Umíte pozdravit, poprosit či poděkovat za laskavost? Nebo to neděláte?
Společenská etiketa je téma, které mě opravdu fascinuje! Jestliže jste pravidelnými čtenáři mých blogů, pak už to víte. Občas si při kontaktu s různými lidmi rozličného věku říkám, že by neškodilo, kdyby se proškolili ve společenské etiketě a oprášili si znalosti z dětství.
ZAJÍMAVÝ ČLÁNEK O ŠKOLÁCÍCH I. TŘÍDY
Před pár měsíci, přesně v dubnu roku 2018, jsem si přečetla zajímavý článek na serveru Novinky.cz od Jany Hanuškové, který se jmenuje: „Etická výchova ve školách? Děti často neumějí ani poděkovat.“ Pokud máte chuť si článek přečíst celý, najdete jej zde: https://www.novinky.cz/veda-skoly/470272-eticka-vychova-ve-skolach-deti-casto-neumeji-ani-podekovat.html
Velmi mě zarazilo, jak učitelka základní školy na pražském Jarově Kateřina Petřinová přiznává, že mnoho dětí neumí v její třídě poprosit a poděkovat. Zajímavé rovněž je, že tlačenici při vstupu do třídy řeší tak, že svému spolužákovi dají ránu pěstí. Takže konflikt řeší rovnou násilím.
Jak je možné, že děti neumí v šesti letech poprosit nebo poděkovat? Zřejmě se se slušným chováním nesetkaly ani doma v rodině, u prarodičů, ve styku s kamarády či ve školce. Patrně vůbec nezažily, jak to vypadá, kdy druhého o něco poprosí a také, když to dostanou, že za to poděkují. Protože se s tím děti nesetkaly, řekněme si narovinu, nikdo je tomu doma nenaučil, neumí to při nástupu na základní školu.
UMÍME SE K SOBĚ CHOVAT S ÚCTOU A SLUŠNĚ NAVZÁJEM?
Ale umíme to my, dospělí? Rozprodávám knihy po příbuzných a při každém druhém jednání s lidmi se setkávám s arogantním chováním. Zájemci neprosí, nežádají o zboží, které nabízím, ale přistupují ke mně tak, že si arogantně diktují podmínky. Když se dohodneme, tak nepoděkují.
Přiznávám, že jsem měla za několik let tak arogantní kupce, kteří mi začali vyhrožovat a zvyšovali na mě hlas do telefonu, že jsem jim peníze vrátila na jejich účet, napsala jsem jim upřímně, že se my dva nikdy nedohodneme a ať se obrátí na někoho jiného. Jejich chování bylo prostě za všemi hranicemi slušného chování a odmítla jsem to snášet.
Mám ale i opačné zkušenosti. Lidé reagují v komunikaci se mnou velmi překvapeně a někdy mě i chválí. Nejdřív jsem to nechápala. Za co? Ale když se mi to stávalo častěji, vypozorovala jsem, že byli překvapeni mým chováním – pro mě tedy zcela normálním – že jim popřeji na začátku naší komunikace dobrý den (pozdravím), že je požádám (tedy poprosím) o zaslání adresy a nakonec, že jim poděkuji za obchodování (poděkování) a rozloučím se s nimi (závěrečný pozdrav). Lidé mi pak dodatečně píší, že bylo pro ně doslova osvěžující v této drsné době narazit na takového člověka, jako jsem já.
Ještě jednu zkušenost jsem v souvislosti se slušným chováním nabyla. Jestliže komunikuji či jednám s muži, a je celkem jedno, čeho se to týká, pak si moje slušné chování vysvětlují jako jednoznačné signály z mé strany, kterými dávám najevo svůj zájem o ně.
Mnohokrát jsem už musela vysvětlovat, že se o nic takového nejedná! Že se chovám jen v rámci společenské etikety a že pozdravit, poděkovat za milé gesty či o něco poprosit je normální. Vysvětlím tedy, že tohle opravdu není moje „finta“, jak někoho sbalit. Jsem zděšena, když mi muži naopak vysvětlují, že se u žen s takových chováním normálně nesetkávají! Nechápu to… Když si to vzájemně vysvětlíme, většinou se tomu zasmějeme a rozcházíme se.
Přála bych si napsat, že mě to těší, ale spíš mě to vždycky zarmoutí. A kladu si otázky, kam jsme to dopracovali? Jak je možné, že když člověk jedná v hranicích slušného chování, že to druzí oceňují jako výjimečné?
