Bomba, která to rozmete všechno...

Včera jsem měla zvláštní večer. Bavili jsme se hodně o kontextech, ve kterých vnímáme náš život. O asociacích. O tom, co dělat, když máme dojem, že se ten náš život obrací vzhůru nohama. A tak mám najednou v hlavě bombu a kafe... 

Je to zvláštní. Kdysi dávno jsem studovala v Káhiře. Je to už víc jak 20 let. Od té doby se všechno změnilo...

O Tahríru, o kterém jsme kdysi dávno zasvěceně věděli jen v té naší hrstce Čechů, kteří tam žili (a kteří na Tahrír prostě museli, protože tam se vyřizoval pobyt... ), dnes již ví mnohem víc lidí. Záběry demonstrací z Tahríru se v jistou dobu objevovaly v TV všude po světě. A zprávy, že třeba pro ženy tam není dvakrát bezpečno (a jak já jsem tam ráda chodívala!), také...

Co se islámu týká, existuje dnes již všude spousta odborníků, kteří si přečetli pár vět v Koránu :-) Neříkám, že vytrhovat něco z kontextu nedává smysl. Ostatně to dělají sami ti, kteří teď řádí tam kdesi, odkud nám sem chodí ti uprchlíci...  je dobré to vědět... 

Tenkrát v Káhiře před 20 lety jsem seděla v mallu (ano, tenkrát tam byli takhle "pokrokoví") a četla si knížku o mystériích - o mýtu o Isidě a Osiridovi. V té knížce je totiž spousta různých transformačních cvičení. Bylo to asi poprvé, co jsem se nějakými transformaci a symbolikou začala zabývat. To víte, když má člověk své problémy a rozhodne se je řešit... 

A bylo tam také takové zajímavé cvičení s hieroglyfy.

Ne, nikdo tam nikoho neučil hieroglyfy číst. Študovat hieroglyfy jsem se, pravda, snažila v Knihovně Americké Univerzity v Káhiře. Měli tam spoustu zajímavé egyptologické literatury. Ale nakonec mě to nechytlo tak, jak právě tento mystický asociativní způsob. 

Prostě jsem se chtěla naučit myslet hieroglyficky tak, jak to tam popisovali. Mnohavrstevnatě. Tak, že když se podíváte na hrníček, odhalí Vám to o sobě spoustu věcí :-) Jak prohlásila jedna paní na tom našem včerejším zajímavém setkání - je to zábava!

To si tak člověk hraje s obrázky a připisuje si kolem, co ho na dané téma napadne. A upozorňuju, že já malovat extra neumím. Můj hrníček byl dost neumělý. A rozhodně nejsem velký pečlivec :-)) Je to podobné oné proslulé metodě psychologů - namaluj strom! Ale proč spoléhat na psychology, že nám řeknou, co jsme vlastně zač??? :-)

A to jsou jen obrázky! Teď si představte, že stejným mnohavrstevným způsobem se začnete dívat na věci kolem sebe. Na ptáka, který proletí kolem. Na draka, kterého pouštíte (a přijde období pouštění draků, tak se na to připravte!) a který se jen tak sotva drží ve vzduchu.... 

Ne, to není jen tak nějaký pták a není to jen tak nějaký drak. Kdepak... 

Je fakt zábava se takhle dívat na svět :-)

A pak si uvědomíte, jak strašně moc je tenhle pohled na svět závislý na kontextech. Jak se neustále napojujeme na emoce a zážitky, které už máme za sebou. Většinou na ty, které na nás nějak silně zapůsobily. Je dobré si to uvědomit... 

I to je zábava.

• Když se Vám třeba do pohledu na hrníček připlete kafe... a relax. Pohoda Vánoc... 
• Ale když Vás třeba v souvislosti se symbolikou napadne bomba... no, to už pohoda Vánoc fakt není.

Bomby jsou dnes všude kolem nás. A to se na TV moc nedívám. Není tomu ale možné uniknout. A teď si vezměte, kde všude se necháváme strhnout těmito nevědomými kontexty? Kdy za celkem nevinnými událostmi vidíme různé bomby. A kde naopak za celkem závažnými událostmi vidíme jen to kafe a pohodičku. A pak že prý jsme homo sapiens :-) 

A co mají bomba a symbolika společného? Tu představu, která mě napadla... představu, s jakou razancí dokáže symbolika rozmetat zastaralé představy a způsoby chování. 

Bohužel se symbolikou moc pracovat neumíme. Náš pohled na věci je dost povrchní. U některých to pak končí tou skutečnou bombou. A u druhých zase strachem z nich. A místo té pohody Vánoc tu máme zas jen naprosto zbytečné trápení....

Jedni dokonce pod vlivem těch prapodivných obrazů a jejich kontextů ve své hlavě jdou a zabijí se. Chápete to? Navlečou na sebe bomby a nechají místo těch šílených obrazů ve své hlavě rozmetat na kousky sami sebe! Tomu říkám hodně pokroucený pohled na svět! A zapomeňme chvíli na to říkat si: "Tak dobře jim tak! Čím víc z těch šílenců to takhle skončí, tím líp!"

Jen si to představte. Tak dlouho si necháváte zblbnout hlavu, tak dlouho zaplevelujete hlavu kontexty, které jsou jen o nenávisti, až jdete a zabijete se. A to jen proto, že nevnímáte sílu těch symbolických kontextů. Je to jako začarovaný kruh neprohlédnutých symbolických kontextů. Zabíjí to nakonec obě strany barikády. 

Protože ta hranice, kdy se nechováme jako zombie ale jako skutečný živoucí člověk je tam někde hodně vysoko, jak píšu v článku Nejsem náhodou pochodující mrtvola?? :-) A tak mi dovolte se důrazně přimluvit za to, abychom se naučili symboliku vnímat a se symbolikou pracovat!

Uznávám, ono to není tak jasné a přímočaré a spočítatelné. Ale není to tak dávno, co jsem byla na lektorském kurzu pro učitele angličtiny, kde nám jako jeden z úžasných způsobů výuky angličtiny překládali právě hru s asociacemi! A já si tak ráda hraju!