Mnohý pravicový volič třeba nebude volit pravicovou stranu, Václave Klausi!

Možnost tohoto zdánlivého paradoxu jsem si uvědomil včera při četbě článku Václava Klause ml. o EET. V té úvaze mohu být já tím pravicovým voličem, ODS tou pravicovou stranou a Klaus jakýmsi prvkem nespojitosti; vysvětlím níže.

Nechci tuto úvahu komplikovat více, než je nutné, ale nelze se hned v úvodu nezeptat, jestli je ODS pravicovou stranou, jestli jsem já ještě (nebo jestli jsem vůbec kdy byl) pravicový volič a jestli nakonec tyto kategorie mají ještě nějaký smysl. Abych to vzal z gruntu, tak zde nejdříve připomenu (i sobě) definici pravice a levice. 

Nechme být porevoluční francouzské národní shromáždění, ve kterém napravo seděli zastánci monarchie nalevo revolucionáři, zapomeňme tedy na roajalisty a republikány a na chvíli vynechejme i konzervativce a liberály, byť, jak se za chvíli ukáže, jsou to možná smysluplnější kategorie.Řekněme si, že typickými rysy pravice a levice jsou dnes převážně určitá ekonomická kritéria. Před sto lety to bylo jiné a jednodušší než dnes. Na jedné straně stál systém státu podporovaný a podporující kapitál a na druhé straně bouřící se proletariát. Dnešními kritérii by mohl být rozdílný vztah ke státnímu a soukromému vlastnictví, silná nebo slabá úloha státu při plánování ekonomiky, míra přerozdělování společného bohatství, postoj k vládním programům sociálního zabezpečení a podobná témata. Z toho vyplývá, že:

Pravice dává přednost individualismu před kolektivismem, chrání soukromé vlastnictví a svobodu podnikání, odmítá státní zásahy do hospodářství, místo toho uznává neviditelnou ruku trhu, vychází z tradic a váží si jich, což vyjadřuje mimo jiné určitým „antiliberálním“ postojem a v důsledku tak pravice zvýhodňuje privilegované a majetné vrstvy společnosti na úkor vrstev sociálně nižších a chudších.

Levice má hájit práva nižších a středních vrstev, politickou rovnost, rovnost sociální a rovnost příležitostí, má charakter antiklerikální nebo je vůči náboženství neutrální, podporuje větší míru státních zásahů do ekonomiky, více kolektivního podnikání, preferuje rozsáhle sociální zabezpečení a s tím související vysoké zdanění příjmů, pro komunistickou levici je typické třídní pojetí společnosti.

Když se podíváme na čtyři pilíře politického programu ODS, tak to sedí:

ad1 poctivá práce místo sociálních dávek,

ad2 svobodné podnikání nízké daně,

ad3 více svobody místo neustálých kontrol,

ad4 sebevědomá země s vlastním názorem.  

Je však otázkou, koho by takový program mohl oslovit. Kdo by chtěl žít v zemi, kde se preferují zájmy sotva desetiny obyvatelstva, která bude bohatnout a většina z toho nebude nic mít a velká část populace bude bez pomoci státu jen nějak přežívat (a to nemluvím o těch, kdo sociální systém zneužívají). Z čeho by chudý stát financoval to, co se dotýká drtivé většiny lidí? Kdo bude živit stále větší armádu důchodců, kdo zabezpečí nějaké jistoty mladým lidem, aby zakládali rodiny, pořizovali si děti a náš národ nevymíral? kdo zainvestuje obrovský deficit v zakázkách do veřejných projektů, jako jsou třeba zdravotnictví, dálnice,ekologie apod.?  Kdo zabezpečí vnitřní bezpečnost státu, když nebude kontrola a nebude na mzdové a materiální prostředky, kdo zabezpečí vnější bezpečnost, když se nebude odvádět dostatek financí na obranu? Je netaktické, že v situaci, ve která se jasně ukazuje, že otázky bezpečnosti, prevence terorismu a ochrana proti migraci (potažmo islámu) a odpor k EU jsou klíčová témata pro většinu voličů, někdo staví svoji politiku na tom, že chce usnadnit svobodné podnikání, odstranit kontroly, snížit daně a budovat naši nezávislost. Takový přístup nemůže mít podle mého mínění úspěch.

