Burkiny přece vůbec nejsou islámský oděv!!

Vzpomínám na případ, kdy kdesi v Súdánu bičovali mladou teenagerku, že měla pod dlouhým hábitem džíny. Co by asi tihle muslimové řekli na holky v elasťákách u vody?? 

První zprávy o burkinách jsem zaslechla již před pár lety. Začaly se prý šít, aby muslimské ženy, které si nemohly dovolit jít plavat v klasických bikinách nebo v jednodílných plavkách, nemusely trávit dovolenou u moře pozorováním svých dětí a manžela, jak se cákají ve vodě. Pravda, očas jsem nějakou zahlédla ve vodě plně oblečenou. Ale to pro ně asi nebylo to pravé ořechové...

Poprvé jsem je na vlastní oči viděla minulý rok na dovolené v Turecku. Žen v burkinách tam bylo poměrně dost. Byl to tedy hodně nezvyk. Muslimské ženy si sice polepšily. Už mohly se svým dítětem do vody. Ale že by šlo o muslimský oděv, tak to ani náhodou.

Spíš je to takový nějaký paskvil mezi Západem a islámem. Snaha některých muslimů mít stejné možnosti jako my. Nebojme se ale, že se nám tu jednou, až v Evropě případně převládne saudskoarabský výklad islámu (a právě ten se v Evropě šíří), budou po středomořských plážích potulovat děvčata v burkinách. Tuhle "úchylku" jim podle mě velmi rychle zatrhnou pod dosti přísnými tresty. 

Muslimský oděv totiž neznamená nenosit krátké rukávy a krátké sukně a nechodit prostovlasý. Kdepak. Správná muslimka se hlavně obléká cudně! Tj. tak, aby muž neviděl vůbec nic, co by v něm mohlo vyvolat nějaké necudné myšlenky. Když zalistujete na stránky islam.mypage.cz, tam najdete tento úryvek:

RŮZNÉ TYPY ZAHALENÍ: Zahalení má mnoho podob a liší se zvyklostmi té které země a taky módou ve tvarech, barvách a materiálech. Mělo by však splňovat tyto podmínky:
- volné šaty po kotníky
- neprůhledné šaty a šátek
- neelastické
- šátek zakrývá vlasy, uši, krk, šíji a hruď
- nejsou vidět nohy a prsty na nohou
- obecně zakrývat kŕivky těla
- zahalit celé poprsí volným splývavým závojem, nejlépe nařaseným

Dodnes vzpomínám, jak jsem kdysi před lety narazila na nástěnce jedné z fakult jordánské univerzity v Ammánu na zajímavý text. Jakási muslimka tam "sestrám muslimkám" promlouvala do duše. Nemají si prý myslet, že svou víru vyřeší prostě tím, že si dají na hlavu šátek a hotovo. Upnutá trička (byť s dlouhým rukávem) a kalhoty, jak psala, nejsou muslimský oděv. Nevím, jaké propagovala zahalení. Tolik si již nepamatuji. Toto mi ale utkvělo v paměti, protože v Ammánu jsem na univerzitě potkávala spoustu děvčat oblékaných právě takto. Moderně, byť měly dlouhé rukávy a kalhoty, ale vždy s šátkem. 

Muslimské zahalení není jen burka. Také si vzpomínám na jednu, zřejmě bohatší muslimku, která kolem mě kdysi prošla na káhirském Tahríru (to náměstí zná dnes snad již téměř každý). Nesla se. Měla splývavé šaty, tuším černé. Hezký šátek na hlavě. Člověk neviděl vůbec nic, ani nohy, ani křivky těla. Jen obličej. Ale nevypadala jak hadr na holi, vypadala elegantně a - to by si Muhammad asi nepřál - všimla jsem si, že ji nesleduji očima jen já, ale i spousta mladých mužů, kteří se vždycky na Tahríru sházeli. 

Islám, zdá se, dnes prochází velmi bouřlivými událostmi. Nikdy se o islámu nemluvilo tolik jako poslední dobou. Když jsem šla studovat před 20 lety arabistiku, všichni kroutili hlavou. Nikoho islám a Arabové nezajímali. Jen mě :-) Dnes je všechno jinak.

Na jedné straně tu dnes máme Islámský stát a terorismus. Na druhé straně burkiny, které rozhodně nejsou normálním oděvem, které kdy muslimky nosily do vody. Ještě v tom Jordánsku se v termálních vodopádech cákali jen kluci. Holky mohly jen koukat. Je to zvláštní. A na třetí straně začínám narážet na videa s muslimskými ženami (i bývalými muslimkami), které se staví čím dál víc za reformu islámského zacházení se ženami. Což tedy není novinka. Feministická hnutí v rámci islámu, pokud vím, existovala i předtím. 

Je jen hloupé, že si to tak nějak neodbudou tam u sebe. 

Ale ono "tam u nich" to bylo léta zabetonované. A okolnosti tomu holt chtěli, že beton popraskal. Zatím to ale, bohužel, spíš dál bouchá, než by z toho betonu vyrostla ta květina, jak ji mám u sebe na blogu Žít je umění.  Cesta ke svobodě je ale nelehká. Sami můžeme říct, kam jsme to s tou naší svobodou po 20 letech dotáhli a jak moc to v naší společnosti rozpolceně vře (ale to je jiné téma). Se svobodou neumíme zacházet ani tady na Západě. I my sami si ji pleteme s oním dětským "A já chci a chci a chci!" O té skutečné svobodě nemáme ani páru, natož abychom ji uměli žít. Co pak chceme od těch, kteří o svobodě slyšeli jen to, že jim budou létat pečení holubi do pusy?? Případně to, že je to hřích??

Před pár hodinami jsem vyprávěla kamarádce, jak kdysi islámské země přejímaly ze Západu zákoníky a kromě rodinného práva rušily šaríu. Jak jsme pro ně byly vzorem. Dnes už pro ně vzorem nejsme. Ale stále jsme pro ně, zcela zjevně, velkým problémem, na který někteří reagují jak vzteklé dítě. Blbé je, že ty děti mají zbraně a neváhají je na na nás ve svém vzteku použít...