Ach ten češťyn...

Základní pravidla pravopisu a gramatiky nám vtloukají do hlavy od prvního stupně základní školy až do maturity. Stačí to ale?

O tom, jak češtinu ve svých esejích i závěrečných diplomových pracích hyzdí studenti, tu už několik článků bylo. Setkala jsem se tu i s nějakým tím článkem, ve kterém jsou představeny chyby v odborném textu.

Před několika dny jsem se chtěla začít učit na jednu ze zkoušek. Materiály jsem měla vytištěné v podobě, ve které nám byly vyučujícím vloženy do informačního systému, a říkala si, že si podtrhám důležité informace a do rámečku zvýrazním potřebné vzorečky. Dostala jsem se ale asi ke třetí větě a věděla, že budu muset své plány poněkud pozměnit. A ze všeho nejdřív si texty pročíst a aspoň tužkou opravit chyby.

Někomu se to asi bude zdát jako blbost, ale zjistila jsem, že se nedokážu učit z textu, ve kterém se vyskytují opakovaně zásadní chyby. A jaké že příšerné hrubky a další prohřešky proti pravopisu a gramatice dokázat v textech „nasekat“ někdo vysokoškolsky vzdělaný a na VŠ přednášející?

Čárky v souvětích

Je až neuvěřitelné, jak někdo může s klidem vynechat čárky před takovými „profláklými“ spojkami, jako je ale, který nebo že. To, že ji někdo zapomene na konci oné části věty, která některou z podob který začínala (jako např. tato část), bych ještě pochopila. Vynechat ji ale před tímto slovíčkem je opravdu hrubka trestuhodná žáka 6. třídy základní školy. Chybějící čárky v souvětích byly snad na každé druhé stránce obsahující nějaký delší text.

Pravopisné chyby

Až jsem se lekla, když jsem to souvětí viděla! Za takovouto hrubku by se styděl i třeťák na základce: „Dvě kamarádky se účastnili jiných skupin kurzu praxe, v 1/2 semestru složili zkoušku.“ Myslím, že k tomuto komentář není potřeba...

Chybné koncovky

Poměrně častou chybou, kterou vídám bohužel i v novinách a slýchám v televizi, jsou nesprávné koncovky především přídavných jmen či sloves, a to zejména v minulém čase středního rodu (např. auta se srazily apod.). V tomto případě se jednalo o tuto větu: „Při výzkumu limitujeme sběr dat pouze na takové data, které jsou nezbytné a užitečné pro naši výzkumnou otázku.“ Každý, kdo dával ve škole pozor, ví, že správnou koncovkou u zvýrazněných slov má být á. Ale kdo by si s tím na vejšce lámal hlavu, že...

Toto je jen výběr toho nejhoršího, s čím jsem se setkala na oněch stránkách a z čeho mi málem vstávaly vlasy hrůzou. Bohužel tento vyučující není výjimkou, alespoň co se chyb v psaném projevu týká. Se značnými nedostatky jsem se setkala i v textech (studijních i čistě informačních) jiných přednášejících, avšak nikdy v takovéto míře a podobě.

Nabízí se zde tedy otázka podobná těm, které už v několika článcích jiných blogerů padly: neměli by si vyučující sem tam zopakovat pravopis a gramatiku? Po studentech se totiž vyžaduje, aby jejich práce byly bezchybné, ale kdo jim to má kontrolovat?

Setkal se někdo z vás taky s nějakými podobnými prohřešky ze strany vyučujících?

P. S.: Pro případné „rejpaly“: Vím, že v učebních materiálech jde především o obsah, ale proč by měl onen obsah trpět takovými zbytečnými hrubkami a odvádět tak mou pozornost od učiva?