Kde se vzalo tolik nenávisti?
I já se pokusím utřídit si myšlenky, než se pustím do sevřenější glosy. A udělám to formou otázek a odpovědí – takové autointerview zkusím.
Kdy jsem poprvé v naší moderní historii začala mít pocit, že nemohu naplno říkat, co si myslím?
Na přelomu první a druhé dekády nového tisíciletí přišel nenápadný zlom, mám dojem. Po svobodných devadesátkách, kdy si političtí oponenti nadávali, ale mohli spolu spokojeně chodit na pivo, a to samé platilo pro jejich voliče, přišla relativně svobodná první dekáda 21. století, kdy jsem se vracela do školství a četla a četla a občas mrkla na politiky, co vyvádějí. Když blbnula sociální demokracie, nadávalo se socanům, když vyváděla ODS, nadávalo se ptákům, ale opoziční politici ani jejich voliči nebyli apriori politický nepřítel.
Jak jsem pociťovala to přituhování?
Nemohla jsem číst některé noviny. Třeba MF Dnes, kterou čtu celý život, mi pod německým majitelem lezla krkem. Vadily mi útoky na prezidenta Klause, kterého jsem si vždy vážila. Občas jsem na facebooku okomentovala nějaký status a sesypala s na mě vlna mentorských výčitek od mladších kamarádů. Jako že tohle nechápu a jsem mimo.
Kdy začalo mrznout?
S první přímou prezidentskou volbou (2013) Chtěla jsem tenkrát volit knížete, ale ta hloupá americká kampaň mě rozladila. Když jsem si v novinách přečetla, že „pravada a láska“ (kníže) „musí zvítězit nad lží a nenávistí“ (Zeman), volit jsem nešla.
Po volbách mě vytočila hnusná a nedůstojní kampaň proti novému prezidentovi (prasečí hlavy, rosol, hňup) i jeho voličům (p. Pehe, p. Halík aj.). Kdo nehejtil Zemana, nepatřil do slušné společnosti. A Zeman to vracel. Tady, dle mého soudu, to ostré rozdělení začalo. Náš malý národ na polarizaci spojenou s přímou volbou prezidenta nemá vytvořenou imunitu.
Kdy začalo nálepkování a drsná dehonestace oponentů?
Někdy kolem roku 2015, v souvislosti s migrační krizí. Kdo nevítal, byl fašoun, nácek, xenofob. Tam někde se zrodila i pražská kavárna a sluníčkáři, což bylo pořád celkem roztomilé označení. Druhá strana na tom po stránce používaných nálepek byla mnohem hůře.
Kdy začalo cílené rozdělování společnosti?
Pokusy o ně tu byly vždy, ale výrazně jsem si toho kopání příkopů všimla před druhou přímou prezidentskou volbou (2018). Tehdy mnohá média i sítě naznačovaly, že Zemana volí ta hloupější, chudší, starší, méně orientovaná část národa z venkova. Tehdy jsem zažila při mši v kostele hysterické kázání: „Jak mohli někteří z vás volit to zlo!“ A pokračovalo to parlamerntními volbami.
Stará ideologická hra „na politické dobro a zlo“ se velmi rychle uchytila. Zlo byl Zeman, Babiš, Okamura a všichni, proti nimž demonstrovali chvilkaři a jiné organizace dotované z různých zdrojů. Dobro byly náhle jen strany, které samy sebe prohlásily za „demokratické“.
A jak to tu máme dnes?
„Demokratické“ strany i díky otřepané ideologické hře z časů totality vyhrály volby a své oponenty začaly prohlašovat za „populisty a extremisty“. Jejich voliči, hojně podporovaní vládní propagandou, začali kritikům vlády rozdávat nálepky „ruský šváb“, moskevský troll“ či Putinova dívka. Přišly i pokusy omezit svobodu slova.
Rétorika na obou březích se přiostřila, společnost se ještě více polarizovala. Strany i voliči si vracejí údery. Příkopy jsou stále hlubší, na jejich prohlubování se nepochybně podílejí placení profesionálové i nadšení dobrovolníci. Podobná situace je zjevně v celé Evropě, společnost je ostře polarizovaná i v USA. A do toho ještě válka na Ukrajině.
Rozdělené národy se dobře ovládají. Společnost, v níž stojí mladí proti starým, venkované proti městům, „vyznavači ideologie“ proti „prolétům“ není schopná čelit skutečným nebezpečím. To nám jasně a zřetelně říká historie. I literatura.
Ptejme se proto, komu ta polarizace slouží. Pak možná začneme zjišťovat, kde se všechna ta uměle vzbuzovaná nenávist vzala a proč se ve společnosti rozlezla jako epidemie černého moru.
A neházela bych vše jen na zahraniční zdroje. Vodu ve studních jsme si vždy dokázali zdatně otrávit i sami.
Otázkou je, zda sami najdeme cestu k uzdravování...
