Jan Stifter
- Počet článků 114
- Celková karma 36,04
- Průměrná čtenost 1331x
Seznam rubrik
Jan Stifter
Dvakrát Čech a dvakrát Nečech
Všichni moji předkové byli Češi a já se dodnes považuji, jak se říká, za Čecha jako poleno. Nikdy jsem se nechtěl odstěhovat do ciziny, chtěl jsem žít doma. Po srpnu 1968 jsem dokonce tak trochu odsuzoval ty, co odešli. Ovšem pak se to nějak zašmodrchalo, neprošel jsem normalisací, pak mně několikrát volali na StB, chtěli, abych s nimi spolupracoval a když jsem odmítl, ztratil jsem práci, prostě to byla báječná léta pod psa.
Jan Stifter
Jak jezdit autem a nebýt agresivní
Je to zvláštní – ale i úplně slušný člověk se dovede za volantem změnit. I když se nechová jako vyslovený pirát, aspon občas nadává, klepe si na čelo a vykřikuje slova, která by v jiné situaci nikdy nevyslovil. Je to celkem pochopitelné – řidič je v určitém stresu, tudíž reaguje agresivněji. Dá se s tím ale něco dělat?
Jan Stifter
Náboženství nebo víra?
Asi to zní na první pohled trochu neobvykle, protože většina současníků tyto dva pojmy nerozlišuje. Ale je v nich zásadní rozdíl.
Jan Stifter
Jak se nakupuje ve Francii, v Německu a ve Švýcarsku.
Když Stendhal psal reportáže z fronty, popsal jak američtí a britští kuchaři upravují zeleninu. Řekl tím o obou národech víc než nějaká obsáhlá práce. Chci napsat o zvycích při nakupování, které možná také něco vypoví.
Jan Stifter
Proč jsem my Češi tak hrubí?
Když mi nedávno jeden kamarád přeposlal presentaci s citáty Jana Wericha, docela mne potěšil. Začal jsem to prohlížet, bylo to velmi vtipné a pravdivé, ale najednou jsem si uvědomil, že snad v každém citátu je slovo „blbec“. Když už těch blbců bylo trochu moc, přestalo to být vtipné a nakonec jsem celou presentaci smazal.
Jan Stifter
Docela moderní Neandrtálec
Jako kluk jsem miloval knihy Julia Vernea. „Děti kapitána Granta“, „Dvacettisíc mil pod mořem“, „Tajuplný ostrov“ a další – to byly hity, které jsem doslova hltal. Velkým dílem k tomu přispěly i nádherné ilustrace Zd. Buriana - dodnes mám některé z nich před očima. Nelze zapomenout.
Jan Stifter
Švýcar na silnici
Jel jsem v neděli po dálnici od St. Gallen směrem na Zürich a uvědomoval si, jaká je to pohoda. Jistě, nelze to srovnávat s všedním dnem, protože sváteční provoz je mnohem menší. Ale bylo to krásné – pro představu: kolona aut se pěkně pravidelně sune v pravém proudu. Povoleno je 120 km/h, ale jede se tak 115. Klídek.
Jan Stifter
Král diskutérů? Ve středověku by si ani neškrt´.
Čítám na iDnes, jak výborně umí češí politici diskutovat. Prý tam dokonce máte skutečného krále diskutérů – nemohu si zrovna vzpomenout, jak se jmenuje, ale upřímně vám k němu gratuluji! Tak mě napadlo, že by nebylo na škodu si připomenout, jak se diskutovalo kdysi dávno, třeba v „temném“ středověku.
Jan Stifter
Člověk nebo Bůh?
Autoři blogů se vzácně shodují v tom, že žijeme v době morální krize a že i současná krize hospodářská vychází z této krize morální. Není třeba diskutovat, zda ji zažíváme či ne. Stačí se podívat třeba jen na dnešní zprávy a komentáře ke vzrůstající nenávisti mladých k důchodcům. Kde jsou ale kořeny této krize?
Jan Stifter
Gibraltar – aneb opice nekopat!
Pod mým článkem o stu opicích a Shakespearovi se rozpoutala zajímavá diskuse. Když už tedy píši o opicích, tak tedy čistě pro pobavení článek o zážitku s jednou opicí na gibratarské skále. Bude to první pokus o článek s obrázky, doufám, že to zvládnu.
Jan Stifter
Napíše sto opic Shakespeara?
Vývojová teorie stojí a padá s dlouhými časovými údobími. Pokud na mladé Zemi vřela t. zv. prapolévka, vznikala v ní různá chemická spojení a pokud máme k disposici údobí dlouhá miliony let, je celkem logické, že jednou musí dojít k takové kombinaci sloučenin, že vznikne třeba nějaká základní bílkovina a tím se rozjede život. To je zákon pravděpodobnosti.
Jan Stifter
Oko za oko, zub za zub
Tuhle větu z Bible zná skoro každý a často bývá používána jako důkaz, jak ta Bible je nehumánní. Tady se přece legalizuje pomsta. „Nenech si nic líbit a všechno tvrdě oplatˇ.“
Jan Stifter
Svoboda a důvěra
Bydleli jsme ve Švýcarsku teprve asi měsíc a začátky nebyly snadné. Chybělo skoro všechno a pořizovali jsme si to pomalu, jedno po druhém.
| předchozí | 1 2 3 4 5 | další |
