Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Zahraničním novinářem na zkoušku

Organizace European youth press uspořádala v říjnu na půdě Evropského parlamentu dny mladých novinářů (European youth media days). Jednalo se o workshopy pro studenty novinařiny nebo mladé novináře ze zemí Evropské unie. Ti si vybrali druh workshopů podle svých zaměření – na výběr byly skupiny televizní, printové i rozhlasové novinařiny, fotografie a sociálních médií. Každá skupina dostala také téma, na kterém měla pracovat.

tiskove centrum, Evropský parlament, BruselTomáš Kabát

110 lidí ze zemí EU, kteří pocházeli z různých kultur a často se nikdy dříve neviděli, měli společně vytvořit publikovatelný mediální obsah. Já osobně jsem se věnoval rozhlasovému zaměření, kde jsme museli během 24 hodin společnými silami v týmu 13 lidí vytvořit nejméně půlhodinový rozhlasový pořad na téma: "It’s my right, but is it my responsibility? – EP elections: voting or snoozing?”. Samotnému rozdělení účastníků podle workshopů ale předcházely panelové diskuze a prohlídka interaktivního informačního centra Evropského parlamentu – Parlamentaria. Už tam se mohli jednotliví mladí členové seznamovat a diskutovat o otázkách spojených s Evropskou unií.

Během prvního večera se studenti mohli podrobněji seznámit s názory ostřílených bruselských zpravodajů z významných médií. Například Stephena Fildera z Wall Street Journalu nebo Laily Harrak z Deutsche Welle. Na závěr moderovaného panelu nechyběla diskuze, do níž i účastníci workshopů přispívali svými otázkami.

Diskuzním panelem začal i následující den. Tentokrát se ale diskutovalo přímo s vybranými politiky. Tématem byly nové sociální směry politických stran, formy protestů v Evropě a jejich dopad na evropskou politiku.

Následně došlo k rozdělení účastníků do jednotlivých workshopových skupin. V těch se po stručném seznámení začalo poradou, na níž diskutovali o svém výstupu, který měli společnými silami do následujícího odpoledne vytvořit. V našem rozhlasovém workshopu jsme zabředli do diskuze o tématu a o tom, na jaké bloky naše vysílání rozdělit a jak je naplnit. Porada se poněkud protáhla, mimo jiné i proto, že probíhala v angličtině a ne každý si pod konkrétním mediálním pojmem vybavil stejný prvek. Docházelo tak k občasnému nedorozumění.

Začali jsme vytvářet svůj vlastní formát, který jsme plánovali naplnit několika rozhovory s politiky i odborníky, reportážemi s fundovanými názory, bloky s příspěvky náhodných kolemjdoucích, analýzou a komentářem. Všechny tyto prvky pak bylo potřeba propojit průvodním slovem moderátorů. Zvolili jsme si tedy dvojici Christian Pelgrim z Nizozemí a Lise Højer z Dánska, kteří měli posluchače pořadem provést.

Po společné programové poradě jsme se rozdělili do tvůrčích týmů po dvou až třech lidech. Tyto týmy pak mohly soustředěněji pracovat na konkrétních tématech. Rozdělení jednotlivých úkolů bylo velmi zásadní – zde se také projevil temperament i zodpovědnost každého účastníka workshopu. Deadline byl přesně stanoven, po rozdělení úkolů tedy začala novinářská práce naplno – a to přesto, že jen zlomek z nás měl dříve zkušenost se zahraniční novinařinou.

Tvorbě samotného obsahu předcházela individuální rešerše, po níž jsme mohli lépe definovat smysl našeho příspěvku a začali jsme přemýšlet o tom, co by mělo zaznít a které respondenty bychom měli oslovit. Díky mezinárodnímu složení týmu jsme mohli využít individuálních znalostí každého z nás, téma jsme tak mohli zpracovat skutečně celoevropsky. Novinařina na půdě Evropského parlamentu byla však značně komplikovanější – bylo složité získat na mikrofon osoby ze vzdálených zemí, na místě jsme mohli pracovat jen s europoslanci a zdejšími úředníky. Pro konkrétní odpovědi už si ale musel každý zatelefonovat do zahraničí. A tak se bouřlivě telefonovalo po Bruselu i za hranice, pro delší hovory a rozhovory jsme využívali zejména Skypu.

