President Zeman v roli velkého personalisty

Místo aby president Miloš Zeman jmenoval členy vlády navržené premiérem Petrem Fialou, hraje si na personalistu. Pořádá výběrová řízení v Lánech, lustruje a kádruje. Tak to však v Ústavě ČR nestojí! 

Druhé volební období presidenta Miloše Zemana skončí v březnu 2023. Máme za sebou necelých devět let se Zemanem. To je celkem dlouhá doba. Člověk si postupně zvykne na leccos.

Představte si například devítiletý vztah s partnerem. Po devíti letech? To už přeci svůj protějšek dobře znáte, víte, co od něj čekat. Dovedete ocenit jeho kladné stránky a raději pomlčíte o jeho slabostech a zlozvycích.

Já se však ani po devíti letech se Zemanem nedokáži smířit, že si stále hraje na největšího personalistu v zemi. Ačkoliv věnuji pozornost politickým komentářům od předních novinářů, nikdo se nepozastavil nad tím, že Zeman jedná v rozporu s nejvyšším zákonem země, Ústavou České republiky.

Zřejmě jsme si zvykli, že se Zeman osobně setkává s navrhovanými ministry budoucí vlády designovaného premiéra Petra Fialy, které lustruje, prověřuje a hodnotí jejich kvalifikaci pro daný post. V pořádku to však není.

Nevzpomínám si, že by to dělal náš první president Václav Havel. Anebo mi už neslouží paměť?

Pojďme se podívat do Ústavy ČR, čl. 62 (a), jak to tam stojí.

„President republiky jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi.“

Členy vlády zkrátka a jednoduše president jmenuje na návrh premiéra. Ústava nikde nezmiňuje, že by president měl pořádat výběrová řízení (navíc za extrémních podmínek, v plastové krychli, protože sám president je nemocný covidem-19 a měl by trávit čas jako ostatní nakažení u nás v naprosté izolaci), na kterých by měl lustrovat kandidáty, hodnotit jejich zdatnost, odbornost a dovednosti. Doporučovat či odsouhlasovat jejich jmenování, nebo dokonce se šprajcovat a odmítat již navržené kandidáty premiérem jmenovat (jak už jsme to zažili u Zemana mnohokrát v minulosti a v jednom případě nyní).

Budoucí ministři jsou navržení premiérem. Ústava dává pravomoc a zodpovědnost premiérovi. Důvěřuje, že v roli předsedy vlády se ocitne člověk, který bude kompetentní, inteligentní a bude si vědět rady. Jsem přesvědčena, že takovým člověkem Fiala je.

To, že Zeman rozhoduje o tom, jací lidé ve vládě budou (zda se mu budou osobně líbit, zda se shodují s jeho pohledem na Rusko, Čínu, Izrael či EU) je nejen oslabování důvěry a pozice Fialy před celým národem, ale opět mistrovským kouskem samolibého Zemana. Právo na něj nemá, ale všichni mu to zase trpíme, tolerujeme a také mu ustupujeme. V pořádku to podle mého názoru není.

V situaci, kdy se Česká republika opět vyhoupla mezi třetí zemi světa s nejvyššími počty nakažených covidem-19, kdy je sám president nemocný, kdy jsme zadlužení až po uši, a kdy je nutné rychle jednat, není čas na zbytečné protahování a kádrování nových členů vlády.

Krásný adventní čas vám přeje Vaše blogerka Hana Rebeka Šiander

Zdroje:

Roman DAVID. Ústava České republiky, Listina základních práv a svobod, úplné znění doplněné poznámkami, úvodem do problematiky a výběrem ze soudních případů. Nakladatelství Olomouc, s. r. o. 4. aktualizované, přepracované vydání. Olomouc. 2005. 263 stran. ISBN 80-7182-200-0