I ty můžeš skončit na ulici
Dovolím si nejprve osobní úvod. V těchto dnech se účastním již své asi čtvrté krajské volební kampaně, během níž s týmem kolegů a spolustraníků objíždíme středočeská města. Mám tedy určité srovnání, jak se jejich ulice za několik posledních let změnily. Zpětnou vazbu dostáváme i od lidí, s nimiž během kampaně mluvíme. Bezdomovců je více a problémy s bezdomovectvím spojené nikdo neřeší. Patrně proto, že nikdo z místních politiků nechce být vláčen bahnem jako sociálně necitlivý...
Podobný obrázek je vidět po celé Evropě i v Americe. Bezdomovectví samozřejmě není nijak novým jevem. Lze jej však pokládat za určitý barometr. Ať už bychom se podívali na americká města, na stanová městečka v Los Angeles nebo Detroitu (videa jsou všem dostupná na Youtube), nebo si prošli park u pražského Hlaváku, vývoj je jasně patrný.
Bezdomovectví má nepochybně určitou přirozenou míru. Postihne osoby, které jsou určitým způsobem psychologicky disponované. Počet takových osob by však měl být ve společnosti víceméně konstantní. Obrázek z ulic českých měst je však jiný.
Zaměřil se vůbec někdo na fenomén bezmovectví jinak než z pohledu sociálního pracovníka, dobroděje, který chce řešit problém tím, že se bude zasazovat o vytváření tzv. sociálních programů, štědře placených ze státního rozpočtu? Pokud se někdo oprávněně zeptá na smyslupnost a účinnost takových programů, mnohdy je uzemněn reakcí: "Nekritizuj, sám nevíš, jestli někdy na ulici neskončíš. Může tam spadnout každý!"
Ta věta však kupodivu není jen pouhá prázdná fráze.
Základní teze tohoto zamyšlení je: v českých ulicích se potkáváme stále častěji a ve větší míře s jevem bezdomovectví. Čeho nám ještě přibývá? Nejen v naší zemi, ale vlastně všude? Přibývá silné, viditelné ruky státu.
Je velice snadné odsoudit někoho, kdo se potácí po náměstí, v ruce rozpitou krabici levného vína. Je snadné se od něj s odporem odvrátit. Všichni jsme samozřejmě strůjci svého osudu, sami si píšeme příběh svého života. To však stoprocentně platí pouze tehdy, žijeme-li ve skutečně svobodné a racionální společnosti.
Pouze v čistém kapitalismu je člověk stoprocentně odpovědný za svůj vlastní život. V opačném případě, tehdy, pokud nám stát do určité, třeba jen zdánlivě velmi nepatrné míry zasahuje násilím do života, nelze nikdy říci, zda právě tento jeden zásah nenasměroval člověka na ulici. Pokud stát uplatňuje zákony, jejichž prostřednictvím zakazuje lidem pracovat (zákon o minimální mzdě), pokud je daní na každém kroku, pokud jim zasahuje do jejich podnikání nebo je pod nejrůznějšími záminkami zakazuje (lockdown), do jaké míry lze o každém bezdomovci říci, že právě on nebyl tím, na něhož přímo či nepřímo ten či onen zákon nedopadl v daný okamžik drtivě - a nenasměroval ho na ulici? Nebo "jen" k alkoholu nebo drogám, v nichž se pokouší najít východisko ze situace, v níž se ocitl jen jako pasivní objekt?
A proč se neponořit ještě hlouběji? Co školy, které vštěpují malým dětem a mladým lidem, že rozum je k ničemu, že máme především cítit, a že primárním účelem lidského života je starat se o druhé? Celé iracionální prostředí současného intelektuálního a kulturního světa, které má potenciál v člověku, není-li schopen se bránit, zadusit touhu po poznávání reality, touhu po vyniknutí, touhu po vlastní cestě ke štěstí. K čemu hledat štěstí, když vše je jen iluze, a vše, čeho se snažíme dosáhnout, je přinejlepším jen obětina na oltáři "veřejného blaha"?
Není taková iracionální kolektivistická kultura schopna zadusit v mladých lidech jiskru inteligence a samostatnosti? A některé pak nasměrovat na cestu drog, utápění se v krátkodobých požitcích, na cestu nezodpovědnosti, bezúčelnosti - protože k čemu se snaži o nějaký účel, když vše je jen pomíjivá, povrchní iluze nízkého materiálního světa?
