V Británii si lidé platí za to, co poslouchají. Proč my ne?

Nedávno jsem se vydal na cestu do Velké Británie a při té příležitosti jsem chtěl srovnávat tamější vliv médií na Brity a zdejší vliv médií na Čechy. Hned při příletu k Londýnu jsem začal ladit rádia a poslouchat je. Tak jsem si krátil dlouhou chvíli při průjezdu dopravní zácpou na cestě do města Winchester, kde jsem byl ubytován.

www.radiotv.cz

Naprosto mě zaujalo britské veřejnoprávní BBC. Jednička má na programu současnou mainstreamovou muziku, na dvojce jsou oldies hity, trojka je věnována vážné hudbě, na čtyřce je mluvené slovo, program s číslem pět je zpravodajský, na dalších kanálech dále sport, region, světový servis, rádio orientované na Asiaty a tak dále.

Zdá se Vám to jako typická služba veřejnoprávního rádia? Možná na první pohled. Zaměřme se na stanici BBC Radio 1. Právě tu totiž obdivuju. Tato stanice je velmi oblíbená u mladých Britů. Když se v tomto směru zamyslíte nad Českým Rozhlasem, která stanice je oblíbená u mladých lidí? Mladým lidem v česku slouží z českého veřejnoprávního výběru rozhlasových stanic zejména rádio Wave. Jenomže tato stanice zařazuje mainstreamovou hudbu minimálně. To je možná ten problém.

BBC Radio 1 pouští lidem současnou hudbu žánrů, o které je zájem: pop, indie, rock, dance, dokonce i hip hop. To je na českém veřejnoprávním rádiu nemyslitelné. Navíc je tato hudba míchána se stručnými, ale seriozními informacemi, zpravodajstvím a hlavně bez reklam. Proč nemůže Český Rozhlas zařadit do playlistu to, co se skutečně v dnešní době poslouchá. Právě proto, že jsou placeny koncesionářské poplatky, by se měli snažit o mainstream. Logicky pro to, aby si lidé platili za to, co skutečně poslouchají.

Navíc dnešní forma vysílání na ČRO je často nudná a unavující. Monotónní nízko položené hlasy, mluvící do ticha bez podkresové hudby. Místo toho, aby nám nabídli seriozní zpravodajství, proložené dobrou hudbou, tak nám Český Rozhlas servíruje průměrné zpravodajství s ne moc zajímavou muzikou.

Vím, co si asi někteří při předčítání těchto řádků říká: „Stát přece nemůže brát obživu komerčním stanicím.“ K tomuto si ale kladu otázku zase já: „Tak proč to tak funguje ve Velké Británii?“