Jakou mám uhlíkovou stopu?

Jsem jako moji předkové (od té doby co slezli ze stromu) všežravec. Měsíčně sním asi čtvrt kila vepřového a tři čtvrtě kila kuřecího a jednou za dva měsíce si udělám hovězí polévku. 

Podle Extinction Rebellion a Animal Rebellion jsem nepoučitelný barbar, který přispívá ke klimatické krizi.

Už dvacet let chodím na brigády do super, hypermarketů. Především do oddělení mléka a ovoce-zeleniny, takže se domnívám, že se k tomu mohu vyjádřit. Podívejme se jakou mají uhlíkovou stopu vegetariáni nebo vegani. Rukola, polníček, baby špenát a další trávy (jak já tomu říkám) se vozí v platových krabičkách (!) z Itálie kamiony, které váží několikanásobně víc než jejich náklad.  K tomu si přikoupí cherry rajčátka (opět v plastu) z Maroka. České jsou pouze v létě a nebo jsou dražší. K tomu si  přikoupí avocado, které je z Peru. Nepohrdnou  i hroznovým vínem, které je opět v plastové krabičce a připlulo k nám z Chile nebo JAR či Indie. A můžeme pokračovat dál: kiwi z Nového Zélandu. Maliny, jahody v plastu ze Španělska. Borůvky opět v plastu třeba z Peru. Kytičky, letecky dopravované, z Keni a Etiopie. Mango, ananas a banány z Latinské Ameriky. U banánů se na chvíli zastavím. Přijde zákazník, z trsu si utrhne třeba tři kousky a jeden odloží. K večeru jich tam je i padesát, ale málokdo si vezme třeba tři samostatné banány, takže odtržené banány zčernají a vyhodí se. A protože obchodní řetězce vyžadují aby bylo ovoce a zelenina řádně navršena, aby zákazníci viděli jak jsou dobří a zákazník měl pocit, že toho mají hodně, tak zaměstnanci to poctivě kupí do co největší výše. A protože i mezi zaměstnanci jsou tací kteří si rádi ušetří práci, tak na staré zboží navrší nové., Takže se stává, že když se ovoce nebo zelenina dobere dolů, zjistíte, že dole je shnilé, které se vyhodí. Problém je i s módním bio ovocem a zeleninou. Přestože se toho objednává málo, tak se minimálně  dvacet procent vyhodí. A protože se také rádo krade nebo pojídá, je nutné si uvědomit, že cena, především ovoce, musí být tak o 10% vyšší, aby pokryla ztráty. Denně se v České republice vyhazují desítky tun ovoce a zeleniny a nikoho to nevzrušuje.

Obě uvedené skupiny jsou toho názoru, že především skot se až moc podílí na uhlíkové stopě, přitom v České republice je asi dva miliony psů a tři miliony koček. Není super, hypermarket kde by nebylo oddělení se stravou pro naše miláčky. Konzervy malé, velké. Plastové pytle malé a velké plné rybích, kuřecích, vepřových, hovězích pochoutek průmyslově vyráběných v továrnách. Zatímco chudáci krávy jsou povětšinou závislé na seně, a přestože skotu je asi 1,4 miliony, tak jejich uhlíková stopa je nejspíš stejná jako pěti milionů psů a koček s jejich průmyslem (přidejte k tomu všechno co se  k tomu žrádlu vyrábí a prodává). Vybijeme kromě skotu i naše miláčky?

Veganské jídlo se vyrábí především v cizině, je v plastu a vozí ho kamióny. V poslední době se objevilo veganské jídlo na bázi batátů.  Je hezky zabalené  v hliníkové vaničce a v plastu. Nemusím snad psát  jakou uhlíkovou stopu má výroba hliníku. Přitom se minimálně padesát procent vyhodí, protože prošla doba trvanlivosti.  Proto se ptám: Kdo z nás má větší uhlíkovou stopu? Já, nebo vegetariáni či vegani. Odpověď nechám na laskavém čtenáři.