Sovětský svaz (Rusko) nese spoluzodpovědnost za miliony mrtvých v II. světové válce

V poslední době si někteří lidé, poznamenaní socialistickým školstvím, stěžují, že se přepisují dějiny. Já si naopak myslím, že nás ještě čeká hodně přepisování. Jedno z nich je úloha Sovětského svazu (Ruska) v II. světové válce!

Abychom pochopili roli Sovětského svazu (Ruska) za II. světové války, musíme se vrátit o hodně let dozadu. Konkrétně až do roku 1917.

6. dubna 1917 vstupují do I. světové války Spojené státy Americké. Pro Německo a jeho spojence to byla velmi špatná zpráva. Německo už nějaký čas pracovalo na tom, aby vyřadilo Rusko z války, a tím se zbavilo druhé fronty, a mohlo poslat vojáky z východní fronty na západní frontu. Proto 10. dubna 1917, za podpory Německa, vyrazil z Curychu v zapečetěném vagónu, hlídaném německými vojáky, Lenin s více jak třiceti revolucionáři na cestu do Ruska; aby tam vyvolal chaos a tím Rusko vyřadil z boje.

Cestou vlak zastavil nedaleko Berlína, kde proběhla schůzka s Němci, kteří mu vysvětlili, co od Lenina požadují: konec ruské účasti ve válce, podepsat mírovou dohodu za jakýchkoliv podmínek, a pokud bude souhlasit, dostane k dispozici 5O milionů říšských marek. Částka odpovídala deseti tunám zlata. Proto mohli bolševici už v červenci 1917 vydávat v Rusku 41 deníků a mít stovky placených agitátorů.

Na hranicích, tehdy strážených britskou posádkou, věděli, že Lenin je považován za hrozbu. Posádka čekala na příkaz premiéra.Premiér Kerenskij prohlásil, že Rusko je demokratická země a Lenin byl vpuštěn. Lenin měl volnou cestu k revoluci, která demokracii zničila a nastolila hrůzný totalismus.

Po Říjnové revoluci Rusko odmítlo účast ve válce, ale i mírovou smlouvu navrhovanou Dohodou. Ruská fronta se rozpadla, čehož využilo Německo a Rakousko-Uhersko k rozsáhlému útoku a dobily území, z nichž byly vytlačeny carskou armádou.

Bolševické Rusko bylo 3. března 1918 nuceno podepsat Brestlitevský mír. Podle smlouvy Rusko uznalo právo Ústředních mocností na nově získaná území. Smlouva také zavazovalo Rusko, aby na svém území nestrpělo vojenské oddíly nepřátelské Ústředním mocnostem. To se týkalo i československých legií. Rusko přišlo o Finsko, Pobaltí, část Polska, Ukrajinu, Bělorusko a Besarábii. Území, na kterém se nacházela čtvrtina obyvatelstva, průmyslu a většina uhelných dolů, ale které bylo v podstatě Rusy dobitě v dřívějších dobách. Takže můžeme s klidem prohlásit, že se jednalo o ruské koloniální území.

Zajímavý je článek VI. smlouvy: Rusko se zavazuje uzavřít mír s Ukrajinskou lidovou republikou a mírovou smlouvu s ní oznámit Čtyřspolku.

Mírová smlouva zkomplikovala život československým legiím. Východní fronta, na které legie doposud bojovaly, zanikla. Pokud se chtěli legionáři zapojit do boje proti Rakousku-Uhersku, museli se dopravit na západní frontu do Francie. Cesta přes Evropu byla neprůchodná a tak legiím zbývala cesta přes Vladivostok.

Je velkou lží, že samostatnost jsme získali díky Sovětskému svazu (Rusku). Je to naopak. Bolševické Rusko, které se vzdalo boje a našim legionářům nedovolilo bojovat, naší samostatnost ohrozilo. Nebýt Ameriky, která vstoupila do války, a pomohla porazit Ústřední mocnosti, tak bychom samostatnost nezískali.

Poté, co Ústřední mocnosti kapitulovaly a upadly v chaos, ztratila smlouva faktickou účinnost. Bolševické Rusko během několikaleté občanské války znovu ovládlo většinu Ukrajiny a Běloruska. V další expanzi na západ mu zabránila prohraná válka s Polskem. Další ztracená území získal Sovětský svaz (Rusko) během druhé světová válka (kromě velké části Finska) a navíc i území, která Rusku nikdy nepatřila – Podkarpatská Rus, Kaliningradská oblast, severní Bukovina.

