... několika níže uvedenými body, z nichž mnohé snad utkví v paměti i jiným lidem a při další volbě si na ně při výběru, komu ten hlas hodí, vzpomenou.
Protože období, ve kterém se první přímá volba prezidenta této země, bylo velmi dlouhé a nechci zde psát sáhodlouhý článek, zaměřím se pouze na období od vyhlášení výsledků prvního kola do dnešního dne.
První přímou volbu prezidenta České republiky tedy budu mít spojenu především s:
1. ... velkým zájmem médií i voličů. Samozřejmě - bylo to něco nového, bylo to něco, čím se daly zaplnit minuty vysílání či stránky, bylo to něco, co alespoň zhruba 60% voličů přimělo jít do volebních místností a vyjádřit svůj názor (byť jsem si osobně myslela, že by se mohlo dostavit třeba i 65% voličů). Že se pro mnohé voliče jedná o první volby, ke kterým se dostavili, dokazovalo především v prvním kole to, že nevěděli, do kterého okrsku patří (byť v našem městě dostávají spolu s volebními lístky lidé i lístek s touto informací) a že rozdělení podle abecedy je podle příjmení, ne ulic.
2. ... negativní kampaní. Bohužel. A to i přesto, že strana, která ji nakonec vedla, se hned v sobotu 12. ledna 2013 nechala slyšet, že negativní kampaň vést nechce. Na bilboardech a jiných oficiálních propagačních materiálech sice byla „klasická“ hesla, ale protože součástí kampaně jsou i veškeré duely a další veřejná prohlášení, mohli jsme si vyslechnout nejen mnoho dlouhých a nic neříkajících odpovědí na krátkou a jednoduchou otázku, ale také jsme mohli být svědky nemála útoků na osobu protikadidáta a na členy jeho rodiny. Nemluvě o tom, že se dané útoky ani nezakládaly na pravdě, jak se záhy ukazovalo. Víc myslím není tento bod potřeba rozvádět, protože o tom, jaké nepravdy byly vyřčeny, se už popsalo nespočet řádek a jen bych opakovala mnohokrát uvedené.
3. ... poněkud zvláštními argumenty pro volbu Miloše Zemana. V mnoha článcích a diskuzích jsem narážela na to, že někdo bude volit Zemana, ale nějaký podstatný důvod, proč jej budou volit, jsem nenacházela. Často byla volba „zdůvodněna“ tím, že nechtějí usínajícího prezidenta, ke kterému potřebují titulky. Ostatně - tímto tématem jsem se šířeji zabývala ve svém minulém článku, proto se tu nebudu na toto téma víc rozepisovat.
4. ... se xenofobií. Odpůrci pana Schwarzenberga velmi často naráželi na to, že je to cizák, Rakušák, co žil přes 40 let v zahraničí, a že jeho manželka je cizinka a neumí slovo česky. Je smutné číst něco takového v době, kdy jsou (a je nutné mít) hranice čím dál tím otevřenější a lidé stále častěji vyjíždějí za studiem či za prací do zahraničí, přičemž si v zahraničí velmi často najdou také životního partnera. Ano, je pravda, že manželka Karla Schwarzenberga je Rakušanka a česky neumí, ale slíbila, že pokud by měla zaujmout pozici první dámy, česky by se naučila. A vzhledem k tomu, že mluví několika cizími jazyky a teprve po svém vážném úrazu, kvůli kterému se hůře pohybuje (na což mnozí také až nenávistně reagovali), se naučila svahilsky, by jí čeština nemusela dělat žádné větší problémy. Dále je pravda, že pan Schwarzenberg žil dlouho v zahraničí, ale kdo má zájem dozvědět se o tom aspoň něco víc, tak si může dohledat, že v 11 letech si mohl jenom těžko vybírat, kde bude bydlet a že on i jeho rodina aktivně pomáhali disidentům a angažovali se i v oblasti samizdatu. A ano, kromě českého občanství má od svého narození i občanství švýcarské, ale lidí s dvojím občanstvím je i v naší republice mnoho a upřímně nechápu, proč to tolika občanům ČR tak moc leží v žaludku.
