Zahraničním novinářem na zkoušku
tiskove centrum, Evropský parlament, BruselTomáš Kabát
110 lidí ze zemí EU, kteří pocházeli z různých kultur a často se nikdy dříve neviděli, měli společně vytvořit publikovatelný mediální obsah. Já osobně jsem se věnoval rozhlasovému zaměření, kde jsme museli během 24 hodin společnými silami v týmu 13 lidí vytvořit nejméně půlhodinový rozhlasový pořad na téma: "It’s my right, but is it my responsibility? – EP elections: voting or snoozing?”. Samotnému rozdělení účastníků podle workshopů ale předcházely panelové diskuze a prohlídka interaktivního informačního centra Evropského parlamentu – Parlamentaria. Už tam se mohli jednotliví mladí členové seznamovat a diskutovat o otázkách spojených s Evropskou unií.
Během prvního večera se studenti mohli podrobněji seznámit s názory ostřílených bruselských zpravodajů z významných médií. Například Stephena Fildera z Wall Street Journalu nebo Laily Harrak z Deutsche Welle. Na závěr moderovaného panelu nechyběla diskuze, do níž i účastníci workshopů přispívali svými otázkami.
Diskuzním panelem začal i následující den. Tentokrát se ale diskutovalo přímo s vybranými politiky. Tématem byly nové sociální směry politických stran, formy protestů v Evropě a jejich dopad na evropskou politiku.
Následně došlo k rozdělení účastníků do jednotlivých workshopových skupin. V těch se po stručném seznámení začalo poradou, na níž diskutovali o svém výstupu, který měli společnými silami do následujícího odpoledne vytvořit. V našem rozhlasovém workshopu jsme zabředli do diskuze o tématu a o tom, na jaké bloky naše vysílání rozdělit a jak je naplnit. Porada se poněkud protáhla, mimo jiné i proto, že probíhala v angličtině a ne každý si pod konkrétním mediálním pojmem vybavil stejný prvek. Docházelo tak k občasnému nedorozumění.
Začali jsme vytvářet svůj vlastní formát, který jsme plánovali naplnit několika rozhovory s politiky i odborníky, reportážemi s fundovanými názory, bloky s příspěvky náhodných kolemjdoucích, analýzou a komentářem. Všechny tyto prvky pak bylo potřeba propojit průvodním slovem moderátorů. Zvolili jsme si tedy dvojici Christian Pelgrim z Nizozemí a Lise Højer z Dánska, kteří měli posluchače pořadem provést.
Po společné programové poradě jsme se rozdělili do tvůrčích týmů po dvou až třech lidech. Tyto týmy pak mohly soustředěněji pracovat na konkrétních tématech. Rozdělení jednotlivých úkolů bylo velmi zásadní – zde se také projevil temperament i zodpovědnost každého účastníka workshopu. Deadline byl přesně stanoven, po rozdělení úkolů tedy začala novinářská práce naplno – a to přesto, že jen zlomek z nás měl dříve zkušenost se zahraniční novinařinou.
Tvorbě samotného obsahu předcházela individuální rešerše, po níž jsme mohli lépe definovat smysl našeho příspěvku a začali jsme přemýšlet o tom, co by mělo zaznít a které respondenty bychom měli oslovit. Díky mezinárodnímu složení týmu jsme mohli využít individuálních znalostí každého z nás, téma jsme tak mohli zpracovat skutečně celoevropsky. Novinařina na půdě Evropského parlamentu byla však značně komplikovanější – bylo složité získat na mikrofon osoby ze vzdálených zemí, na místě jsme mohli pracovat jen s europoslanci a zdejšími úředníky. Pro konkrétní odpovědi už si ale musel každý zatelefonovat do zahraničí. A tak se bouřlivě telefonovalo po Bruselu i za hranice, pro delší hovory a rozhovory jsme využívali zejména Skypu.
