Respektujte můj názor!

Pletete si názory s fakty a také právo názor vyjádřit s povinností ho respektovat, sdílet či šířit. Myslíte-li si, že Slunce obíhá kolem Země, není to názor.

Nejdříve se podívejme, co to ten názor vlastně je. Názor je vyjádření vlastního přesvědčení, a to na základě faktů, ale také jen pocitů, nálad a zcela subjektivního přesvědčení. Názor se dobře definuje pomocí definice faktu, se kterým bývá názor zaměňován. Tak tedy:

Názor je subjektivně vytvořen, kdežto fakt je objektivně nalezen.

Názor interpretuje realitu, kdežto fakt vyjadřuje realitu, kterou nelze interpretovat jinak

Názor nemusí být exaktně ověřen, kdežto podstatou faktů je právě jejich relevantní ověřitelnost

Názor má být jasně uvozován a interpretován jako subjektivní stanovisko a fakt jako objektivní, ověřitelná skutečnost.

Když řekneme, že Země obíhá kolem Slunce, konstatujeme ověřený a ověřitelný fakt. Když vyjádříme „názor“, že Slunce obíhá kolem Země, nejde o názor, ale o chybné nebo lživé faktické vyjádření. Obecně máme právo se takto vyjádřit, ale nemůžeme očekávat, že bude toto vyjádření respektováno a že má někdo povinnost ho uveřejnit a šířit, a to právě proto, že to není názor, ale blud.

Rozporovat faktický vztah Země a Slunce může asi jen nějaký pomatenec, ale jako názory se často prezentují mnohem choulostivější chybná nebo lživá fakta. Aktuální příklad: Rusko oprávněně napadlo Ukrajinu, která nemá právo na svou územní svrchovanost a Ukrajinci nejsou národem. Toto konstatování není ve své podstatě názorem, ale chybným nebo lživým faktickým vyjádřením, protože žádná právní ani etická norma takové stanovisko nelegitimizuje, a naopak existuje naprosto jasné právo Ukrajiny na územní svrchovanost a jejího národa na sebeurčení. Takovéto vyjádření tak nelze jako názor respektovat.

Existuje pochopitelně mnoho faktů, jejichž objektivní pravdivost je pochybná nebo zpochybnitelná, což umožňuje jiné faktické vyjádření podpořené jinými argumenty, ale i vyjádření názoru. Příklad: Vyjádřím fakt, že je vesmír nekonečný, nebo naopak, že je konečný. Obojí by bylo asi lepší vyjádřit jako názor, protože je to těžko ověřitelné. Mnohá tvrzení by se pak vůbec jako fakta prezentovat neměla, typickým příkladem může být boží existence, kteroužto nelze dokázat ani vyvrátit. Na základě toho by také měly být oba protichůdné názory všeobecně respektovány.

Určitým způsobem má být respektován každý názor, a to přiznáním práva ho vyslovit, pokud ovšem takový názor nepřekračuje vžité morální a etické normy nebo dokonce normy zákonné. Nicméně asi není důvod, chápeme-li respekt jako ohled, uznání a úctu, chovat se s respektem ke zjevným hloupostem, nesmyslům a názorům opřeným o lži a dezinformace. Často slyším a čtu o nesvobodě slova a o cenzuře, přičemž jde ve většině případů o nerespektování daných norem a o pocit, že někdo má povinnost šířit podivné názory či faktické lži.

Právo na názor a požadavek na jeho respektování musí automaticky zabezpečovat i právo každý názor zpochybnit a tím i autora třeba zesměšnit. V případě mylných a lživých faktických vyjádření, které ledaskdo pokládá za názory, je pak jejich vyvracení ze strany kompetentních lidí téměř povinností. Na každý pád bych se před vyřčením požadavku: „Respektujte můj názor! vždy nejprve zamyslel. Učinil jsem tak a jsem teď trochu na pochybách, jestli jsem v tomto článku vyjádřil fakta nebo názory.