Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Navštívil jsem koncert Jaromíra Nohavici na vizovickém Trnkobraní

Vracím se touto reflexí ještě na koncert Jaromíra Nohavici, který jsem osobně navštívil na Trnkobraní. A ačkoliv nebyl tento koncert vyprodaný, přinesl mi spoustu neopakovatelných zážitků

            Konec léta v roce 1987 byl nápadně chladný a studený. Lidé se choulili do batikovaných triček s dlouhými rukávy a nemálo žen si na své neoholené nohy natáhlo silonky, aby se aspoň trochu zahřály. Dobře si to pamatuji, ačkoliv mnozí lidé už na to raději dávno zapomněli, stejně jako na rok 1968, jak to tehdy ve skutečnosti bylo, že nám Rusáci nic neudělali, že jsme si to všechno udělali sami.

            Navzdory této zimě, která zcela v roce 1987 ovládla poslední prázdninové dny, vydal jsem se na Vizovické trnkobraní, na němž měl vystoupit náš, tehdy teprve budoucí, největší básník Jaromír Nohavica. Trnkobraní se tehdy konalo na školním hřišti, které se mi podařilo bez problémů najít, i když jsem do Vizovic přijel na kole značky Favorit, z něhož jsem velmi prozíravě, jak se mnohokrát ukázalo, odmontoval všechny blatníky, včetně zadního, který byl vybaven červeným světlem a ovšemže i odrazkou.

            Byla skutečně zima a ani se nechtělo věřit, že jen před pár dny, přesněji 21. srpna 1987 jsem se svobodně procházel po prosluněném pražském Václavském náměstí, abych si v jedné, k němu neprodyšně přilehající ulici, koupil knihu Letadla československých pilotů. Knihkupectví, kde se tak stalo, bylo velké, ale já se v něm neztratil, našel jsem pokladnu i východ z něho.

            Ale i přes tyto, na konec léta přece jen brutální klimatické podmínky, byl areál velmi slušně zaplněn. V okamžiku, kdy jsem do něj vstoupil, se na pódiu právě producírovala skupina Balet. Blanka Šrumová jistě není špatná zpěvačka, ale charismatu Ivety Bartošové, aspoň tehdy, sotva mohla konkurovat a tak jsem vystoupení této hudební formace bral jen jako jakési nutné zpestření, povinnou úlitbu tomu, že někteří lidé prostě chtějí za každou cenu vidět někoho, koho viděli už v televizi, ať už je mravní charakter někoho takového jakýkoliv.

            K vystoupení skupiny Balet dodám už jen to, že jistě náhoda to, že Blanka Šrumová odešla z Baletu už hned příští rok po zájezdu na Ukrajinu, kde na vlastní oči viděla ukrajinské nacisty, a taky, to, že i skupina Balet měla ve svém repertoáru píseň o kometě, kterou jsem i naživo slyšel!

            Ale o nějaký Balet ve skutečnosti nikomu nešlo, nebo šlo o něj jen málokomu. Ve skutečnosti šlo o našeho největšího básníka, který měl nyní vystoupit. A vše nasvědčovalo tomu, že jistojistě vystoupí. Jednak o tom všechny přítomné ujistil konferenciér a jednak, hned jak, dohrála skupina Balet, nahrnuly se do první řady před pódium velmi podivné, vlasaté zjevy, na které hodil snad opravdu nejlíp tehdy hojně používaný termín „závadová mládež“, tak byli zarostlí a nemytí!

            „To jsou estébáci!“ bylo mi hned jasné, když jsem je spatřil a byla mi najednou taková hanba za celý náš národ, který dovolil, aby náš největší básník, třebaže teprve budoucí největší básník, byl natolik ponižován, že na jeho koncertech obsazují první řadu estébáci maskovaní jako radikální příznivci folkové hudby, kteří na Portě, nebo na vystoupeních Vladimíra Merty křičí ze všech nejhlasitěji: „Umííí! Ještě!“

            Výjimkou byla však mladá dívka s nápadně jižanským obličejem a neméně nápadnou květovanou sukní, která evidentně k estébákům nepatřila. Seděla přesně vprostřed první řady, rovnou před mikrofonem, do něhož měl za chvíli již zpívat náš největší básník, třebaže jeho slavná Kometa tehdy teprve čekala na své zrození, aby se stala, na rozdíl od skutečných komet, stálicí všech mírových manifestací a slavností.

            Ta mladá žena mne samozřejmě zaujala. A nebyl jsem samozřejmě sám. Tato mladá žena totiž našla tolik odvahy, že vyhledala před koncertem i našeho největšího básníka.

            „Tak vy se jmenujete Veronika?“ ptal se jí největší básník, poté co se zvěčnil svým podpisem v jejím památníčku, kde kromě něj už nikdo jiný nebyl.

            „Ano, Veronika,“ přikývla mladá žena.

            „A bydlíte tam a tam,“ pokračoval náš největší básník.

            „Ano, bydlím tam a tam,“ přikývla nadšeně mladá žena.

            „A nemáte strach, že jste příliš nápadné pro svůj jižanský vzhled a pestrou sukni?“ obával se náš největší básník.

            „Kdepak, já jsem zvyklá!“ zavrtěla hlavou mladá žena, které teď seděla v první řadě.

            Koncert měl už začít, ale místo našeho největšího básníka se pódiu opět objevil konferenciér, který všechny přítomné ujišťoval, že nás největší básník už brzy vystoupí.

            Ale já věděl, že je konec, že žádný koncert nebude a bylo mi z toho všeho tak trapně, že jsem na nic nečekal, sedl na kolo a jel zpátky. Režim, který takto umlčuje největší básníky (srovnej s dneškem!) je zločinný a národ, který tomu nečinně přihlíží si, nezaslouží nic jiného, než aby se na něj naplivalo.