Ne všichni byli ale pro rozhovor na mikrofon k sehnání. Někdy bylo nemožné se dostat přímo k danému politikovi přes mluvčího či asistenta. Pak jsme vzhledem k blížícímu se deadline museli sáhnout do archivu, nebo v tom horším případě dokonce i k záznamu z Youtube.com.

24 hodin se zdálo být velmi málo – čas uběhl rychle a než jsme vůbec stihli z různých nahrávek a náčrtů náš blok sestavit, už jsme museli moderátorům odevzdávat textový „teaser“ (upoutávku, úvod, anonci), aby do sebe mohlo vše zapadnout. Závěr naší práce komplikovaly technické potíže nebo například i poloha sídla naší redakce (struktura budov Evropského parlamentu byla velmi složitá a přesun z redakce do studia zabrala například až 7 minut, nehledě na to, že se mnozí v komplexu budov běžně ztráceli, čímž se proces tvorby zpráv zpomaloval).

Pro mnoho z nás byla nová i práce s anglickým jazykem. A tak všichni včetně mě mohli klidně zapomenout na obligátní hru se slovy v rodném jazyce. Angličtina musí být srozumitelná, a tak jsme zápasili s volbou těch správných slov i doplňováním vlastní slovní zásoby.

Poslední hodina před deadlinem byla pak ve znamení časového presu, nahrávání a opravování posledních chyb. Po závěrečném sestavení všech částí pořadu zbývalo do uzávěrky skutečně jen pár minut. Nebylo již příliš mnoho času pro zdokonalování nedostatků. Výsledek proto nebyl příliš ohromující, ale když si člověk uvědomí okolnosti vzniku výstupu, pak musí připustit, že rozhlasový tým na své možnosti vytvořil skutečně dobrou práci.

Dvě hodiny po odevzdání se konala společná prezentace veškerých výstupů všech workshopů. Bylo inspirující vidět, co společně dokáží za 24 hodin vytvořit mladí lidé z odlišných kultur s odlišnými zkušenostmi, kteří se nikdy dříve neviděli. Závěrem nám organizátoři poděkovali za účast a potěšili nás zprávou, že rozhlasový výstup odvysílá stanice Euronews.

Bylo také zajímavé sledovat, jak společně prožitá stresová situace dokáže stmelit kolektiv. Následující závěrečná recepce tak trochu zaváněla nostalgickým loučením a děkováním za společně odvedenou práci. Na všech bylo vidět, jak je práce v médiích baví a jak jsou za získanou zkušenost rádi i to, že je dobře odvedená práce naplňuje. Ve skutečnosti jsme si zaplatili cestu do Bruselu, ubytování i stravu za tím účelem, abychom mohli společně pracovat – tvořit média. Připouštím, že když se na to s odstupem podívá člověk z jiné branže, musí si o nás účastnících myslet, že jsme snad blázni.

Autor: Tomáš Kabát | úterý 11.2.2014 18:02 | karma článku: 4,22 | přečteno: 226x
  • Další články autora

Tomáš Kabát

Životní úspěch? Co to vlastně je?

K čemu se hnát za životním úspěchem, když se naše priority s dobou mění? Není naopak příliš omezující, stanovovat si nějaký cíl, který mermo moci budeme považovat za životní úspěch?

7.11.2014 v 9:06 | Karma: 8,43 | Přečteno: 391x | Diskuse | Společnost

Tomáš Kabát

Nejsou vzdělávací pořady hovadina?

Už mnoho desetiletí se média využívají i pro prezentaci naukového obsahu. Za minulého režimu například druhý program Československé televize vysílal v průběhu dopoledních hodin pořady, které měly doplňovat výuku na základních školách. Díky tehdejším striktně stanoveným osnovám bylo jasné, co se žáci ve školách v daných dnech učili. Už tehdy byly ale i tyto vzdělávací pořady spíše na škodu. Místo pedagogického uchopení témat totiž často převládalo propagandistické ideologické pojetí. Doba se naštěstí změnila, vzdělávací pořady však stále příliš dobře nevzdělávají.

12.11.2013 v 18:51 | Karma: 8,81 | Přečteno: 670x | Diskuse | Média

Tomáš Kabát

Expo 1958 se komunistům vymklo kontrole

Zajímali jste se někdy o Expo 1958? V tom případě je tento článek pro vás. Vznikal jako práce do školy, ale bylo mi líto jej po odevzdání rovnou "zavřít do šuplíku". Když už jsem si s tím dal tu práci, tak to alespoň zveřejním, aby si to zájemci přečetli také. Tento článek je poněkud delší, tak si uvařte kávu a pohodlně se usaďte.

