Desítky mrtvých v mešitách. Koho víc litovat či nenávidět?

Kdysi blonďatý andílek. Fajn chlap a trenér ve fitcentru, psali o něm. A pak střelec v novozélandských mešitách, který jen měnil zásobníky a kosil tam muslimskou komunitu. Prý jako odvetu za teroristické útoky v Evropě.

Svět obletěla zpráva, že po útoku Australana zemřely desítky lidí. Dospělých i dětí. Tak tady to máte zpátky! Asi tato lze parafrázovat myšlenkové pochody do té doby bezúhonného cizince, který je nyní sám označován za teroristu a je nyní v moci soudu. Odsudek na jeho osobu už zazněl z mnoha zemí, nezřídka nazvanou svinstvem. Zabíjel, jak kritika zněla, taky nevinné.

Takže koho víc litovat či nenávidět? Náboženské fanatiky, kteří se nemstili za nic, jen svými krvavými útoky nutili vyspělou civilizaci ke středověkému tmářství a oddanost k jakémusi Alláhovi a sami přitom neváhali zemřít? A že při tom všem zlu a fanatismu taky umírali skutečně nevinní lidé, včetně dětí? Prostě lidé, kteří šli do práce, do škol, na schůzku s přáteli, nebo jen tak se obyčejně projít a srovnat si vlastní myšlenky? Všichni ti už se nikdy nikam nevrátí, zůstává jen zlost a bezmoc pozůstalých z toho, proč se tak stalo a kdo toho byl vůbec schopen.

Litovat náboženské fanatiky na cestě do muslimského ráje za dvaasedmdesáti pannami z těchto pohnutek určitě nikdo z nebude. Ani jejich komunita je nelituje. Jsou oslavováni jako novodobí mučedníci. Čím vlastně předtím trpěli? Záští k jiným bytostem, že se nemodlí jako oni? Otazníků proč vzniká zlo, je mnoho. Zrovna tak jako odpovědí, jak tomu čelit. Horší je už skutečnost. Čelí se většinou strkáním hlavy do písku.

Oplácení stejnou mincí je prý jediný účinný prostředek, jak ten, kdo zlo vytváří, na sobě samém konečně pozná, že něco dělá špatně. O muslimech se traduje, že jakýkoliv ústupek vůči nim vnímají jako zbabělost a pak své požadavky jen zvyšují. Když se jim oponent postaví a ukáže svou sílu, pak dají pokoj. Aspoň do té doby, než to opět zkusí. Tak to jde pořád dokola, než zvítězí ten silnější. Není proto rozdíl mezi zlem a odplatou, vytvářejí taky nevinné oběti. Vražedný akt Australana byla demonstrací nejen jistého pomatení mysli v představě, že kdo zlo vytváří, stejnou mincí mu může být oplaceno. A tak  mu tedy ve městě Christchurch opravdu oplaceno bylo. Samozřejmě že je to všechno špatně. Špatná je totiž celá tato doba. Teď už i pro muslimy. Jejich náboženští fanatici nyní vědí, že návštěva mešit pro ně může znamenat stejné nebezpečí, jako jejich nabádání k vraždění křesťanů v kostelích.