Recenze knihy „Můj život po životě“ od M. Viewegha

Kniha Michala Viewegha „Můj život po životě“ je autobiografií, ve které spisovatel deníkovou formou zachytil události, které se v jeho životě odehrály od osmého prosince roku 2012, kdy mu praskla aorta. Kniha zaznamenává radikální změnu života, na kterou se nemohl nijak připravit, protože ho zastihla ze dne na den. Jeho život, tak jak jej znal a jak jej miloval, je pryč. Pomalu zlepšující se dlouhodobá paměť, velmi špatná krátkodobá, úzkosti, deprese, stálá beznaděj… Viewegh mohl knihu napsat díky svým poznámkám před úrazem a postupně se zlepšujícímu celkovému stavu.

Ve svých jednapadesáti letech stojí Michal Viewegh tváří tvář dalším rokům, které ho čekají a není si jist, zda přinesou něco dobrého. Zvažuje, zda by řešením nebyla sebevražda.

Rekapituluje svůj dosavadní život, jak jen to jeho vzpomínky, zápisky, poznámky z cest a pomaličku se vracející paměť umožňují.

Vzpomíná na obyčejné věci, které obvykle, my zdraví, už ani nevnímáme – jako například chutné kvalitní víno, procházka s rodinou, posezení v kavárně s přáteli, radost z nakupování či vzpomínání nad fotografiemi z dovolené. Nahlédneme do života známého spisovatele tak blízko, jak je to jenom možné, sexuální stránku nevyjímaje.

Stránku za stránkou se dočítáme o úzkostech, depresích, beznaději a strachu, který Viewegha pronásledují – strach, že už nebude moci nic napsat (jako dřív); obavy, že ho opustí manželka; že se nemůže věnovat dětem jak byl zvyklý; strach z osamělosti; úzkosti z běžných činností, míst…

Na mnoha místech prokládá Viewegh své zápisky z života také básněmi od českých či zahraničních básníků, které právě vystihují jeho duševní rozpoložení. Rovněž dopisy čtenářů, známých osobností či poradců, kteří mu radí, co by mu pomohlo zlepšit jeho zdravotní i duševní stav, Viewegh zařadil do své nejnovější knihy. Tak je rovněž možné, že narazíte na svůj vlastní...

To, co prožil Viewegh a co popisuje ve své poslední, šestadvacáté knize, můžeme nahlédnout dvěma pohledy:

Prvním – kdy si řekneme, že takhle bychom skončit nechtěli a to, co Viewegh napsal je v porovnání s tím, co jsme již četli, chabé.

Nebo druhým pohledem – kdy si uvědomíme, že čteme knihu od muže, který přežil svou smrt a snaží se s námi podělit o to, co prožíval a jak se mu žije.

PRO JAKÉHO ČTENÁŘE JE KNIHA "MŮJ ŽIVOT PO ŽIVOTĚ"?

Jestliže si chcete přečíst oddechovou literaturu, zapomenout na každodenní starosti života a zasmát se, pak bych Vám ji doporučit nemohla. Pakliže se nebojíte číst o starostech a utrpení zoufalého muže, který jako jeden z deseti případů po prasknutí aorty přežil, pak je to kniha pro Vás.

Domnívám se, že abychom mohli knihu správně ocenit, je třeba si uvědomit jedno – nejde už o Michala Viewegha, kterého jsme znali. Je tu nový „Viewegh“, a jako takového je třeba ho brát.

Knihu „Můj život po životě“ vydalo nakladatelství Druhé město – Martin Reiner, vydání první, 2013, Brno, ISBN 978-80-7227-340-9. Lze ji zakoupit jako e-knihu na portálu knihy idnes.cz - http://knihy.idnes.cz/muj-zivot-po-zivote-1.html

Fotografie a linky:

http://knihy.idnes.cz/muj-zivot-po-zivote-1.html

http://knihy.idnes.cz/

fotografie M. Viewegha z google.cz