Podle našeho největšího odborníka na ústavní právo pana Čumpelíka je prezident, který dal mimo jiné Kájínkovi milost a tedy ho považuje za nevinného, tím hlavním činitelem, kdo rozhoduje o složení vlády
Předem svého pokud možno kratičkého článku považuji za nutné upozornit, že jsem voličem Miloše Zemana a sotva mne tedy někdo může podezírat z toho, že bych fandil bandě eurohujerů a neobolševiků, která se chystá zdevastovat naši tak krásnou zemi, kterou po uplynulé roky zvelebil Andrej Babiš.
Ale právě proto, že jsem volič Miloše Zemana, musím pana Čumpelíka upozornit na to, že to, co napsal, je hloupost na kavadrát, a já jsem s panem prezidentem zajedno v jeho názorech na hlupáky všeho druhu, mezi které se pan Čumpelík, jak pevně věřím, zařadil jen nějakým nedopatřením, ke kterému určitě nedochází víckrát než jednou za sto let.
„Ale do té funkce ministrů nemusí prezident ČR jmenovat osoby, které dle něho nemají potřebné předpoklady k výkonu funkce ministra. Jmenování, či nejmenování navržených osob do funkcí ministra je tedy plně v kompetenci prezidenta ČR,“ píše pan Čumpelík ve svém článku, jak mu jistě někdo poradil.
Pokud by tomu totiž tak bylo, nemuseli bychom se každé čtyři roky trmácet k volbám, protože by bylo čistě na panu prezidentovi, koho by jmenoval ministrem, protože by, dle jeho soudu, měl ty správné předpoklady k výkonu jistě náročné ministerské funkce.
Ano, pokud by tomu tak skutečné bylo, tak bychom museli přiznat, že pan prezident je pěkný trumbera, protože se např. v případě ministra zdravotnictví v Babišově vládě pořádně sekl, když jím pětkrát, nebo kolikrát, jmenoval osobu evidentně neschopnou tuto funkci vykonávat, a všichni víme přece, že pan prezident je neomylný a hlupáci jsou jen ti, co s ním nesouhlasí.
O takové maličkosti, že vláda musí dostat důvěru ve Sněmovně, se netřeba zmiňovat, o této skutečnosti jistě pan Čumpelík ví a jistě má v živé paměti onen případ s ubožákem Sobotkou, který chtěl podat demisi jako premiér, což by znamenalo, že by skončila celá vláda, z čeho lze při troše dobré vůle a flašce becherovky odvodit, že složení vlády, jde za premiérem, nikoliv prezidentem.
Takovýmito detaily, doslova nuancemi, se ovšem netřeba nerozptylovat a já, jak už jsem říkal, pevně věřím, že pan Čumpelík není hlupák, že jen maximálně vidí pavouky, kterým upadávají nožky.
„Ale to je naprosto normální, Luďo,“ jak by řekl klasik a být panem Čumpelíkem vůbec bych to neřešil, kdo ví, možná právě on bude příštím prezidentem, a naše vlast bude nepochybně i nadále vzkvétat tak, jako vzkvétala.