Ne všichni byli ale pro rozhovor na mikrofon k sehnání. Někdy bylo nemožné se dostat přímo k danému politikovi přes mluvčího či asistenta. Pak jsme vzhledem k blížícímu se deadline museli sáhnout do archivu, nebo v tom horším případě dokonce i k záznamu z Youtube.com.
24 hodin se zdálo být velmi málo – čas uběhl rychle a než jsme vůbec stihli z různých nahrávek a náčrtů náš blok sestavit, už jsme museli moderátorům odevzdávat textový „teaser“ (upoutávku, úvod, anonci), aby do sebe mohlo vše zapadnout. Závěr naší práce komplikovaly technické potíže nebo například i poloha sídla naší redakce (struktura budov Evropského parlamentu byla velmi složitá a přesun z redakce do studia zabrala například až 7 minut, nehledě na to, že se mnozí v komplexu budov běžně ztráceli, čímž se proces tvorby zpráv zpomaloval).
Pro mnoho z nás byla nová i práce s anglickým jazykem. A tak všichni včetně mě mohli klidně zapomenout na obligátní hru se slovy v rodném jazyce. Angličtina musí být srozumitelná, a tak jsme zápasili s volbou těch správných slov i doplňováním vlastní slovní zásoby.
Poslední hodina před deadlinem byla pak ve znamení časového presu, nahrávání a opravování posledních chyb. Po závěrečném sestavení všech částí pořadu zbývalo do uzávěrky skutečně jen pár minut. Nebylo již příliš mnoho času pro zdokonalování nedostatků. Výsledek proto nebyl příliš ohromující, ale když si člověk uvědomí okolnosti vzniku výstupu, pak musí připustit, že rozhlasový tým na své možnosti vytvořil skutečně dobrou práci.
Dvě hodiny po odevzdání se konala společná prezentace veškerých výstupů všech workshopů. Bylo inspirující vidět, co společně dokáží za 24 hodin vytvořit mladí lidé z odlišných kultur s odlišnými zkušenostmi, kteří se nikdy dříve neviděli. Závěrem nám organizátoři poděkovali za účast a potěšili nás zprávou, že rozhlasový výstup odvysílá stanice Euronews.
Bylo také zajímavé sledovat, jak společně prožitá stresová situace dokáže stmelit kolektiv. Následující závěrečná recepce tak trochu zaváněla nostalgickým loučením a děkováním za společně odvedenou práci. Na všech bylo vidět, jak je práce v médiích baví a jak jsou za získanou zkušenost rádi i to, že je dobře odvedená práce naplňuje. Ve skutečnosti jsme si zaplatili cestu do Bruselu, ubytování i stravu za tím účelem, abychom mohli společně pracovat – tvořit média. Připouštím, že když se na to s odstupem podívá člověk z jiné branže, musí si o nás účastnících myslet, že jsme snad blázni.
Tomáš Kabát
Životní úspěch? Co to vlastně je?
K čemu se hnát za životním úspěchem, když se naše priority s dobou mění? Není naopak příliš omezující, stanovovat si nějaký cíl, který mermo moci budeme považovat za životní úspěch?
Tomáš Kabát
Nejsou vzdělávací pořady hovadina?
Už mnoho desetiletí se média využívají i pro prezentaci naukového obsahu. Za minulého režimu například druhý program Československé televize vysílal v průběhu dopoledních hodin pořady, které měly doplňovat výuku na základních školách. Díky tehdejším striktně stanoveným osnovám bylo jasné, co se žáci ve školách v daných dnech učili. Už tehdy byly ale i tyto vzdělávací pořady spíše na škodu. Místo pedagogického uchopení témat totiž často převládalo propagandistické ideologické pojetí. Doba se naštěstí změnila, vzdělávací pořady však stále příliš dobře nevzdělávají.
