Statisíce Rusů prchají po ruské agresi na Ukrajině z Putinovy autokratické říše

Vedle milionů Ukrajinců, kteří prchají do střední a západní Evropy před válkou, jsou oběťmi imperiálních choutek vládce Kremlu Vladimira Putina také miliony vzdělaných a inteligentních Rusů. 

Vedle milionů Ukrajinců, kteří prchají do střední a západní Evropy před válkou a mají tak podle všech mezinárodních záruk nárok na ochranu a humanitární pomoc, jsou oběťmi imperiálních choutek vládce Kremlu Vladimira Putina a následnými drtivými sankcemi Západu také miliony vzdělaných a inteligentních Rusů. Jsou totiž schopni se zorientovat a nenechat se zmanipulovat agresivní propagandou a uvědomují si, v jak nesvobodnou zemi Putin za 23 let své diktatury Rusko proměnil. Také tito Rusové zvažují, zda se Rusko je schopno diktátora zbavit nebo zda se vydají hledat svobodný život za hranice.

Jestliže za dosavadních 22 let autokratického režimu Vladimíra Putina (včetně prezidentsko-premiérské šarády s Dmitrijem Medveděvem) podle kvalifikovaných odhadů z Ruska emigrovaly téměř 2,5 milionu lidí, od začátku agresívní války proti Ukrajině odešlo kvapem z Ruska dalších 200.000 lidí. Důvodem je odmítnutí stále více totalitních způsobů vlády ruského vůdce Vladimira Putina včetně nových zákonů typu „zrady státu“ trestající až 15 lety vězení protesty proti válce. Nemalá část Rusů si nechce nechat vzít svůj způsob života, který byl postavený na konzumu nyní nedostupných výdobytků západní civilizace, když Rusko na protest proti invazi na Ukrajině opustily takřka všechny významné západní firmy. Rusku přitom zoufale chybí pracovní síly k práci a spravování obří a byrokraticky centrálně spravované země, porodnost patří v Rusku k nejnižším na světě.

Podle studie společnosti PwC se spoluprací v IT sektoru se západními firmami například velmi dobře živilo kolem 14 milionů Rusů, kteří měli roční obrat 41 miliard dolarů USA. Jde o čisté IT experty, programátory, grafické designéry, zvukaře atd., ale také o pracovníky různých tvůrčích oborů či překladatelů, tedy statisíců lidí na tzv. volné noze. Jejich výdělky jsou v nenávratnu a navíc ani honoráře nemohou čerpat, protože v Rusku svůj byznys po ruské invazi na Ukrajině ukončily také společnosti VISA, MasterCard nebo nově PayPal a Western Union. Tito špičkově kvalifikovaní Rusové nyní hledají cesty k obživě i svobodnému životu. Nejsnáze to nyní jde přes Gruzii, Arménie, Turecko a Srbsko. Tyto státy Rusům poskytují bezvízový vstup a umožňují práci na dálku pro zahraniční firmy. Ovšem Rusové, jichž za necelé tři týdny od zahájení ruské agrese proti Ukrajině do Gruzie přicestovalo na 25.000, cítí, že v Gruzii nejsou vítání. Dobře si totiž pamatují na ruskou vojenskou agresi v roce 2008 proti této kavkazské zemi a ztotožňují se s vlastenectvím Ukrajinců.

Snaha dostat se na Západ je tedy dnes pro Rusy kvůli sankcím velmi omezená. A to platí i pro prominenty Putinova režimu z řad oligarchů, členů kremelských mocenských skupin a jejich rodin, které rády využívaly toku miliard z ruských zdrojů pro pohodlný život v zemích západní svobody. Jde ještě cestovat vlakem do finských Helsinek za podmínky očkování proti covidu a doložením jasných vazeb příbuzenských či pracovních. Šlo by se dostat na Západ letecky přes třetí země, když přímé léty byly sankcionovány, ovšem pak nastupuje problém víz, které západní země Rusům sankčně neudělují. Nicméně lze očekávat, že o špičkové ruské IT specialisty se západní firmy postarají. V Rusku se však tento klíčový sektor hrozí zhroutit, což si uvědomuje i Putinův režim. Jak napsala prostátní média, že všechny IT společnosti budou po dobu tři let osvobozeny od daně z příjmu a od kontrol regulačních úřadů. Navíc jim budou poskytnuty půjčky se sazbou nepřesahující tři procenta. Zde je třeba dodat, že základní úroková sazba ruské centrální banky, od níž se teprve směrem vzhůru odvíjejí úroky za komerční úvěry, činí 20 procent.

Jaká je nálada obyvatelstva v Rusku, to je po vydání naprosto antidemokratických zákonů likvidujících i pokojný odpor obyvatelstva proti válce složité zjistit. Existují sice internetové petice za mír s podpisem 1,2 milionu Rusů a na 20 tisíc Rusů bylo za protesty zadrženo a bude dále perzekuováno, ale Putinova propaganda většinu ze 140 milionů obyvatel Ruska drží v nevědomosti.

Malým zábleskem toho, co si obyvatele největší země světa myslí, byl průzkum, který na téma největší obavy ještě před začátkem invaze na Ukrajinu mezi obyvateli země provedl respektovaný moskevský sociologický institut Levada. I když nejvíce se v analýze báli Rusové nemoci svých blízkých či dětí, na druhém místě byl strach ze světové války u 56 procent dotázaných a na třetím místě pak obava ze zneužité moci úřady, tedy Putinovou administrativou, a to u 53 % dotázaných. Tento ústav se dostal do kritického hledáčku Kremlu, když v roce 2019 při rozsáhlém průzkumu zjistil, že v kategorii mladých Rusů do 24 let chce emigrovat 53 % a ve vyšší kategorii do 35 let by chtěla Rusko opustit třetina dotázaných. „Hlasování nohama“ je totiž všude na světě nejupřímnějším vyjádřením vztahů populace k režimu.

Dá se tedy pochybovat, že Levada bude moci nějaký podobný průzkum v současné proválečné hysterii Putinova režimu provést. I ve svém předválečném prohlášení o nejnovějším sociologickém průzkumu tento čistě ruský subjekt musel dodat dle nového zákona stanovené vyjádření, jež vlastně má odběratelům sdělit, že je nepřátelský Putinovu režimu: „Levada je zařazena do seznamu nekomerčních organizací jednajících jako zahraniční agenti“. Putinův režim tedy jedná v nejlepších tradicích stalinismu, který odmítal sociologii jako „buržoazní pavědu“. Na co nějaká sociologie, když Rusové přece mají „nejjasnějšího vládce“ Vladimira Putina, který moudře sám rozhodne, co je správné a co si smí občané myslet. Rusko, země, kde kvůli diktátorovi včera znamená zítra.