6. dubna 1922 podepsalo Německo se Sovětským Ruskem (tak se tehdy jmenovalo) v Rappalu smlouvu. Navzájem se zřekly náhrady válečných škod, navázali diplomatické vztahy a přiznaly si doložky nejvyšších výhod. Ve vojenské oblasti to Německu umožnilo obcházet Versailleskou smlouvu. Rusové získali moderní technologie a těžké zbraně, a Německo mohlo nerušeně v Sovětském svazu (Rusku) cvičit své letectvo. Obě země měly dokonce společné vojenské zařízení – Tankovou školu v Kazani, cvičiště pro součinnost dělostřeleckých a leteckých sil ve Voroněži a leteckou školu v Lipecku, kterou vedl generál Oswald Lutz. Mezi účastníky těchto škol byli například maršál Walter Model. Maršál Robert von Grein, který byl velitelem 1. stíhací školy v Lipecku, když se dozvěděl, že má být Američany předán do SSSR, raději spáchal sebevraždu. Jedním z dalších byl generál Hans Krebs, který po absolvování výcviku v SSSR, se stal asistentem vojenského atašé v Moskvě.

V roce 1926 podepsali Němci a SSSR další smlouvy o přátelství, v kterém se obě strany zavázaly zachovat neutralitu i v případě útoku třetí země.

V červnu 1932 se konaly v Německu volby ve kterých získala NSDAP 37,3%, SPD 21,6% a komunisté 14,3%. Protože se nepodařilo sestavit vládu, konaly se v listopadu 1932 další volby. Jenomže místo, aby komunisté spolupracovali s SPD, tak na příkaz Moskvy, na SPD útočili a obviňovali ze sociálního fašismu. Naopak spolupracovali s nacisty při organizaci stávky pracovníků veřejné dopravy v Berlíně. V listopadových volbách získala NSDAP 33,1%, SPD 20,4% a komunisté 16,9%. Kdyby neexistoval Stalinův zákaz jednat s SPD, a obě strany se pokusily sestavit vládu, možná by se Adolf Hitler nikdy nestal kancléřem.

jakmile se stal Adolf Hitler kancléřem, začal hon na komunisty. V roce 1936 uzavřelo Německo s Japonskem Pakt proti Kominterně. Po roce se k nim přidala Itálie. Bohužel Kreml měl jiné starosti, než si uvědomit hrozící nebezpečí. V celém SSSR (Rusku) probíhaly procesy, které likvidovaly inteligenci a elitu vojska.

23. srpna 1939 byl v Moskvě podepsán Pakt Ribbentrop – Molotov, který porušil řadu mezinárodních norem, smluv a dohod; včetně Pařížské smlouvy z roku 1928, sovětsko-polskou smlouvu o neutočení z roku 1932 a Německo-polský pakt o neutočení z roku 1934.

1. září 1939 napadlo Německo Polsko a začala II. světová válka. 17. září padla do týlu bojující polské armády Rudá armáda, a Sovětský svaz (Rusko) podruhé vrazilo dýku do zad Velké Británii a Francii, které si uvědomily, že by v Polsku nebojovaly pouze s Německem, ale i Sovětským svazem (Ruskem).

30.listopadu 1939 napadl Sovětský svaz (Rusko) Finsko, přestože 21. ledna 1932 uzavřel Sovětský svaz (Rusko) s Finskem Pakt o neútočení, který byl znovu v roce 1934 potvrzen na dalších deset let. Pakt byl 28. listopadu 1939, dva dny před napadením, jednostranně Sovětským svazem (Ruskem) vypovězen.

Sovětský svaz (Rusko) zabral Pobaltí, Bukovinu a vesele zásoboval Německo vším potřebným. Stalinovi bylo jedno, že Hitler likviduje jeden stát za druhým a všude pronásleduje komunisty. Dokonce do Gulagů posílá všechny, kterým se podařilo utéct na jejich území. Dokonce nechal zavraždit přes 22 000 polských důstojníků. Teprve po napadení Sovětského svazu (Ruska) Německem, shovívavě otvírá vrata Gulagů, aby vyhladovělý lidé mohli konečně bojovat proti Německu. Dokonce i komunisté ostatních zemí si konečně uvědomili, že nastal čas bojovat.

Sovětský svaz se dožadoval zbraní a otevření druhé fronty, která nakonec byla třetí, protože Spojenci už dávno bojovali v severní Africe a v Itálii. Přitom zapomněli jak v I. světové válce odmítli bojovat a nechali své spojence ve štychu.

Nakonec zvítězili. A ne Hitler, ale Stalin rozšířil území Sovětského svazu (Ruska) na západ. Tam kde nikdy Rusové nevládli, včetně Podkarpatské Rusi a východního Pruska. A kde nevládli přímo, tak pomocí loutkových vlád. A i v současnosti dokazují, že jimi podepsané smlouvy jsou pro ně pouze cár papíru!

Kdyby Sovětský svaz (Rusko) nedělal tuto špinavou politiku, a ihned se postavil po bok spojenců, mohl být Hitler do roka poražen a ušetřil by desítky milionů obětí. To je nutné si při oslavách ukončení II. světové války uvědomit, a Rusku to patřičně dát najevo.