            Jediný rozdíl mezi dneškem a rokem 1987, kdy se to všechno událo, je jenom v tom, že tehdejší svazáci nebyli novodobí, ale byli původní, skrznaskrz originální.

            Ale abych tuto historii o koncertu našeho největšího básníka, který se neuskutečnil, dopověděl. Dva, nebo tři dny na to, zazvonili u té mladé ženy jižanského vzhledu a v pestré sukni dva, ne zrovna sympatičtí pánové, kteří se prokázali služebními legitimacemi, i když je vůbec nepotřebovali, protože už podle jejich ksichtu byl hned jasné, co jsou zač.

            Vyptávali se, ti dva pánové, na všelicos, ale hlavně na její setkání s naším největším básníkem, co říkal, a co na to říkala ona.

            Jak na ni mohli tak rychle přijít, je mi dodnes největší záhadou, která už asi zůstane navždy, nebo přinejmenším do našeho zmrtvýchvstání, nerozřešena…

Autor: Karel Trčálek | úterý 29.8.2023 8:24 | karma článku: 30,71 | přečteno: 1534x
  • Další články autora

Karel Trčálek

Atentát na Heydricha byl nezodpovědným hazardem válečných štváčů v čele s Benešem!

Atentát na Heydricha byl jako hašení požáru plamenometem. Český národ se po něm ocitl na pokraji záhuby, a za to, že vůbec přežil, nevděčí falešným hrdinům z krypty, ale Hitlerově velkorysosti a jednoročnímu prof. V. Klausovi...

2.6.2024 v 16:10 | Karma: 21,06 | Přečteno: 331x | Diskuse| Společnost

Karel Trčálek

Co, proboha, sleduje Česká televize uvedením pořadu „Ján Kuciak - vražda novináře“!?

Co může jiného sledovat naše ČT Brusel uvedením tohoto dokumentu po atentátu na demokratický zvoleného slovenského premiéra Fica než zase nějako liberální levárnu?

28.5.2024 v 12:21 | Karma: 25,68 | Přečteno: 686x | Diskuse| Společnost

Karel Trčálek

Skončete tu podělanou válku, pane Paroubku

Pokud někdo může konečně ukončit tu podělanou válku, kvůli které musí nebohá Severní Korea chrlit munici, aby se napadené, Rusko ubránilo agresi NATO, pak je to pan Jiří Paroubek...

27.5.2024 v 12:19 | Karma: 27,10 | Přečteno: 497x | Diskuse| Politika

Karel Trčálek

Česko je mistrem světa v hokeji, i velkou zásluhou Fialy

Když jsem před třemi týdny viděl českou reprezentaci na Českých hokejových hrách, bylo mi jasné, že se můžeme stát mistry světa jen stejným podvodem, jakým se k moci dostala pětidemolice. A tak se taky stalo...

27.5.2024 v 9:52 | Karma: 24,54 | Přečteno: 582x | Diskuse| Společnost

Karel Trčálek

A přijde nový a mladý, a tenhle plukovník Foltýn se už nezakecá, vážení!

„Všechno skutečné je rozumné a všechno rozumné je skutečné,“ tento Hegelův citát by se měl stát mottem této „Kanceláře pro uvádění kroků vlády na pravou míru“ pod velením plukovníka Foltýna

26.5.2024 v 17:34 | Karma: 22,36 | Přečteno: 393x | Diskuse| Politika
  • Nejčtenější

Ženě se do ruky zakousl pes. Muž, který jí přispěchal na pomoc, zvíře zabil

29. května 2024  15:12

Ženu v Žihli na Plzeňsku vážně pokousal volně pobíhající pes. Na pomoc jí přiběhl příbuzný, který...

Brutální útok nožem v Mannheimu, policista po něm bojuje o život

31. května 2024  13:12,  aktualizováno  18:49

Šest lidí v pátek utrpělo zranění při útoku nožem na náměstí v centru německého Mannheimu, uvedla...

Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla

29. května 2024  13:51

Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...

Velký podfuk s výsluhou, nemocenská i v civilu. Policisté obírají stát o miliony

31. května 2024

Premium Státu rapidně rostou výplaty výsluh pro policisty, hasiče, celníky či dozorce. Loni Česká republika...

Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali

26. května 2024  11:40,  aktualizováno  23:29

Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...

Silné deště zastavily provoz vlaků na několika místech, někde omezení potrvá dny

3. června 2024  7:14,  aktualizováno  8:44

Kvůli podmáčené trati u stanice Žalhostice nejezdí od nedělního večera vlaky mezi Lovosicemi a...

Zaplavený jih Německa zasáhnou další lijáky. Řezno vyhlásilo stav katastrofy

3. června 2024  8:01,  aktualizováno  8:40

Jih Německa, který čelí záplavám, zasáhnou další vydatné lijáky, varují meteorologové. Řezno kvůli...

Transsibiřskou magistrálou otřásl v roce 1989 výbuch, odpovídal Hirošimě

3. června 2024  8:24

Dva projíždějící osobní vlaky zasáhl 4. června 1989 na Transsibiřské magistrále v blízkosti města...

Čína opět viní Británii ze špionáže. Peking vyšetřuje manželský pár

3. června 2024  7:12

Ministerstvo státní bezpečnosti v Pekingu uvedlo, že dva zaměstnanci nejmenovaných čínských...

  • Počet článků 2980
  • Celková karma 24,46
  • Průměrná čtenost 859x
Náhodný host v tichých čajovnách. Zatímco čekám na čaj, lidé venku někam spěchají. Já ne, nemám kam a proč

Seznam rubrik