Kouřové clony a covidový požár

Není kouře bez ohně, říká staré přísloví i Agatha Christie. Autoři detektivek hrají se čtenáři rádi hru na falešné stopy. Záměrně odvádějí pozornost od pachatele a motivu vraždy, klamou do poslední chvíle.

 Kouřové clony jsou oblíbenou součástí detektivní kompozice.

Ve světě politických klání a propagandistických her kouřové clony dobře fungují při odvádění pozornosti od zásadních problémů reality. Rýsuje se nějaký průšvih, za který je zodpovědná jedna strana barikády? PR manažeři založí kolem potenciálního ohniska požáru řadu menších ohňů, dým zahalí viníka a veřejnost skrz uslzené oči vidí jen odlesk skutečnosti. Snadno pak uvěří čemukoli. A tehdy přichází čas prodejců různobarevných brýlí včetně extremistů a samozvaných spasitelů ze všech koutů politického spektra.

Zatímco v literatuře odhalí viníka detektiv, v životě si každý musí poradit sám. Kouřové signály se obvykle valí ze všech politických bašt. V klidových obdobích je to zábavná hra, v problematických otravná skutečnost. V krizi nebo ve válečném stavu může matoucí kouřová clona způsobit katastrofu, proto mívají vlády s tichým souhlasem opozice větší pravomoci. I Británie, kolébka evropské demokracie, měla za II. světové války osobitý polodiktátorský režim. Všichni Britové, krom páté kolony, se snažili spolupracovat a dovést zemi k vítězství.

Procházíme krizí, kterou nezavinili jednotlivci ani politické strany. Přesvědčili se o tom i mnozí z těch, kteří situaci zprvu zlehčovali. Většina příčetných lidí doufá, že řešení bude konsenzuální. Ale kouřových clon přibývá a povětří začíná smrdět sírou.

Měli jsme tu povyk kolem nezvládnuté organizace očkování, jenž měl mimo jiné zakrýt fakt, že vakcín je málo, zvlášť v Evropě, a že za jejich nečekaný nedostatek mohou šéfové Evropské komise. Politici, kteří předvádí šamanské tance kvůli okamžitému návratu dětí do škol, aniž by bylo vyřešeno testování, nás většinou neinformují, že některé nemocnice jsou skutečně na hranici možností, že hrozí kolaps zdravotnictví jako na jaře v Itálii a především, že kvůli nepřipravenému otevření škol zemřou zbytečně další stovky či tisíce lidí.

Aby toho nebylo málo, vypustil mohutný sloup dýmu i Ústavní soud, který načasoval zpochybnění volebního zákona na počátek předvolební kampaně, ale především do bodu pandemické i společenské krize. Mnozí nechápou, komu má ten manévr posloužit. Zatímco politici se budou dohadovat o detailech volebního zákona a ztrácet čas, který je teď potřeba věnovat na řešení životně důležitých opatření, virus bude dál zabíjet a likvidovat ekonomiku i kulturu.

A rozvracet společnost, už teď těžce zasaženou vlnou nedůvěry a beznaděje. Požár, který nás může všechny postihnout, už doutná. Je čas shánět hasicí prostředky, nikoli vytvářet další kouřové clony.  

Psáno pro MF Dnes, 11. 2. 2021