Rodinný život v minulosti nebyl tak vzorový

Často slýcháváme převážně starší lidi naříkat na dobu: „Dříve, to se žilo mnohem lépe! Dneska je všechno strašně moc rychlé a lidi si na sebe ani neudělají čas.“ Jenomže jak se ve skutečnosti v minulosti žilo? Opravdu byly dřívější rodiny tak „vzorové“? 

Ve skutečnosti byli lidé dříve ve velké nevýhodě. Neměli techniku. Místo televizí se používala rádia, místo mobilních telefonů telegramy. Ve skutečnosti je to tak, že nám dnešní doba nabízí mnohem více činností, a tak se často setkáváme se spěchem. Myslím si, že kdyby byla tehdy k dostání taková technika, jako dnes, způsob tehdejšího života by byl zřejmě velice podobný tomu dnešnímu. Každá doba má své klady a zápory. Jen těžko by se hledala před čtyřiceti lety domácnost, kde by muži vykonávali tolik domácích prací, jako dnes. Nepřipadá nám zvláštní, když vidíme muže nakupovat, s kočárkem, ani u plotny. Tehdy by takováto činnost muže byla kuriózní. Ti měli většinou delší pracovní dobu a doma pak odpočívali po práci. Domácí práce byly na ženách. Starost o dítě, pořádek v bytě, vaření, praní, šití atd…

Byly vztahy v minulosti lepší? Nebyly komunikační programy, počítače, ani internet. Mladí lidé se seznamovali většinou na akcích, pojmenovaných jako „čaj o páté“. Vztahy trvaly delší dobu a většinou lidé neuzavírali svazek manželský tak brzo jako dnes, ale nejméně po roce a půl společného soužití. Minimalizuje se tak množství rozvodů. Opět tady ale vidím nevýhodu doby, tentokrát v malé informovanosti v oblasti antikoncepce a sexu. Také proto nebyly výjimkou rodiny se třemi a více dětmi. Mateřská dovolená trvala pouhých 6 týdnů.

Život v podmínkách komunismu nabízel mnohem více volného času. Moderní technika, jako například televize, byla velmi drahá, a tak si lidé krátili večery partičkou karet, poslechem rádia, nebo návštěvou kina. Rodina byla více spolu, než dnes. Podnikaly se společné návštěvy, procházky, bylo mnohem více času na čtení knížek, možnosti navštěvovat nesmyslné komunistické schůze, anebo si jít na prvního máje zakřičet na ulici hesla jako „Ten, kdo stojí na chodníku, nebuduje republiku“. 

Nyní máme každý svůj počítač, své auto, své soukromí a své problémy. Některým lidem chybí rodinné prostředí, a proto často končí u psychologa. Dneska je spousta způsobů, jak trávit svůj volný čas. Tedy pokud lidé nějaký mají. Když jsem psal tento článek, přemýšlel jsem, který ze způsobů života je lepší. Nemyslím si, že dnešní doba je bezchybná, to vůbec ne. Ale jsem rád, že jsem se narodil až nyní. Dříve bych přece nikdy neměl příležitost napsat článek, jaký je tento.