Odpovědnost za většinu obětí střelby z 20. února 2014 může být přisouzena příslušníkům Berkutu...Na základě anylýzy stovek hodin videozáznamů a materiálů z internetu jsme identifikovali 21 až 24 příslušníků Berkutu, kteří postupovali ulicí Instytuska a stříleli do účastníků protestů. Další stříleli zpoza betonové bariéry u stanice metra Chreščatik,“ uvádí zpráva poradní skupiny, která z pověření Rady Evropy dohlíží na vyšetřování střelby. V dokumentu se nadále píše, že nikdo z příslušníků policejní jednotky nemohl použít zbraň bez vědomí velitele Dmitrije Sadovnika. Policisté byli maskovaní a měli černé uniformy bez identifikačních znaků, pouze na rukou měli žluté pásky, aby se navzájem poznali.

Podle expertů byla většina z 49 obětí masakru na ulici Instytutska zastřelena z útočné pušky kalašnikov AKS-47 ráže 7.62 x 39mm. Dotyčná jednotka měla podle dokumentu dostat ze skladů dvacet těchto automatů, které však později zmizely. Dmitrij Sadovnik byl sice po pádu Viktora Janukovyče zatčen, po propuštění na kauci však zmizel.

Masakr z 20. února byl nejkrvavějším dnem ukrajinské revoluce. Ukrajinští vyšetřovatelé soudí, že takzvaná Černá rota Berkutu tehdy zabila nejméně 39 demonstrantů. Při demonstracích na kyjevském Majdanu celkem zemřela zhruba stovka lidí. Prezident Petro Porošenko při příležitosti ročního výročí krveprolití prohlásil, že stopy vedou k poradci ruského prezidenta Putina. Moskva to označila za nesmysl.

Zasloužená karma Ti neznámí snajpři patřili ovšem s největší pravděpodobností k Berkutu.

Poválečný svět se nesl ve znamení spolupráce všech vítězných mocností a i v tomto duchu je třeba chápat i Marshallův plán, který byl nabídnut i Sovětskému svazu. Navíc byl Marshallův plán určitou obdobou centrálně plánované ekonomiky a proto byl i kritizován ekonomy zastávající volný trh. Problém byla ale nastupující Studená válka odstartovaná Trumanovou doktrínu (jistá míra nedůvěry mezi USA a SSSR byla už od použití jaderné bomby v Japonsku a neumožnění vylodění Rudé armády na japonském ostrově Hokaidó). Sovětské vedení si Marshallův plán spojilo s Trumanovou doktrínou a v ten moment se svět rozdělil.

Autor se sice odvolává na ,,určitou podobnost", je však dosti ,pochybné" toto srovnávat, tedy Majdan a Marshalův plán.

Článek je velmi popisný a obsahuje docela důležitá fakta. To je jistě plus. Ale chybí mi tam jedna věc. To všechno se odehrálo za trvalého a stoprocentního nezájmu USA, EU a NATO? Co tahle uskupení v té době dělala, jak finančně nebo propagandisticky podporovala Ukrajinu? Nebo jen lhostejně přihlížela na situaci na Ukrajině? Není totiž možné, aby se změny v tomto formátu odehrávaly v takto veliké zemi za nezájmu Ameriky a EU, notabene, když se jedná o zemi evropskou. Bylo by dobré, aby se sám autor k tomu také vyjádřil. V opačném případě působí článek jednostranně a tudíž i nedůvěryhodně. Podotýkám, že agresi Ruska vůči Ukrajině vnímám jako největší a neomluvitelnou agresi od IIWW a Putina pokládám jednoznačně za masového vraha.