Tomáš Kabát
Expo 1958 se komunistům vymklo kontrole
Zajímali jste se někdy o Expo 1958? V tom případě je tento článek pro vás. Vznikal jako práce do školy, ale bylo mi líto jej po odevzdání rovnou "zavřít do šuplíku". Když už jsem si s tím dal tu práci, tak to alespoň zveřejním, aby si to zájemci přečetli také. Tento článek je poněkud delší, tak si uvařte kávu a pohodlně se usaďte.
Tomáš Kabát
Rozhlasový trh se s březnem mění
Mluvené slovo už jen na Českém rozhlasu Plus. S prvním březnovým dnem končí vysílání hned tří stanic mluveného slova. Sloučí se stanice Leonardo, Rádio Česko a ČRo 6. Mění se i zprávy.
Tomáš Kabát
Silvestrovský klid v tureckém Istanbulu
Silvestrovské oslavy v Turecku nejsou tak vyznávané, jako například u nás. V Istanbulu se obchodníci sice snaží vše do oslav nového roku stylizovat, avšak zejména kvůli turistům.
Další články autora |
Mám rakovinu, oznámil ministr Válek. Objevil ji screening, čeká jej operace
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek oznámil, že má rakovinu. Prohlásil to na tiskové konferenci k...
Feriho převezli do vězeňské nemocnice. Hrozila nákaza HIV, uvádí média
Bývalý poslanec Dominik Feri, který si odpykává trest za znásilnění dvou dívek a další pokus o...
Místo činek ukázaly plavky. Kalendář vzpěraček nyní patří juniorkám
Již druhé desetiletí nabízejí vzpěračky důkaz o tom, že jsou nejen silné, ale hlavně krásné ženy a...
14 milionů za 14 prasat. Myslivci se posmívají policii za odstřel divočáků
Premium Policejní vrtulníky, noční vidění, tlumiče, termovize a v součtu 70 elitních snajprů v akci za 14...
Pokuty za rychlost jako stroj na peníze, už za 51 km/h. Radarů v obcích přibývá
Premium Z Česka se stává radarová velmoc. Počet silničních radarů podle statistik Českého metrologického...
Probiotické nápoje a esport. Češi vládnou mezi nejrychleji rostoucími firmami
Vítězem hlavní kategorie žebříčku Deloitte Technology Fast 50 CE nejrychleji rostoucích firem ve...
Lipavský vítá Trumpova šéfa diplomacie. Rubio je pro Česko dobrá zpráva, tvrdí
Kdyby se americkým ministrem zahraničí stal Marco Rubio, byla by to pro Česko dobrá zpráva, neboť...
Dezinformátor dluží 1,5 miliardy dolarů, jeho web teď patří satirikům The Onion
Americká satirická stránka The Onion převzala web InfoWars konspiračního teoretika Alexe Jonese....
Ne všem západním značkám se v Číně nedaří. Kanadská firma nestačí sčítat zisky
Ačkoliv se západním firmám na čínském trhu v posledních době nevede, existují i výjimky. Kanadská...
I vrazi mají doma děti. Násilí páchané na dětech se ve věznicích neodpouští
Jaké je pro ženu pracovat ve věznici? Je to tam bezpečné, jsou vězňové manipulátoři a mají vůbec zájem o nápravu? Nejen na tyto otázky odpovídala v...
- Počet článků 72
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1647x
----
Aktualizace z roku 2015: Zdravím všechny návštěvníky mého blogu. Již nějakou dobu se psaní nevěnuji. Zdejší články jsou spíše historickou záležitostí a vyjadřují spíše názory a postoje nezralého středoškolského/vysokoškolského studenta. Mnoho zde popsaných postojů jsem změnil, berte prosím vše s rezervou. Zde uvedené názory rovněž nevyjadřují postoje organizace, v níž pracuji.
Seznam rubrik
- Názory
- 43. Mezinárodní Filmový Festiv
- 44. Mezinárodní Filmový Festiv
- 45. Mezinárodní Filmový Festiv
- Rozhovory
- Reportáže
- Nezařazené