Přitom nejde o malé děti, ale dospělé lidi. Ti přeci musí v kontaktu s druhými lidmi dnes a denně dodržovat pravidla společenské etikety. Nebo ne a je tomu naopak? Když mi to někdo „natře“, musím mu to taky „natřít“? Na hrubý pytel se hodí jedině hrubá záplata?
Svým způsobem tomu rozumím. Připouštím, je to taky často snazší. Ale já jsem se rozhodla, že půjdu proti proudu. Nechci odplácet druhým zlem. I konflikt se dá vyřešit diplomaticky. Neříkám, že se mi to vždycky podaří, ale pokaždé do toho jdu s tím, že to chci zkusit. Nesnáším hádky a spory. Nechci se k lidem chovat hrubě, i kdyby to bylo sebevíc „in“ a dělal to tak každý.
JAK JE MOŽNÉ PROMĚNIT LIDI KOLEM SEBE?
Nevím, jestli jste si toho všimli také, ale když člověk vůči druhému udělá vstřícné místo, potěší vás to. Zahřeje u srdce. A co víc? Něco se změní. Uvedu příklad. Když jsem se přistěhovala do Ústí nad Labem, několikrát denně jsem chodila ulicí, kde bydlím. Bydlím na místě, kde jsou domy s malými zahrádkami a domy jsou postaveny blízko sebe.
Když jsem se přistěhovala, nikdo mě nezdravil, ačkoliv jsem stále stejné tváře potkávala často. Bylo by samozřejmě příhodné, aby muž pozdravil ženu, ale věděla jsem, že to bych chtěla příliš a nedočkám se toho. Stále mě to udivovalo a počkala jsem několik měsíců, zda se to nezmění a místní nepochopí, že jsem jedna z nich. Ale všichni se tvářili nepřátelsky a odtažitě. Pak jsem se rozhodla, že to změním. Začala jsem zdravit všechny sousedy, které jsem znala podle vidění. Muže od čtyřiceti až do osmdesáti let. K tomu jsem začala zdravit i ženy všeho věku. Vytrvala jsem, i když se několik měsíců nic nedělo.
A jak to vypadá dnes, když procházím ulicí? Všichni sousedé mě zdraví už zdálky a většina z nich se usmívá! Občas se najde i pár lidí, kteří přidají konverzační fráze o počasí či práci na zahrádce, a to se vůbec neznáme! Ženy zdravím a odpovídají mi s úsměvem na pozdrav. Musím napsat, že to považuji za velký úspěch. Rovněž je velmi příjemné, když mám za sebou špatný den a nějaký soused mi popřeje s úsměvem příjemný den. Hned mi to zvedne náladu!
A jaké máte zkušenosti se slušným chováním Vy? Umí Vaše děti poprosit a poděkovat? Máte kolem sebe lidi, kteří jsou slušně vychovaní a je pro vás radost se s nimi potkat? Nebo máte spíš špatné zkušenosti? Anebo dokonce razíte názor „na hrubý pytel hrubá záplata“?
Krásné letní dny a milé lidi kolem sebe Vám přeje Vaše blogerka Hana Rebeka Šiander
Fotografie, odkazy a citace:
NOVINKY.CZ. Jana Hanušková, Etická výchova ve školách? Děti často neumějí ani poděkovat. [online]. © 2003–2018 Borgis, a.s. [cit. 2018-25-04]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/veda-skoly/470272-eticka-vychova-ve-skolach-deti-casto-neumeji-ani-podekovat.html
Fotografie jsou dostupné na flikr.com zde: https://www.flickr.com/
Hana Rebeka Šiander
Jak ztratit kamarádku snadno a rychle díky sociálním sítím
Víc jak rok jsem se těšila z krásného přátelství. Pak jsem kamarádce poukázala na chybu v jejím životě, díky které trpěla. Následovalo ukončení vztahu. Jak negativně ovlivňují sociální sítě naše vztahy?
Hana Rebeka Šiander
Proč mě přestalo bavit nakupování oblečení
Ačkoliv se obchodní řetězce dušují, že se zaměřují na ochranu přírody, šetrnost a udržitelnost, nic není vzdálenější realitě. Nekvalitní oblečení stěží přežije dva roky, nemá styl, ale zato je z mizerných materiálů.
Hana Rebeka Šiander
Tuberkulóza, záškrt, černý kašel a jiné pohromy
Poslední roky, kdy už některá očkování nejsou povinná, nebo byly vyvinuty slabší vakcíny, je možné onemocnět záškrtem, tuberkulózou a černým kašlem. Už jste se s nimi setkali? Jaké jsou příznaky? Kolik je v ČR nemocných?
