Když hoří slavné katedrály, hoří nejenom naše minulost

18. července hořelo v katedrále s. Petra a Pavla v Nantes, policie nevylučuje žhářství a kdekdo si vzpomněl na loňský 16. duben, kdy oheň málem zničil pařížskou Notre-Dame.

Přestože mnozí znají slavnou katedrálu jen z literatury a filmů, vyvolal její požár v přímém přenosu obrovskou vlnu emocí. Co se to děje se světem, když ztrácejí svou podobu stavby, které považujeme za symboly staré Evropy

Postupně prosákly do médií informace o sérii útoků na jiné francouzské kostely, jichž bylo v posledních letech několik set. Poničené kříže, sochy, oltáře. Měsíc před požárem katedrály hořelo i ve druhém největším pařížském chrámu, v kostele sv. Sulpicia. Na rozdíl od Notre-Dame šlo o potvrzený úmyslně založený požár. A dva dny po požáru Matky Boží zajistila policie v chrámu sv. Patrika v New Yorku muže s patnácti litry benzinu ve dvou kanystrech, tekutým podpalovačem, dvěma zapalovači a letenkou do Říma.

V poslední době navštěvuji Řím každý rok a vždy se stavím ve své nejoblíbenější bazilice Santa Maria Maggiore. Před pěti lety byla prakticky nehlídaná, dnes je kolem ní zátaras a labyrint uliček, před vchodem vám ozbrojená stráž Vatikánu, jemuž stavba patří, prosvítí zavazadlo. Podobně střežené jsou i další slavné římské chrámy, včetně baziliky sv. Petra. Do svatého Marka v Benátkách vás dokonce pustí jen s kabelkou.

Italové své svatostánky střeží ostře. Je to zřejmě dáno jejich vztahem ke katolické církvi i faktem, že církev velkou část slavných chrámů vlastní. Ve Francii byl v roce 1905 přijat zákon, který převedl významné kostely a katedrály do vlastnictví státu, církev zde pouze provozuje bohoslužby. Pařížská Notre-Dame je majetkem Francie, kostel sv. Sulpicia patří Pařížské radnici. Odborníci přiznali, že ostraha a zabezpečení Notre-Dame měly k dokonalosti daleko. Podobné to zřejmě bylo i v Nantes, kde se oheň rozhořel na třech místech najednou a hasiče přivolala místní pekařka, když uviděla plameny.

Nelze si v této souvislosti nevzpomenout na vleklé soudní spory o katedrálu sv. Víta, jež ukončila až dohoda arcibiskupa Duky a prezidenta Klause v roce 2010. Stavba je majetkem státu, vnitřní mobiliář patří církvi, obě strany o katedrálu jako jeden ze symbolů naší země pečují společně. Věřme, že spolupráce bude fungovat. Hořící kostely ve Francii totiž naznačují, že cílem útoků nejsou jen hmotné kulturní památky, ale i příběhy a způsob myšlení, z jejichž kořenů Evropa vyrostla.   

Psáno pro MF Dnes 22. 7. 2020