkety. A když už jsme to začali takhle řezat, mohli bychom si konečně došlápnout i na ty soukromé zemědělce. Ti sice teď podnikat můžou a zrovna problémy nedělají, ale stejně chtějí pořád jen nějaké podpory a dotace, a my je nakonec stejně nepotřebujeme. Vždyť máme Agrofert, a ten si umí dotace zařídit z Bruselu. A pak bychom se zase domluvili i s těmi komunisty, protože těm se to všechno bude určitě líbit.“

Že vám to připadá přehnané? No mě také. Ale já mám také nápad. Jak to celé sleduji, všiml jsem si, že tady máme nějak moc politiků, a většina z nich taky nestojí za nic. Tak bych všechny ty živnostníky nechal už na pokoji, ať si na sebe pěkně vydělávají sami a v rámci úspor ve státní sféře bych poslal ty, co jim to v politice moc nejde, ať se rekvalifikují na chybějící operátory výroby. Tam pomůžou naší ekonomice nejvíc!