Stále platí, že každý je strůjcem svého života. Ale pokud lidé dostávají od raného mládí takovouto myšlenkovou výbavu, má to určitý efekt. Samozřejmě ne u každého stejný, faktorů, které ovlivňují náš život, je celá řada a je-li někdo naprogramován k iracionalitě, nemusí ještě skončit přímo na ulici. Mentalita, která je s osudem bezdomovce spojena, ještě nemusí vést ke ztrátě bydlení a pádu na samotné dno. Člověk může mít "štěstí" a prožít prázdný, zbytečný život, třebaže materiálně zajištěný. Je to však jako vydat se na moře bez kompasu.
Může se to stát i vám. Pravděpodobnost roste, čím iracionálnější a nesvobodnější je společnost, v níž žijeme.
Problém nevyřeší sociální programy, nýbrž jen rozum a svoboda.
Luboš Zálom
Eurovolby skončily. Nezapomeňte
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/17/07/9025/w230/Bf296191.png)
Okřídlené rčení tvrdí, že kdyby volby mohly něco změnit, dávno by byly zakázány. Osobně jej pokládám za velmi falešné a vlastně předem poraženecké. Co tedy letošní eurovolby? Změní se něco, nebo bude politika EU stále stejnější?
Luboš Zálom
Ministr Hladík straší občany ČR falešným pojmem ekologická stopa
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/24/06/9025/w230/Bf831397.jpeg)
Před několika týdny vydalo ministerstvo životního prostředí, jemuž šéfuje lidový socialista Petr Hladík, že od 18. dubna žijí občané ČR na ekologický dluh. Vyděsilo vás to?
Luboš Zálom
Kingdom Come, svoboda a trh
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/24/05/9025/w230/Bf830305.png)
České internetové vody rozbouřil článek zveřejněný na jistém blogu na serveru idnes.cz. Autor textu v něm z jakéhosi ekonomicky-morálního hlediska rozebírá chystané vydání počítačovými hráči toužebně očekávané hry Kingdom Come 2.
Luboš Zálom
Chvála neposlušnosti
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/21/09/9025/w230/Bf457418.jpeg)
Austrálie zavedla tábory pro odpírače karantény. Kanadský Quebec zavádí pro neočkované občany speciální daň. Řecko jim zase uděluje pokutu 100 euro měsíčně. Itálie se chystá zakázat neočkovaným chodit do práce...
Luboš Zálom
Vydržme!
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/21/11/9025/w230/Bf462812.jpeg)
17. listopad je nebo spíše měl by být svátkem těch, kteří se neohnuli a nepodvolili. A dokázali se v pravý čas postavit za svou věc a za svoji svobodu.
Další články autora |
Novinky na iDNES Premium: Každý den rozdáváme bazény za 100 tisíc Kč
Léto je v plném proudu, teploty pravidelně stoupají nad 30 stupňů a schladit se ve vodě je jistě...
Můj syn Xavier zemřel, říká Musk o transgender dceři. A chce zničit „virus woke“
Miliardář Elon Musk tvrdí, že byl podveden, když dovolil svému synovi stát se transgender ženou. V...
IT problémy způsobily kolaps bank i letišť. V Evropě i jinde ve světě
Řadu zemí v pátek zasáhly problémy s počítačovými systémy. Letiště kvůli výpadku čelila potížím s...
Sto tun obilí za hodinu. Na Hané mají výjimečný kombajn, jeden z patnácti na světě
Až sto tun obilí dokáže za hodinu sklidit nový kombajn CR11 firmy New Holland, který vyjel do...
VIDEO: Kapitán výletní lodi v Řecku spláchl vlnou turisty na pláži. Vyšetřují ho
Nevyžádané dobrodružství na jinak poklidné dovolené zažili v sobotu turisté na pláži Agios Stefanos...
Zahájení na lodích a v kapkách deště. Olympiádu zažehli Riner a Pérecová
Zahájení, které nemá obdoby. Poprvé v historii se slavnostní ceremoniál přesunul mimo stadion....
Rozvojové země se topí v rekordních dluzích, odnášejí to nejchudší, říká studie
Většina států po celém světě dlouhodobě bojuje s vysokými dluhy. V případě rozvojových států ale...
Pověst jejich zmrzliny překročila hranice. Vsadili na řemeslnou výrobu
Za tři dekády se z malé cukrárny na konci světa stalo zmrzlinářské impérium Adria Gold. Vyrábí...
Prsty už slábnou, hlásí Petr Janda. Na pódiu chce ale zůstat až do konce
Letošní červencová party na zahradě Petra Jandy se nesla v havajském duchu. A její nejzářivější...
- Počet článků 282
- Celková karma 23,87
- Průměrná čtenost 2470x