Jiří Vyvadil - zakladatel a spasitel Spolku přátel Ruska

Jiří Vyvadil ve svém prohlášení k založení Spolku přátel Ruska říká: "Komu není rady, tomu není pomoci."

V jeho případě jsou to velmi vystižná slova, které přesně charakterizují jeho politickou kariéru.

Jiří Vyvadil začal svou politickou kariéru už v roce 1984 jako tajemník poslaneckého klubu Československé strany socialistické (ČSS) ve Federálním shormáždění a v České národní radě. Zdůrazňovat, že celé tehdejší vedení ČSS a drtivá většina tehdejších poslanců za tuto stranu byli členy StB, myslím není třeba zdůrazňovat.

Po Listopadu 1989 chytil Jiří Vyvadil příležitost za pačasy. Byl mladý, uměl mluvit, měl příjemný vzhled a čas. Takže než byl v roce 1990 sjezd ČSS, který měl zvolit nového předsedu, stačil objet všechny zaměstnance sekretariátů a přesvědčil je, že on je ten pravý, který by měl být předsedou. Díky této podpoře zvítězil a stal se předsedou ČSS.  Strana si nezvolila starého předúnorového národního socialistu a ani se nepřejmenovala na původní Československou stranu národně socialistickou. Tehdy si nikdo nedovedl představit, že tato rozhodnutí znormalizovaných členů je cestou do pekla.

Sebejistý Vyvadil se veřejně kasal, že předvolební preference 6% - které tehdy ČSS měla - on svým šarmem zvedne na dvojnásobek! Výsledek?! Pouhé 2,7%. Pro všechny šok! Jenom ne pro Vyvadila, který místo aby složil funkci, začal estébáckým způsobem odposlouchávat své nepřátele. Tímto činem se stal skutečným zakladatelem - založil odposlechy. Výsledkem voleb bylo rozpadnutí strany na dva subjekty na ČSS a Národní stranu sociální (NSS).

Po devíti měsících hrůzy, Jiří Vyvadil začátkem roku 1991 abdikuje na svou funkci předsedy. Tato abdikace po krátké době ve funkci, je předzvěstí jeho působení v politice.

V parlamentních volbách 1992 se za koalici Liberálně sociální únie (LSU) stává poslancem. Klub LSU opouští jako první, po pouhých čtyřech měsících. Nakonec v roce 1993 opouští stranu a odchází za svým přítelem Jiřím Paroubkem do ČSSD, a stává se členem jejího poslaneckého klubu. Odměnou za "věrnost" je mu v roce 1996 senátorské místo v senátním obvodě Sokolov. Po skončení mandátu se neúspěšně pokouší o místo Veřejného ochránce práv.  Nakonec se mu podaří uchytit se jako soudce na Okresním soudu Sokolov, odkud se v roce 2001 přesouvá na Obvodní soud Prahy 3; a nakonec v roce 2003 povyšuje na Městský soud Prahy. V květnu 2005, opět díky Jiřímu Paroubkovi, se stává náměstkem ministra spravedlnosti. Ale ve funkci vydrží pohých šest měsíců, protože je vyhozen pro neschopnost. V roce 2010, opět díky Jířímu Paroubkovi, kandiduje v senátním obvodě Karlovy Vary. Ale k jeho lítosti se  nedostane ani do druhého kola.

Po tomto neúspěchu  posílá Jiří Paroubek Vyvadila do pseudostrany ČSNS 2005, kde se má stát  předsedou a připravit Paroubkovu cestu do této strany, do funkce předsedy. Jenomže Jiří Vyvadil udělal trestuhodnou chybu - aspoň v očích Jiřího Paroubka - přes jeho zákaz se zúčastnil setkání z jeho nepřáteli z ČSSD. Výsledek? Jiří Vyvadil není zvolen předsedou ČSNS 2005, ale pouhým místopředsedou. Ale ani v této funkci nevydrží dlouho. Po pár týdnech je ze strany vyhnán.

Ale Jiří Vyvadil je činorodý člověk a nedokáže dlouho vydržet bez funkce a ani politiky. A díky situaci na Ukrajině se chopí témata. Zvláště ohledně Krymu. Proto se, jako mnohokrát ve svém životě, chopí péra a píše ruskému velvyslanci tento dopis:

"Původci a organizátoři této krize, představitelé EU a USA, využili radikalistických polofašistických a nacionálních sil a společně uskutečnili státní převrat, při kterém odstranili legálního prezidenta. Přitom navíc uvedli do funkce dočasného premiéra, který je znám svými fašistickými sympatiemi."

A aby svá slova mohl věřejně deklamovat, svolal na Václavské náměsti demonstraci, které se účastnilo cca dvě stě demonstrantů. Na této demonstraci zaznělo: "Silné Rusko je zárukou světového míru, nechceme fašismus!"

O tom Jiří Vyvadil musí něco vědět. Ne nadarmo začal svou politickou dráhu v roce 1984. Na druhou stranu mě uklidňuje, že Jiří Vyvadil u ničeho dlouho nevydrží. Takže se dá očekávat že za pár měsíců či let to zabalí. Ale jak sám říká: "Komu není rady, tomu není pomoci!"