5. ... přesvědčením, že nejít k volbám a nevolit tak toho, koho někdo považuje za „menší zlo“, znamená de facto podpořit zlo větší. Od mnoha lidí jsem i v diskuzích pod mnoha články zde na iDnesu četla názor, že tentokrát nechtějí volit menší zlo. A spousta těchto lidí současně napsala, že pro ně menší zlo představuje Karel Schwarzenberg. Pokud tedy lidé, pro které pan Schwarzenberg představoval „menší zlo“, skutečně k volbám nešli, ve výsledku tím podpořili toho, kdo pro ně představoval zlo větší. Zní to příšerně, ale je to fakt. Počítal se zkrátka každý platný odevzdaný hlas.
6. ... pravděpodobně nedostatečnou obeznámeností s procesem schvalování zákonů a pravomocí prezidenta. Bohužel svou roli zde sehrála i média a tzv. volební kalkulačka. Je sice zajímavé vědet, jak se kandidát na pozici hlavy státu staví ke školnému na vysokých školách či regulačním poplatkům ve zdravotnictví, ale současně je potřeba uvědomit si nejen to, jaké pravomoci hlava státu vůbec má, ale také to, jak u nás vypadá proces schvalování zákonů a na jakém místě v tomto procesu se prezident nachází. Ve zkratce proces přiblížím: 1) Vznikne návrh zákona. 2) Musí projít připomínkovým řízením. 3) Musí projít vládou. 4) Musí projít třemi čteními v Poslanecké směnovně. 5) Musí projít Senátem. 6) Velmi často musí po vetu Senátu projít opět Poslaneckou sněmovnou. 7) Konečně se dostává k prezidentovi, který až nyní může zákon podepsat, nepodepsat, nebo vetovat, tedy zásadním způsobem projevit svůj postoj k dané problematice. Mnohá témata by se tedy hodila do debat k volbám parlamentním, nikoliv však k volbám prezidentským. Snad na to budou média, jednotlivé volební týmy a štáby i sami občané pamatovat za pět let, kdy se k volebním urnám vydáme při příležitosti volby prezidenta znovu.
7. ... se zklamáním z celkových výsledků, byť trošičku zmírněným výsledky z „mého“ volebního okrsku. Co dodat? Až do chvíle, kdy jsme po sečtení hlasů čekali, až se náš zapisovatel s předsedkyní komise vrátí z tzv. sběrného místa, jsem doufala, že vyhraje Karel Schwarzenberg, ale marně - v těch chvílích totiž přišla SMSka s prvními výsledky uváděnými v televizi a v danou dobu 20% rozdíl byl zkrátka příliš velký... Může mě těšit aspoň fakt, že v našem okrsku, ve kterém volilo i velmi mnoho (odhadla bych to i na více, než polovinu těch, co k volbám přišli) starých lidí a lidí nad 35 let (tedy „netypických“ voličů pana Schwarzenberga), Karel Schwarzenberg vyhrál.
Co napsat na závěr... Mrzí mě, kolik je v lidech zášti a nenávisti. Mrzí mě, že tolik lidí nejen, že lži a unfair play toleruje, ale ještě je podpoří. Mrzí mě, že tolik lidí nakonec ani k volbám nešlo, o to hůř, pokud to bylo z důvodu, že nechtěli volit „menší zlo“. Uvidíme tedy, jak to bude vypadat nejpozději za pět let, tedy při příštích prezidentských volbách, ne-li již dříve při volbách do Poslanecké sněmovny. Osobně doufám, že to, čeho jsme byli svědky v posledních týdnech, se již opakovat nikdy nebude.
P. S.: Dsikuze je otevřená, ale prosím všechny, kteří do ni budou přispívat: vyjadřujte se věcně, ale slušně. I nesouhlasné stanovisko lze napsat bez urážek či vulgarit. Děkuji.