Hana Rebeka Šiander
Recenze knihy „Přetížení“ od Arthura Haileyho
Napínavý román „Přetížení“ z pera Arthura Haileyho dává nahlédnout do zákulisí plynárenských a elektrárenských společností. Řeší otázku globálního oteplování, nedostatku vody, letních veder, čím dál větší spotřeby plynu a energie.
Hana Rebeka Šiander
Dvanáctero pro lepší život Pražanů
Po dvou letech v Praze jsem v šoku, jak moc se Pražené změnili. Z milých, ohleduplných a vstřícných lidí se stali hrubí a arogantní lidé. Největší změny vidím u dvacátníků a třicátníků. Copak jim nikdo neřekl o etiketě?
Další články autora |
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky
Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...
Turisté si zajeli do Afghánistánu. Střelci část Evropanů povraždili i s průvodci
Neznámí ozbrojenci v pátek večer v provincii Bámján v centrální části Afghánistánu zabili tři...
Přes Česko přecházejí bouřky. Zaměstnaly hasiče, v Brně čerpají lagunu
V pátek se na většině našeho území objevují přeháňky, místy i bouřky. Bouřky mohou celou ČR...
Pavla propustili z nemocnice do domácí péče. Spadl v malé rychlosti, řekl Hrad
Prezident Petr Pavel byl po jednodenní hospitalizaci v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) propuštěn...
Náklaďák na D2 vrazil do vozu v konvoji německé armády, dva lidé se zranili
Nákladní vůz na dálnici D2 narazil v noci na pátek do doprovodného vozu konvoje německé armády,...
Foto měsíce ukazuje Velikonoce na Slovensku, zachytil je Michal Sváček z MAFRY
Porotu soutěže Foto měsíce Czech Press Photo v dubnu nejvíce zaujal snímek fotografa Michala Sváčka...
Pracující důchodce skončil po nehodě bez příjmů. Účty poplatil díky životnímu pojištění
Spousta důchodců si dnes přivydělává, aby zvládli zaplatit stále rostoucí výdaje a nemuseli se spoléhat na pomoc svých blízkých. Podobně tomu bylo...
- Počet článků 624
- Celková karma 21,92
- Průměrná čtenost 3813x
Během svého života jsem se věnovala mnoha povoláním. Pracovala jsem v McDonald´s, byla jsem asistentkou ve vzdělávací společnosti, realitní makléřkou i státní úřednicí na Ministerstvu obrany ČR.
Nejvíce mě zaujala práce v médiích (rádio, TV, noviny) a objevila jsem, že mě baví psát. Pracovala jsem jako novinářka v oblasti V.I.P. a politiky.
Píši recenze pro Palmknihy.cz. Jsem blogerka, spisovatelka a recenzentka knih a filmů.
V únoru 2012 mi vyšel můj první román pro ženy, kniha BRIGITA. V prosinci 2012 se objevila na světě druhá kniha HEDVIKA. V roce 2020 jsem napsala nový ženský román, který se jmenuje MARIANNE a hledám nakladatele, abych mohla knihu vydat. A pracuji na dalších knihách.
Najdete mě také na MÉM WEBU: http://siander.cz
Můžete mi napsat na E-MAIL: siander@siander.cz
Počet návštěv podle TOP listu:
');
//-->
Seznam rubrik
- Ostatní
- Merry X-mas
- Křesťanství, judaismus
- Vztahy
- Politika, kauzy
- Kultura
- Sci-fi o EU
- Kniha MARIANNE
- Kniha HEDVIKA
- Kniha BRIGITA
Co právě poslouchám
- Worship Radio 247
- The UK 1940s Radio Station
- Hit Rádio City - Devadesátka
- Hallelujah - Hillsong Worship
- iEC Live - Be Lifted (Live)
- God's Not Dead - Newsboys
- Way Maker - Sinach
- Intentional - Travis Greene
- Still Rolling Stones - Lauren Daigle
- Jerusalema - Master KG feat. Nomcebo
Oblíbené blogy
Oblíbené knihy
- Bible kralická
- Kybernemoc! - Manfred Spitzer
- Rozum a cit - Jane Austen
- Rudý Zeman - Jaroslav Kmenta
- Boss Babiš - Jaroslav Kmenta
- Vývojová psychologie - Josef Langmeier & Dana Krejčířová
- 12 pravidel pro život - Jordan B. Peterson
- Pýcha a předsudek - Jane Austen