Brdské historky VI. Fabiánova brdská perioda

Jako mají Krkonoše svého Krakonoše, mají Brdy Fabiána. S Fabiánem je to však trochu jiné než s Rýbrcoulem. Patron brdských vrchů tu nebyl odjakživa a také tu nepůsobí stále, periodicky se zjevuje a opět mizí.

Podle legendy byl Fabián rytíř, který si kdysi postavil na vrchu Baba nad Hostivicemi malý hrad, ze kterého střežil zdejší kraj a jeho obyvatele. Byl to muž bohabojný a spravedlivý, trestal pytláky a nepoctivé obchodníky a na jeho panství se lidem dařilo. Do Brd se však přestěhovala zlá čarodějnice, která chtěla za Fabiána provdat svoji dceru. Rytíř, jenž byl již ženat, odmítl nabídku, a za to se mu čarodějka pomstila: jeho proměnila v lesní přízrak a jeho ženu Ludmilu v květinu cintorii, Fabiánův hrad rozmetala bouří a zmizela z kraje. Jedinou památkou zůstalo Fabiánovo zkamenělé lože, které lze dodnes na kopci Velká Baba jasně rozeznat.

Fabián se měl stát zlým duchem, ale jeho dobrotu kouzlo nezlomilo, a tak dodnes působí jako dobrý a spravedlivý vládce Brd, který dbá o pořádek a řád v celém kraji. Traduje se však, že po sedmi letech strávených v brdských lesích se musí Fabián vrátit na sedm let do záhrobí. Po dobu jeho nepřítomnosti Brdy pustnou, obyvatelé Brd svůj kraj nezvelebují a návštěvníci ho beztrestně plundrují. Kvete pytláctví, jsou káceny starobylé stromy a Brdy slouží jiným zájmům, než je spokojený život zdejších lidí a odpočinek návštěvníků.

Nemohu se zbavit dojmu, že zhruba v polovině minulého století si musel z nějakého důvodu Fabián svůj pobyt v záhrobí prodloužit, a to na více jak čtyřicet let. Jak jinak si vysvětlit neuvážené plundrování brdských lesů a zvláště pak jejich obsazení armádou, která si z toho území udělala střelnici. Dělostřelecká střelnice sice vznikla v Brdech už v meziválečném období, a to přes protesty přírodovědců i zdejších obcí, ale nebyl to nijak zásadní zásah do brdské přírody. Teprve v období budování socialismu se velká část Brd stala pro jejich obyvatele i návštěvníky nepřístupnou, Brdy počaly být vojskem ničeny a na vrchu Stožci kohosi napadlo vybudovat počátkem 80. let raketovou základnu, byť je to místo vzdálené od okraje Prahy necelých dvacet kilometrů.

Ke konci milénia se snad konečně Fabián ze záhrobí vrátil do Brd, ale je patrné, že škody napáchané za tak dlouhou dobu, nelze napravit za sedm let, možná i těch čtyřicet, které zde snad s námi stráví, bude málo. Fabián je přítelem a ochráncem brdských trempů, kterých už také povážlivě ubylo, ale je vlídný ke všem spořádaným návštěvníkům. Neukázněné návštěvníky sice tvrdě netrestá, ale neodpustí si kdejakou drobnou škodolibost. To jsou ty propíchnuté pláště kol, podvrtnuté kotníky a podivné změny počasí na brdských vrších. Turisty ani domorodce nestraší, vystupuje stejně jako jeho krkonošská obdoba jaksi inkognito. Nezřídka potkáte v lese hajného, kterého zde nikdo nikdy neviděl…

Sídlo má stále na Velké Babě (kde má své lože), ale je často vídán na Kuchyňce, na Plešivci a u studánky Brblavka, jejíž vodě propůjčil prý nadpřirozené vlastnosti. Jeho oblíbeným místem je nepochybně Studený vrch, a to zvláště tehdy, když je jeho vrchol ponořen do mraků a do mlhy. Není-li na Studeném vrchu přítomen osobně, je návštěvníkům na rozhledně stále k dispozici jeho věrná podobizna. Fabiánovým stálým průvodcem je divoký kanec. O tom, jestli tato skutečnost souvisí s přemnožením divokých prasat po celých Brdech, se však vedou mezi znalci spory. Na čem se však odborníci i amatéři shodnou, je skutečnost, že patron Brd pozitivně ovlivnil kvalitu hostomického piva, které nese jeho jméno.