Jistě to vědí i v ODS stejně jako v jiných stranách. Reálná politika se tak nikterak nepodobá žádným pilířům a ideovým principům, ale jsme svědky pouze různě orientovaných a různě podbarvených populistických vyjádření. Tímto se oklikou vracím k článku pana Václava Klause mladšího, který buší do EET prostřednictvím jakési antiutopistické vize, ve které spějeme do stavu, kdy „Velký bratr“ bude v jakémsi absolutním EET monitorovat každého jedince. Ona je to vlastně jediná reálná možnost kritiky, protože snaha zamezit daňovým únikům a narovnat podnikatelské prostředí se těžko zpochybňuje jakoukoli ideologií.  Politický program: „Plaťte daně podle oka, podnikejte si, jak se vám zachce, jen žádné kontroly!“ by byl odsouzený k zesměšnění a negaci většinou společnosti.

Už dlouho čtu články Václava Klause ml. a většinou se mi líbí, přestože ne vždy s autorem souhlasím. Jsou chytré a často i vtipné. To je samo osobě dostatečný důvod je číst. Svou angažovaností v ODS se však jejich autor ocitá v pasti. Jak tepat do společenských nešvarů, vyjadřovat principiální stanoviska a zároveň se sladit s kampaní své strany. Asi to nejde, protože svět je naladěn na vyjádření typu: „Zastavíme nelegální migraci a diktát EU!“ Klaus jistě dobře ví, že zastavíme jenom to, na čem se Evropa dohodne, že bude zastaveno jenom to, co je zastavitelné a k tomu, a k lecčemu jinému, potřebujeme své členství v evropské struktuře a v NATO.  

Na závěr se sluší odpovědět na „řečnické otázky“ z úvodu článku. Ano (ANO není) ODS je pravicovou stranou, ale pokud se bude držet své ideologie a programu a nepřestoupí na populistickou notu, bude hrát i jako opoziční strana „druhé housle“. Já sám asi vyhraněný pravicový volič nejsem, protože stav společnosti, ve které žiji, se ryze pravicovému pojetí vzpírá. Mnohem jasněji se mohu identifikovat na základě pojmů "konzervativec" nebo "liberál", což jsou charakteristiky v jistém smyslu daleko obecnější, vycházející z nějakého osobního založení, a nejen z ekonomických parametrů a nějaké třídní podstaty. V tomto fokusu nemusí být liberál nutně levičák a konzervativec nutně pravičák, a to ani v zásadních principech, natož v názoru na nějaký konkrétní problém.Jednou věcí jsou holt ideje a druhou je reálná politika.

Nabízí se také otázka, koho  volit? ČSSD, která už ani neskrývá, že se za účelem porážky ANO klidně spojí s komunisty? ANO, které má již jasný charakter autokratické strany a bez jasných idejí jen kopíruje lidové nálady? Tápající TOP 09 s protivným Kalouskem, který k tomu autokratovi nemá také daleko? Nebo snad nějaké nešťastníky na pokraji politického spektra? Každý si může odpovědět sám, já, upřímně řečeno, jasno nemám. Dost možná to ale bude ODS, která mi tu vylučovací metodou na seznamu politických stran zbude. Leckdo však vsadí na někoho, u koho bude mít jistotu, že u nás něco ovlivní. S touto vírou bylo minulé volby voleno ANO a bude to, ač je mi to nepochopitelné, podobné i letos. Hodnověrnost i ideje jdou stranou, sázíme na vítěze.

Jen tak na odlehčení. Takto možná někdo řešil své politické dilema před sto lety. Recesí v rámci Strany mírného pokroku v mezích zákona.

Milión kandidátů vstalo,

by oklamán byl dobrý lid,

by voličstvo jim hlasy dalo,

prý ochotně je chtějí vzít.

Nechť prudký pokrok chtějí jiní,

násilím zvracet světa řád;

my pokrok mírný chceme nyní,

pan *Hašek je náš kandidát!

(*Myšlen je Jaroslav Hašek;  exhejtman Michal Hašek už asi není kandidátem vůbec nikoho. A ani ten brankář mi nepřijde použitelný na nic jiného, než právě jen do branky)

Poznámka: Básnička je text hymny Strany mírného pokroku v mezích zákona, který napsal Josef Mach, a která se zpívala na každé schůzi na nápěv známé anarchistické písně „Milion paží ve tmách se vzpjalo“ – určitě ji znáte.:)

Zdroje:

https://www.novinky.cz/komentare/433236-komentar-pata-a-sesta-vlna-eet-vaclav-klaus-ml.html

http://www.ods.cz/programy

https://blog.frantovo.cz/c/19/Pojet%C3%AD%20pojm%C5%AF%20levice%20a%C2%A0pravice

http://radkopytlik.sweb.cz/hasek_ke_q.html