Jsem totální blb.

V této zemi jsem žil 24 let. Vyučil se, maturoval, 5 let chodil na vejšku a pak v r. 68, když moji spolužáci promovali, jsem zdrhnul. V rakouském Bad Kreuzenu jsem pochopil, že „jazyk“ s kulturou nemá co dělat. Tam se všechna děcka naučila během 3 měsíců 2-4 jazyky a na jejich „kultuře“ jim to nikterak neubralo. Pochopil jsem, že „mateřština“ neexistuje. Existuje „jazyk mých kamarádů“.

V anglickém Brightonu jsem se naučil anglicky a ve Švédsku švédsky. Na Stockholmské universitě jsem vystudoval ekonomii (učil se z anglických knih a zkoušky dělal ve švédštině – nic jednoduchého). V kanadském Vancouveru na British Columbia Institut of Technology jsem vystudoval programování a database. Pracoval jsem jako nástrojař, kreslič, plánovač údržby letadel a finanční poradce (daně a investice). Kromě toho jsem též po restauracích myl nádobí, uklízel v obchoďácích, jezdil taxíkem a dokonce jsem uklízel i ve vězení (coby zaměstnanec). Holt, za zdrhnutí se musí „platit“ (ta hovna, co jsem ve švédské věznici uklízel, však byla daleko menším zlem, než ty sračky, ve kterých tento národ od r. 1948 dodnes stále žije).

V únoru 1991 jsem se vrátil „domů“ v naději, že této zemičce budu moci něčím přispět. Bohužel, jaksi se nedaří. Prý nic nevím. Je to fakt. Když jdu do práce, tak tam nejdu fušovat, krást a ožírat se. Jsem blb. Já do té práce nejen fakticky chodím pracovat, ale ještě něco plkám o „stavovské cti“. No, nejsem to blb?

Žiji zde již zase dalších 17 let. Když se s lidmi bavím, často slyším: „Co ty víš? Tys tady nežil! Vždyť ty nic nevíš!“. Tu otázku bych bral, protože na „Západě“ mě naučili, že nejsou hloupé otázky, ale pouze hloupé odpovědi. Ale ty odpovědi, kterými si tazatel odpovídá sám sobě?! Řekněte sami: Jak může někdo nad někým jiným rozhodnout co „VÍ“ a co „NEVÍ“? Holt, v těch lidech je stále zakopán ten komunismus. Oni nejsou schopni nechat někoho samostatně myslet. Oni vždy chtějí rozhodovat za ty druhé – i v tom, co vlastně „VÍ“ a co vůbec „NEVÍ“.

17 let zde znovu žiji. Sleduji malou, velkou a kupónovou privatizaci, kdy byl kdysi komunisty znárodněný majetek zprivatizován do rukou komunistů. Sleduji pana Klause, jak si coby ministr financí a následně předseda vlády (šéf našich špionážních služeb) pinká tenis s harvardským nedoukem. Sleduji bonmoty jeho spolužáka Miloše a jak spolu tito dva „nestraníci“ sepisují opoziční smlouvu. Sleduji pány Kavany (1/2 miliónu), Grosse (dalších pár miliónků) a Čunky (o kolik prášků se zde jedná nikdo neví), a jejich šedé eminence Dalíky, Šloufy, Krejčíře a Mrázky – a je mi smutno, je mi k blití.

President republiky, policejní president, předsedové politických stran a mnozí další „veřejní činitelé“ si to mastí po silnici 160+ Km. Prý protože, ač jsou ozbrojeni a mají ochranku, se bojí. Co když se budu bát já? Mám na to vůbec právo – o rychlé jízdě ani nemluvě?! Odskočit si letecky někam na lyže či za kámošem za peníze daňových poplatníků? Proč ne! Copak nejsem veřejný činitel! Honíme holky na E58 protože se prý kurví. A co kdyby se kurvili s našimi předsedy politických stran? Proč z nich místo kurev neudělat rovnou místopředsedkyně parlamentu?

Kavan v opilosti naboří 4 auta - a stane se zástupcem této země v EU. Železný ukradne televizi – a stane se též zástupcem v EU. Bobošíková národu opatří „Bobovizi“ - a stane se nejen zástupcem v EU, ale ještě s komunisty ve prospěch ODS kandiduje na presidenta. Následně pak ministr vnitra dá „odpadlíkovi“ ochranku na úrovni předsedy vlády. Není to snad proto, aby ho jeho spolustraníci nemohli „vyslýchat“? Když se to vezme kolem a kolem, to, že český ministr obrany nad Švédskem zcela beztrestně málem sestřelil své vlastní letadlo, je vlastně úsměvné.

IMUNITA, fascinující slovo, čím větší gangster, tím víc ji potřebuje.

Možná, že jsem totální blb, že nic nevím, ale ptám se tě, můj drahý spoluobčane, víš ty vůbec, v jaké zemi žiješ?!