Duha nad chodníky...

Pondělní malování slovy pro zvané hosty i náhodné kolemjdoucí....  O lásce, jak jinak... Jaro už nám ostatně klepe na všechny dveře. Slyšíte ?

Po kamenech jsem se doplazil 

do pouště

ve změti semaforů

blikala kometa jako znamení

civilazační choroby civilizace

x

 láska tam stála maličká

přesto výraznější

než skřípění brzd

tak nesrozumitelné

a zanikající

v nadávkách řidičů veřejné dopravdy

jako onehdy když jsem se pokusil přerušit jízdu

protože jízda veřejné dopravy

není žádnej bordel na kolečkách

jízdní řády jsou symfonie řádu

a ve vozech se nesvačí

netančí

nekouří

ani nešuká..

x

jenže když se autobus k té maličké lásce přiblížil...

najednou byla přes celou obrazovku

vývěsní štít čistoty

jako když v létě kropící vůz smyje prach

a duha

obejme ulice až k horizontu....

..