Dramatické varování britské vládě je apelem i na vládu ČR

Londýnský think tank Net Zero Watch, jenž konfrontuje politiku ochrany klimatu s realitou, varoval před hospodářskou katastrofou Británie vinou pseudozelené energetické politiky.  Apel na britskou vládu má platnost i pro vládu ČR.

S výjimkou Polska s jeho požadavkem revize emisních povolenek se zatím v podstatě žádná členská země Evropské unie zásadně nevymezila proti unijní politice, která se snaží tvrdým dekarbonizačním kursem naplnit ideové cíle Green Deal spočívající ve snížení emisí CO2. Také Velká Británie, která z EU po domácím referendu vystoupila, je energetickou krizi těžce zasažena. Prudce vzrostly ceny elektřiny a plynu a zbankrotovaly desítky dodavatelů energie.

Před závěrem roku významný londýnský think tank Net Zero Watch, který konfrontuje politiku ochrany klimatu s realitou, varoval před hospodářskou katastrofou Británie vinou pseudozelené energetické politiky. Ve svém tiskovém prohlášení Net Zero Watch vyzval britského premiéra Borise Johnsona, aby vyhlásil stav energetické nouze a zavedl radikální politické reformy a zabránil tak tomu, aby se krize v oblasti nákladů na energii změnila v hospodářskou a sociální katastrofu.

Tato výzva přichází v době, kdy rostou obavy z ničivé krize nákladů na energii a energetické bezpečnosti, kdy spirálovitě rostoucí ceny tvrdě dopadají na domácnosti a podniky. Boris Johnson zvažuje, že rozdělí 20 miliard liber (cca 600 miliard Kč) z peněz daňových poplatníků dodavatelům energie, kteří hrozí zdvojnásobením nebo ztrojnásobením cen. V důsledku zelené politiky totiž Velká Británie omezila průzkum, těžbu a frakování svých velkých zásob zemního plynu a ocitla se tak v zásadní nouzi, protože bude ještě desítky let na zemním plynu závislá. Výsledkem jsou superdrahé ceny energie a rostoucí inflace, což je bolestivá nákladová zátěž, s níž se nyní potýkají domácnosti i podniky.

Think tank Net Zero Watch proto vyzval vládu, aby urychleně pozastavila nákladné plány na dosažení uhlíkové neutrality. Současně by měla bezpečnost dodávek energie a náklady na ni považovat za klíčové pro národní bezpečnost. K tomu musí v zájmu svého politické přežití vláda zavést radikální politické reformy a začít využívat obrovské zdroje zemního plynu ve Spojeném království. Ceny zemního plynu ve Velké Británii jsou nyní téměř desetkrát vyšší než v USA, kde se široce využívá frakování a kde je břidlicový plyn levný a v hojném množství.

Ovšem experti z Net Zero Watch jsou si vědomi faktu, že i kdyby bylo britské moratorium na břidlicový plyn zrušeno zítra, trvalo by nejméně 12 měsíců, než by tento plyn začal proudit. Když ovšem Johnsova vláda nevyšle investorům tento jasný signál, energetická krize a krize životních nákladů se stanou trvalými a budou představovat existenční hrozbu pro tuto vládu a mnoho podniků.
Net Zero Watch ve svém dramatickém apelu na vládu v Londýně zdůraznil, že současná krize v oblasti nákladů na energii a dodávek je výsledkem desetiletí neuvážené politiky v oblasti klimatu, která upřednostňovala nákladné technologie snižování emisí a opomíjela národní bezpečnost, bezpečnost dodávek a hospodářské a sociální dopady. Závažnost současné krize si zasluhuje mimořádná opatření nejen na ochranu spotřebitelů a hospodářství, ale také proto, aby se krize nezměnila v hospodářskou a sociální katastrofu.

Premiér Boris Johnson se stal již v nedávných měsících terčem ostré kritiky z řad vlastní Konzervativní strany za svou levicovou zelenou politiku. Pod tlakem strany musel premiér odstoupit od svého záměru donutit statisíce domácností, aby přešly z topení zemním plynem na tepelná čerpadla. Protože vedle nedostatku plynu trpí Británie také deficitem elektřiny, jejímž je čistým dovozcem podmořskými kabely hlavně z Francie. Ta ovšem před několika dny odstavila 11 z 58 svých reaktorů, 7 z nich kvůli potřebě údržby odložené kvůli covidové karanténě odborníků, 4 reaktory mají technické problémy. Francie tak nemá dost elektřiny ani pro sebe a musí ji draze doplňovat s pomocí plynu. V Británii stejně jako u dalšího dovozce francouzské elektřiny z jádra Německa panují velké obavy z možné chladné zimy.

