Válečná propaganda soudružky K. Konečné předčí i válečnou propagandu fialové pětidemolice

Stačilo, soudružko Konečná! Nikdo nepodporuje válku na Ukrajině víc než ty. Už se těším na to, až budeš ministryní obrany v nové vládě národní obrany a budeš bojovat proti nesmyslnému zbrojení...

Soudružku předsedkyni čekal další projev na shromáždění občanek a občanů, to se ví, teď před eurovolbami, se ani jinak nedá.

Její předřečníci vyvolali v přítomných shromážděných občankách a občanech příjemnou bojovou náladu, a tak byla soudružka Konečná přijata bouřlivým potleskem a skandovaným pokřikem: „Fialo odstup, my chceme mír!“

Když skandující občané a občanky konečně utichli, mohla jim soudružka Konečná osobně tlumočit své myšlenky.

„Stačilo! Zastavme nesmyslné zbrojení, rozpoutané USA a jejich domácími přisluhovači!“ vykřikla soudružka přesedkyně a hned plamenně pokračovala, „někdy se války spravedlivé a nespravedlivé vykládají tak, že některá země napadne jinou zemi jako první, a pak vede útočnou válku, považuje se tato válka za nespravedlivou. A naopak, když je některá země napadena a jenom se brání, má se taková válka považovat za spravedlivou.

Z toho se usuzuje, že ruská armáda by měla vést jen obrannou válku, aby tato válka byla spravedlivá, ale zapomíná se, že KAŽDÁ válka, kterou vede Rusko je spravedlivá, protože ji vede proti Západu a za lepší svět.

Proto každý, kdo říká, že chce mír na Ukrajině, ten nic nepochopil.

My komunisti nejsme pacifisti, my jsme vždycky byli proti nespravedlivým válkám za přerozdělení světa, za zotročení a vykořisťování pracujících.

Ale vždycky jsme byli pro spravedlivé války za svobodu a nezávislost národů, pro revoluční války za osvobození národů od koloniálního jha, za osvobození pracujících od kapitalistického vykořisťování, pro nejspravedlivější válku na obranu socialistické vlasti.

Proto nechci mír na Ukrajině, ale chci tam válku proti banderovcům a nacistům, proto chci útok na Západ v této svaté válce, protože jen tak dosáhneme vítězství v naší válce proti Západu, který nechce jednat o míru!

My, bolševici nejsme žádní pacifisté. Vždycky stojíme a budeme stát na straně spravedlivých, revolučních, národně-osvobozeneckých válek.

Dokud nezvítězí socialismus na celém světě nebo alespoň v nejdůležitějších kapitalistických zemích, do té doby jsou války nevyhnutelné. Kapitalistický svět je plný do nebe volajících hanebností, které mohou být vymýceny jedině kaleným železem svaté války. Není možné opájet se nezodpovědně mírem, to vede k proměně lidí v přízemní pacifisty. Pokud doopravdy chceme mír, pak se musíme ze všech sil připravovat na válku!“

Soudružka předsedkyně domluvila a občanky a občané, kteří ji naslouchali, propukli v hromový jásot.

„My chceme válku! My chceme válku!“ znělo ze všech úst, zatímco nad hlavami divoce vlály české vlajky.

„My chceme válku! My chceme válku!“ křičel i Zdenda, který stál hned v první řadě, protože i on konečně pochopil, že jedinou cestou k míru je vítězství ve svaté válce, jak mu to právě vysvětlila soudružka předsedkyně…