Ještěže máme ve "státních hmotných rezervách" těch 26 000 policajtů!

Je fajn, že jich máme tolik v zásobě. Napadá mě však, jestli to náhodou nejsou ti samí, co se starají o náš klidný spánek, když náhodou není nouzový stav? A pokud to jsou ti samí, kdo teď bude dělat to, co dělají jinak oni?  

Nemohu si pomoci, ale pořád se mi při té představě vrací na mysl taková jedna legrační scéna. Už je to hrozně dávno, co šel v televizi, která měla v té době jen dva programy, 1. a 2., takový pořad, v jehož úvodu (nebo na konci, už nevím) běžel němý film, ve kterém Buster Keaton nebo Charlie Chaplin (video s Keatnem je pod článkem) utíká newyorskými ulicemi a za ním se řítí smečka policajtů, která se neustále zvětšuje, odevšad vylézají další a další až jsou jich stovky…

Tak nějak si představuji sebe, když kdesi překročím jakousi neviditelnou hranici mezi okresy a prchám směrem do svého bydliště a za mnou neběží ti směšní američtí policajti s typickými čepicemi a pendreky, ale příslušníci zásahových jednotek v taktických vestách a s pistolemi proklatě nízko spuštěnými, které sem dovezly takové ty dodávky se zamřížovanými okénky a tmavými skly, co u nás v ulici číhávaly, když se ještě v Edenu hrál fotbal za přítomnosti diváků a zavítala k nám Sparta nebo Baník.

Jenom tak pro zajímavost od roku 2012 se každým rokem zvyšuje početní stav policie a klesá trestná činnost (což je celoevropský trend) a v porovnání s většinou států EU máme velmi podivně vyhlížející statistiky: na 100 000 obyvatel máme o třetinu vyšší stav policistů než Německo a třikrát více než Norsko, přičemž obě tyto země mají na 100 000 obyvatel zhruba stejné množství trestných činů. Pokud to tedy neznamená, že je naše policie o třetinu (nebo třikrát) méně schopná, což asi není důvodné si něco takového myslet (podívejte se na realistický seriál Hlava Medúzy), musíme mít enormní množství policajtů v pořádkových a „dohledových“ složkách či v oněch „hmotných rezervách“. Dá se to tak shrnout konstatováním, že jsme policejní stát.

Je to patrné i z toho, že když se někde na náměstí sejde sto lidí, což se v Praze stávalo poměrně často, monitoruje je minimálně padesát policistů, vyráží antikonfliktní tým a vzlétá vrtulník. Jelikož se nehraje fotbal, nedemonstruje se, a i zločinné rejdy jsou v nouzovém stavu mírnější, tak máme „naštěstí“ dost policistů k tomu, aby byly zajištěny vládní restrikce ohledně pohybu osob a dodržování hygienických standardů. Jak to ale reálně vypadá? I s pomocí armády a celní správy jsou zajištěny spojnice mezi okresy a třeba u nás za rohem opět číhají ony plné policejní dodávky, přestože se v Edenu zrovna nekope. Naproti tomu vídám každý den početné skupiny zcela nepřizpůsobivých občanů, pro které žádná pravidla neplatí. Ty nikdo neřeší, protože je s nimi daleko těžší pořízení než se spořádanými občany, kteří něco opomenou nebo se trestuhodně chtějí podívat za rodiči v sousedním okrese.

Mám tak pocit, že nesmyslnost vládních opatření se netýká jen toho, co je aktuálně otevřeno a zavřeno, co se omezilo a co vesele běží dál, ale ty nesmysly se dějí i na úrovni řešení jednotlivců. Osobně jsem byl svědkem toho, jak si policisté vyšlápli na kluka, který si včas nenasadil roušku na prázdné refýži, a naproti němu se válela na schodech před obchodem banda deseti houmlesáků, mezi kterými procházeli ostatní lidé, přičemž o dodržování, byť základních hygienických norem a zákazu konzumace alkoholu se nedalo vůbec mluvit. A nic, jako by byli neviditelní. Ono to tak funguje odjakživa, ale v těchto časech je to ještě zřetelnější. Policie, včetně té městské a obecní málo pomáhá a chrání, ale o to více buzeruje a škodí.

Nevěřím ve všemocnost represí, a to ani ve standardním společenském stavu. Jsou sice lidé, na které platí jen dohled a obava z trestu, ale častěji to vede spíše jen k potopení větší části pomyslného ledovce, u kterého všechny zajímá jen ta část nad hladinou, a bohužel ne jeho reálná velikost. Ten ledovec se dá zmenšit jen změnami společnosti a jejího klimatu, ke kterému nijak nepřispívají represivní složky, ale naopak jen její kultivace, na kterou má vliv mimo jiné i politika. Tento princip je pak naprosto markantní aktuálně, kdy policie neřeší ani tak kriminální delikty, ale jen přestupky a provinění se proti mnohdy absurdním a nesmyslným opatřením. Demoralizovaní občané pravidla, a to i ta rozumná a nutná, nedodržují, kdykoli je mohou nedodržovat, a dodržují jen to a tehdy, když se někdo dívá. Ovšem zabezpečit, aby se stále někdo díval, na to nestačí 26 000 policajtů, ani 260 000 policajtů, to zabezpečí jen přesvědčení lidí, že je nutné něco dělat, aby neškodili sami sobě a svým blízkým a bližním. Represe má pak nastoupit jen na ty, se kterými není jiné pořízení.

Takový stav tady možná byl před rokem, ale od té doby se ze společnosti vytrácí solidarita a osobní zodpovědnost, přestože nám v televizi denně ukazují vzorové příklady obého. Jistěže je u nás mnoho zodpovědných a obětavých lidí, ale reálný stav ukazuje, že je zde i mnoho lidí zcela opačného „vyznání“ a kromě těch, na které, jak už bylo uvedeno, platí jen ten pendrek, je zde armáda docela normálních lidí, které někdo otrávil, znechutil a demoralizoval. A dokud se nepodaří tyto lidi přesvědčit, bude to se zlepšením epidemiologické situace bez dostatečného množství vakcín (a možná i s nimi) těžké.

https://www.policie.cz/clanek/statisticke-prehledy-kriminality-za-rok-2019.aspx

https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Crime_statistics/cs

https://www.policie.cz/web-informacni-servis-statistiky.aspx