Británie netrpělivě čeká na spuštění dvou nových bloků jaderné elektrárny Hinkley Point s výkonem 2x 1600 MW. Elektrárna, kterou staví francouzský státní koncern EdF, má ale několik let zpoždění. Vláda v Londýně, která zatím hodně podporovala výstavbu parků větrných elektráren na pobřeží, chce mít do roku 2030 k dispozici výkon VtE 40 GW. Uvažuje však také o stavbě další výkonově totožné jaderné elektrárny Sizewell C. Podle interview Borise Johnsona pro BBC, britské vlády „příliš dlouho odmítaly přijmout těžká rozhodnutí v oblasti jaderné energetiky“. Británie má v provozu 19 reaktorů s 15% podílem jádra na energetickém mixu země (srovnání s ČR – 6 českých jaderných reaktorů v Dukovanech a Temelíně mělo v roce 2020 celkem 37% podíl na výrobě elektřiny v ČR).

Think tank Net Zero Watch vyzval britskou vládu, aby:

1. Naléhavě pozastavila plány na dosažení uhlíkové neutrality a postavila náklady na energii a bezpečnost dodávek do středu zájmu národní bezpečnosti;
2. pozastavila všechny ekologické poplatky na účtech za energii, dočasně financovala dotace z daní, ale tyto dotace v nejbližší době zcela zrušila;
3. zrušila platby za omezování provozu obnovitelných zdrojů a donutila větrné a solární výrobce, aby si sami hradili vyrovnávací náklady a tím je motivovala k jen ekonomicky výhodným aktivitám;
4. odstranila všechny daňové a jiné překážky pro průzkum těžby ropy a zemního plynu, včetně břidlicového plynu, aby se zvýšila úroveň domácí produkce;
5. pozastavila zdanění uhlíku při výrobě elektřiny z uhlí a plynu s cílem ulevit spotřebitelům a zajistit bezpečnost dodávek;
6. znovu otevřela nedávno uzavřená zařízení na skladování plynu a podpořila nové projekty skladování;
7. pozastavila všechny další politické iniciativy směřující k dosažení cíle čisté uhlíkové neutrality, včetně uhlíkových rozpočtů, cílů v oblasti tepelných čerpadel a příliš ambiciózního harmonogramu zákazu benzinových a naftových motorů, dokud nebude stabilizován energetický sektor Spojeného království.
8. Usnadnila a urychlila výstavbu a zavádění malých modulárních reaktorů.

Když bychom plynovou tematiku britské výzvy zaměnili za potřebné využití českého uhlí a stavbu nových jaderných bloků, mohou mít klíčové body dramatického britského apelu podstatnou platnost i pro vládu České republiky s akcentováním následujících faktů:

1. Bude vláda ČR jednat, teprve až kvůli drahé a nedostupné elektřině začnou zavírat české průmyslové podniky, které vytvářejí základ české prosperity?

2. Dokáže se vláda ČR včas vymezit proti sociálně-ekonomicky a politicky nepřijatelně urychlované dekarbonizační politice Evropské komise?

3. Jaké potřebné finance v řádu stamiliard korun každoročně si chce česká vláda z peněz daňových poplatníků rezervovat, aby dotovala rozpočty domácností devastovaných neúnosnými cenami energie?

4. Jak chce vláda ČR čelit sociálně-ekonomickému rozpadu společnosti v důsledku nepřijatelných cen elektřiny, kterou nedávno energetický expert Václav Bartuška správně označil za veřejný statek?

5. Je si vláda ČR vědoma faktu, že uvažované nahrazování uhlí ruským zemním plynem je lobbisticky prosazovaným drahým, emisně nesmyslným a ekonomický a politicky nepřijatelným hazardem?    

6. Dokáže nová vláda ČR změnit dosavadní alibistický a národohospodářsky nepřijatelný postoj předchozích vlád k (ne)výstavbě nových jaderných bloků jako v ČR jediné alternativě budoucího nutného nahrazení energetického uhlí a efektivního plnění dekarbonizačních plánů?