Sudety před mobilizací

V pátek 23. září 1938 ve 22:30 byla vyhlášena všeobecná mobilizace. Ale co se dělo před ní? 12. března anšlusem bylo Rakousko, rodná země Adolfa Hitlera, přičleněna k Německu.

Tím se prodloužili hranice s Německem a zároveň se obnažili nedostatečně chráněné hranice.

Maďarsko říšské vládě blahopřálo. Polsko a Jugoslávie, která se za poslední dva roky přiklonila k Německu, souhlasili už týden před tím s vědomím, že Hitlerovi jde pouze o Rakousko a Československo. Hitler kromě Maďarska získal jako spojence i Bulharsko. Obě země usilovali o revizi mírových smluv. Hitler aby si naklonil Mussoliniho  v otázce Československa se vzdal nároku na Jižní Tyroly na věčné časy. V té době mělo Československo jediného spojence - Rumunsko, které v příštích letech projde turbulentním vývojem -od spojence Hitlera až po jeho odpůrce a několik desítek tisíc vojáků padne při osvobozování Československa. 

28. května vydal Adolf Hitler směrnici 42/38 k útoku na Československo a datum zahájení do 2. října 1938.

Velká Británie nechtěla bojovat, proto tlačila na Československo, aby se s Němci dohodla. Kromě toho ve Velké Británie existovali vysoce postavené kruhy, které v Německu viděli hráz před sovětskými komunisty. V té době Poláci začali podporovat Slováky proti Čechům a pomýšleli na vytvoření polského protektorátu. 

V pondělí 12. září 1938 promluvil Adolf Hitler na sjezdu NSDAP v Norimberku který byl přenášen rozhlasem a v něm neuroticky řval: "Československo je předurčeno, aby v případě války napadlo německá průmyslová města bombami...Utrpení sudetských Němců je nevýslovné. Pro každý národní projev vůle jsou honěni a štváni jako dravá zvěř. Říše dalšího utlačování nestrpí. Jsou také německé zájmy, které jsme odhodláni hájit, a to za každých okolností...Vím také dobře, že smířlivostí se nesmíří tak nesmiřitelný nepřítel, jako jsou Češi. Sudetští Němci mají právo sebeurčení, jaké má každý národ a nechtějí fráze. Nežádal jsem tři a půl milionu Francouzů nebo tři a půl milionu Angličanů, abych je utlačoval v Německu, ale utlačování tři a půl milionů Němců v Československu musí přestat, to je můj požadavek a místo tohoto potlačování musí nastoupit svobodné právo sebeurčení. Němci v Československu nejsou bezbranní ani opuštěni! 

Hned po jeho projevu se vyřítily tlupy henleinovců s pochodněmi, vířícími bubínky, vlajícími prapory s hákovými kříži, a za pár hodin začali umírat první lidé. Oné noci se pokusili sudeťáci o povstání, které mělo Hitlerovi posloužit k vojenské agresi proti Československu. Sudeťáci se stali Hitlerovou pátou kolonou. Druhý den bylo jen v západních Čechách zavražděno několik příslušníků bezpečnostních složek a mnoho dalších zraněno. Například v Bublavě byli zavražděni tři četníci. V Habartově čtyři a v Krajkové jeden...

Druhý den 13. září nařídila vláda v 13 obvodech stanné právo. Stejný den jednalo vedení SdP v Chebu a žádali na uklidnění situace pět podmínek: Státní policie bude ze Sudet stažena. Jednotky armády se vrátí do kasáren. Zruší se stanné právo. Udržení pořádku se svěří místním úřadům a tato opatření se okamžitě oznámí rozhlasem.

14. září byla vyhlášena bojová pohotovost pohraničních jednotek Stráže obrany státu (SOS). Přesto tisíce zfanatizovaných henleinovců vytloukají v Rumburku, Šluknově, Varnsdorfu, Ústí nad Labem, Vejprtech, Kadani, Chebu, Tachově a dalších místech okna Čechů, Židů a německých antifašistů. Obsazují pošty, nádraží  a další státní úřady. Večer je v Rumburku proveden pumový útok na byt velitele posádky a poblíž kasáren henleinovci založí několik požárů. Přesto vydává ministerstvo vnitra doporučení.  Za žádnou cenu nepoužít střelných zbraní, zvláště v blízkosti hraniční čáry. Malé provokace přehlížet, velkým čelit mírnými prostředky a žádat funkcionáře Sudetendeutsche Partei (SdP) o pomoc při zajištění pořádku.

Do pohraničí jsou poslány jednotky armády, které v řadách henleinovců způsobí paniku a henleinovský puč se začíná hroutit. Ještě 15. září vydalo SdP prohlášení ve kterém znělo: "Chceme domů do říše!" a vyzvalo k ozbrojenému povstání. Heslo které rozšiřovaly i jiné německé politické strany. Po tomto zvolání, začali henleinovci po tisících utíkat do Německa.

16. září byla SdP a její ordnerské formace úředně rozpuštěny a na K.H. Franka, K. Henleina a další vydán zatykač. Ti však už byli v bezpečí v Německu.

17.  září byla v Německu založena vojenská henlienovská bojová organizace Sudetendeutche Freikorps, která pod patronací Wermachtu, SA a SS začala napadat z německého území české pohraniční oblasti, provádět diverze a terorizovat české obyvatelstvo a německé antifašisty.