Maršál proti muslimům a druhé obléhání Vídně.

Malé zamyšlení nad pravdami a pohledy, životy a smrtí¨, v den připomínky jednoho z největších milníků našich vlastních dějin. Jako ostatně skoro všude i zde je výrazná Česká stopa. Věru nejsme jen národem Švejka a Cimrmana... 

21.6. 1621

Na popraviště vstupuje jako nejstarší. Je mu 85, nebo 86 let. Nejvyšší zemský písař  Českého království. Dědeček jedenáctiletého vnuka. Rytíř Kašpar Kaplíř ze Sulevic. Nepožádal o milost, kterou by nejspíš vzhledem k věku dostal. Přesto se mu toho dne milosti dostane a není před smrtí čtvrcen. Vláda Habsburků nad Českým královstvím je stvrzena.

12.9. 1683

"Za nejsvětější Pannu a Boha... Na ně !!! "

V noci z 11. na 12.  zaplanou na Khalenberském vrchu ohně. Kolem čtvrté hodiny ranní 12.9. zaduní děla. Vrcholí druhé obléhání Vídně. Událost, která bezesporu  mohla změnit chod tehdejšího Světa. A také událost, které je dnes připisováno slepě tolik symboliky... Ostatně zašťiťoval se jí i nechvalně proslulý terorista Anders Breivik. Sám sebe nejspíš vidí jako pokračovatele křesťanských rytířů chránících Evropu.

Aby k tomu všemu vůbec mohlo dojít....

Bylo třeba Vídeň vůbec ubránit proti obrovské přesile. Dva měsíce obléhání. Dva měsíce kdy se obléhaným musí dostávat jídla, ochrany proti požárům a nemocem. Civilní obranu města a logistiku výše zmíněných potřeb má na svědomí Zdeněk Kašpar Kaplíř ze Sulevic. Je mu jedenáct let, když mu Habsburkové popravují dědečka. Taková je doba. On jim dnes zachraňuje nejdražší korunovační klenot, Vídeň. Dělá to dobře a vyslouží si "na stará kolena" maršálskou hůl. I on je jedním z klíčových faktorů porážky Osmanských vojsk. Bez jeho přičinění by Sobieski se svými vojsky neměl co zachraňovat. Početní převaha nebyla nic platná. Kara Mustafa jako reálný velitel vojenských sil invaze do Evropy svým pohrdáním Habsburky a jejich vojáky totálně situaci podcenil. Bude ho to stát hlavu a jeho sultána posléze trůn.

Co s přesahy této události k dnešku?

V osudu Zdeňka Kašpara Kaplíře ze Sulevic se zrcadlí složitost té doby. Vnuk svého děda. Služebník svého císaře. Vidím v něm i ledasco spřízněného s dalším maršálem a chloubou naší historie Karlem Janouškem.

Co se dnes mnoho nezmiňuje je fakt, že k podobnému výpadu do nitra křesťanské Evropy mohlo dojít jen díky její nejednotnosti a dědictví náboženských válek. Že nešlo jen o konflikt muslimů s křesťany, ale i katolíků s protestantskými směry. Že Breivikové jsou se svými příměry vedle, jako ta jedle... 

Díky a ahoj Filip.