16.7.2013 v 6:18 | Karma: 17,53 | Přečteno: 1440x | Diskuse | Kultura

Tomáš Kabát

Rozhlasový trh se s březnem mění

Mluvené slovo už jen na Českém rozhlasu Plus. S prvním březnovým dnem končí vysílání hned tří stanic mluveného slova. Sloučí se stanice Leonardo, Rádio Česko a ČRo 6. Mění se i zprávy.

20.2.2013 v 21:04 | Karma: 4,75 | Přečteno: 345x | Diskuse | Média

Tomáš Kabát

Silvestrovský klid v tureckém Istanbulu

Silvestrovské oslavy v Turecku nejsou tak vyznávané, jako například u nás. V Istanbulu se obchodníci sice snaží vše do oslav nového roku stylizovat, avšak zejména kvůli turistům.

9.2.2013 v 10:01 | Karma: 6,96 | Přečteno: 264x | Diskuse | Cestování
  • Nejčtenější

Mám rakovinu, oznámil ministr Válek. Objevil ji screening, čeká jej operace

8. listopadu 2024,  aktualizováno  9:48

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek oznámil, že má rakovinu. Prohlásil to na tiskové konferenci k...

Feriho převezli do vězeňské nemocnice. Hrozila nákaza HIV, uvádí média

11. listopadu 2024  8:04,  aktualizováno  9:35

Bývalý poslanec Dominik Feri, který si odpykává trest za znásilnění dvou dívek a další pokus o...

Místo činek ukázaly plavky. Kalendář vzpěraček nyní patří juniorkám

13. listopadu 2024  5:37

Již druhé desetiletí nabízejí vzpěračky důkaz o tom, že jsou nejen silné, ale hlavně krásné ženy a...

14 milionů za 14 prasat. Myslivci se posmívají policii za odstřel divočáků

8. listopadu 2024  10:51

Premium Policejní vrtulníky, noční vidění, tlumiče, termovize a v součtu 70 elitních snajprů v akci za 14...

Pokuty za rychlost jako stroj na peníze, už za 51 km/h. Radarů v obcích přibývá

11. listopadu 2024

Premium Z Česka se stává radarová velmoc. Počet silničních radarů podle statistik Českého metrologického...

Probiotické nápoje a esport. Češi vládnou mezi nejrychleji rostoucími firmami

14. listopadu 2024  21:27

Vítězem hlavní kategorie žebříčku Deloitte Technology Fast 50 CE nejrychleji rostoucích firem ve...

Lipavský vítá Trumpova šéfa diplomacie. Rubio je pro Česko dobrá zpráva, tvrdí

14. listopadu 2024  21:09

Kdyby se americkým ministrem zahraničí stal Marco Rubio, byla by to pro Česko dobrá zpráva, neboť...

Dezinformátor dluží 1,5 miliardy dolarů, jeho web teď patří satirikům The Onion

14. listopadu 2024  20:37

Americká satirická stránka The Onion převzala web InfoWars konspiračního teoretika Alexe Jonese....

Ne všem západním značkám se v Číně nedaří. Kanadská firma nestačí sčítat zisky

14. listopadu 2024

Ačkoliv se západním firmám na čínském trhu v posledních době nevede, existují i výjimky. Kanadská...

I vrazi mají doma děti. Násilí páchané na dětech se ve věznicích neodpouští
I vrazi mají doma děti. Násilí páchané na dětech se ve věznicích neodpouští

Jaké je pro ženu pracovat ve věznici? Je to tam bezpečné, jsou vězňové manipulátoři a mají vůbec zájem o nápravu? Nejen na tyto otázky odpovídala v...

  • Počet článků 72
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1647x
Tomáš Kabát pochází z Ostravy, nyní žije v Praze, kde pracuje v rozhlasových médiích. Má rád kulturu, filmy, každý rok tradičně jezdí na mezinárodní filmový festival do Karlových Varů. Rád cestuje a poznává nové lidi. Články na blog píše pro radost.

----

Aktualizace z roku 2015: Zdravím všechny návštěvníky mého blogu. Již nějakou dobu se psaní nevěnuji. Zdejší články jsou spíše historickou záležitostí a vyjadřují spíše názory a postoje nezralého středoškolského/vysokoškolského studenta. Mnoho zde popsaných postojů jsem změnil, berte prosím vše s rezervou. Zde uvedené názory rovněž nevyjadřují postoje organizace, v níž pracuji.