Veronika Valíková Šubová
Jak jsem kupovala Cinzano
Tak jsem po několika letech zase v Uherském Hradišti, tedy kousek od něj. Dostala jsem jako dárek nocleh v jednom krásném velkém domě, abych nemusela řešit hotel. Málokde je mi lépe než v této části Moravy.
Veronika Valíková Šubová
Pravidla randění podle babiček
Nějak mi ty sexuální kauzy a skandály celebrit posledních let nejdou na rozum. Zdá se to jenom mně, že se některé slečny chovají značně rizikově?
Veronika Valíková Šubová
Ještě slůvko o Markétce, Laře a Taťjaně...
Malý dodatek k velké aféře. Literatura je můj domov, literární postavy moji bratři a mé sestry. Píšu o tom mnoho let.
Veronika Valíková Šubová
Kdo se bojí faktů o 21. prosinci 2023
Uběhly čtyři měsíce od hrůzného masakru na pražské filosofické fakultě. Událost se vyšetřuje, prosakují informace, bují dohady...
Veronika Valíková Šubová
Jak se papež stal z církevního reformátora „chcimírem“
Kde jsou ty časy, kdy papež František rozděloval katolíky svým liberalismem a vstřícností k migrantům. To byl ještě odvážný chlapík vyznávající správné evropské hodnoty a jeho slovy se zaštiťovali všichni církevní reformátoři.
Další články autora |
Ženě se do ruky zakousl pes. Muž, který jí přispěchal na pomoc, zvíře zabil
Ženu v Žihli na Plzeňsku vážně pokousal volně pobíhající pes. Na pomoc jí přiběhl příbuzný, který...
„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici
Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...
Brutální útok nožem v Mannheimu, policista po něm bojuje o život
Šest lidí v pátek utrpělo zranění při útoku nožem na náměstí v centru německého Mannheimu, uvedla...
Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla
Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...
Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali
Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...
Izraelští osadníci blokují humanitární pomoc pro Gazu. Mají tipy i od vojáků
Židovští osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu blokují nákladní vozy s humanitární pomocí,...
Muž v Německu střelil svou těhotnou ženu do hlavy. Pátrá po něm i vrtulník
Policie v Porúří na západě Německa pátrá po útočníkovi, který dnes dopoledne na dvou místech ve...
Publikace v predátorských časopisech ničí kariéru, varují vědce univerzity
Univerzity varují studenty před predátorskými časopisy. Ty zveřejňují články bez ohledu na jejich...
Autobus s dvanácti dětmi vjel na Berounsku na krajnici a převrátil se
U Tetína na Berounsku v sobotu odpoledne havaroval autobus s dvanácti dětmi. Při nehodě se...
Rozdáváme mléčnou výživu ZDARMA
Už jste slyšeli o nové pokračovací mléčné výživě BEBA SUPREMEpro 2 určené dětem od ukončeného 6. měsíce? Nyní můžete tuto nejdokonalejší recepturu...
- Počet článků 463
- Celková karma 27,86
- Průměrná čtenost 1667x
Knihy:
Soukromý nebe (2004) - pohádka o jedné krásné porodnici, rizikových těhotenstvích a lásce v mnoha podobách. A o Čaroději Gralovi, který v té porodnici pomohl mnoha budoucím maminkám.
Češtinářky 1. 9. 2022
Češtinářky jsem psala od roku 2014 do roku 2021. Snad je to román o českém školství, učitelích studentech a literatuře. A témata? Zásadní - láska, přátelství, souboj jedince s mocí a systémem a reakce nadřízených (mobbing a bossing)... V knize si nejvíc cením hovorů o literatuře ve třídách - ani jsem si nemusela moc vymýšlet, moji bývalí studenti vědí. Nejvíc jsem se bála při psaní kapitol o čertech a ďáblech a při učitelských poradách. Nejvíce jsem hlídala slůvka při rozhovorech s Čarodějem. A nejvíc jsem se nadřela při komponování věrohodné Kristovské paralely. Inspirací k ní mi byl skutečný příběh z jednoho gymnázia na Moravě.
Dost jsem si vymýšlela. Ale situaci v českém školství jsem snad zachytila podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Kdo se odchyluje, musí často z kola ven. Boj se systémem bývá fatální. A v posledních letech se to zhoršuje...
Moje stránky:
https://www.cestinarky.cz/
mail: ver.valikova@seznam.cz
Seznam rubrik
- Kámošky
- Ženy a muži
- Časové a příležitostné
- Bezpečné místo k nadechnutí
- Porodnice a Soukromý nebe
- Škola a maturita
- Literární seminář pro oktávy
- Děti a Sešívané léto
- NEVERMORE
- Moře a další lásky
- PPP - Proti předčasným porodům
- Rodinka jak ze Shakespeara
- Taháky k maturitě
- NE! plošné střídavé péči
- Zvířátka
- Povídky