Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Hrubost, arogance, povýšenost a pýcha mladých lidí bije do očí!

Co jsme dříve označovali za jeden ze základních hříchů – pýchu – je dnes vydáváno za zdravé sebevědomí. A mladí lidé jím přímo srší! Pojďte si přečíst, jak arogantně a pyšně se dokáží současní mladí lidé chovat k slabým lidem.

PŘÍPAD PRVNÍ – CHROMÝ ČTYŘICETILETÝ MUŽ A HRUBÁ DVACETILETÁ DÍVKA

Před pár týdny jsem byla svědkem něčeho, co mě šokovalo. Na Mírovém náměstí v Praze do autobusu č. 135 nastoupil asi čtyřicetiletý muž. Na první pohled bylo zřejmé, že život k němu nebyl laskavý.

Napadlo mě, že patrně v dětství prodělal obrnu, anebo utrpěl těžkou nehodu, která trvale poškodila jeho nohy. Opíral se dvě berle a nohy těžce vlekl. Vypadalo to, jako kdyby ho neposlouchaly. To ho značně zpomalovalo.

Měl plnovous a silné brýle. Měl čisté oblečení a na zádech těžký batoh. Napadlo mě, že si byl patrně nakoupit a jediná šance, jak něco odnést, je v jeho případě pouze na zádech.

Když pomalu nastoupil do autobusu, nějaký muž, který byl sice starší než on (ale za to byl v kondici), se ihned zvedl a uvolnil mu místo. Ten chromý čtyřicátník to se smutný úsměvem ocenil, poděkoval a vděčně si sedl. Každý krok byl pro něj očividně těžký.

Nenápadně jsem nemocného muže pozorovala zpovzdálí několika metrů v autobuse a bylo mi ho líto. Představila jsem si, jak to má v životě v každém ohledu těžké a doufala jsem, že má někoho, kdo mu aspoň občas pomůže a povzbudí ho.

Když autobus zastavil na další zastávce, hodně lidí vystupovalo. Chromý muž se těžce s pomocí berlí zvedl a snažil se, jak nejrychleji mohl, dostat ke dveřím. Tam do něj hrubě narazila asi dvacetiletá dívka. Muž zakolísal a vypadalo to, že spadne. Naštěstí to bylo mezi dveřmi! Protože je měl po boku, dopadl na ně, ale ne na zem. Když se vzpamatoval, rychle se belhal z autobusu, aby se dveře nezavřely. Rozhořčeně zakřičel za mladou dívkou, proč se k němu tak ošklivě zachovala! Ta se jen netečně ohlédla a šla dál.

PŘÍPAD DRUHÝ – JAK MĚ TÉMĚŘ SEJMUL RAMENEM TŘICÁTNÍK

V čase před Vánoci jsem šla po Francouzské ulici v Praze na Vinohradech. Bylo to právě na místě, kde chodník měří asi dva metry. Proti mně šla rodina, která se sestávala z matky, otce a syna. Už z dálky jsem viděla, jak se manželka zavěsila na jedné straně do manžela a usmála se na něj. Z druhé strany nabídl rámě své matce syn. Byl to pohledný a vysoký třicátník se statnou postavou.

Když jsem to viděla, sama pro sebe jsem se usmála a napadlo mě, jak pěkná rodina to je! A jak se k sobě hezky chovají.

Čím víc se ke mně blížili, bylo mi jasné, že se na chodník všichni nevejdeme. Rodina, která byla do sebe zavěšena, zabírala celý chodník. A čím víc jsme si byli blíž, tím víc mi docházelo, že oni se mi nevyhnou. A tak jsem šla co nejvíce k domům a výlohám, které byly na mé straně.

A pak to přišlo! V očích mladého muže jsem zahlédla něco, co bych popsala jako výzvu spojenou s arogancí: „Počkej, teď ti to nandám!“

A nyní si zkuste představit, že sedíte v kině a sledujete zpomaleně scénu: Já ustupuji, co nejvíce k domům a výlohám po pravé straně. Pevně držím nákupní tašku s pětikilovým nákupem zavěšenou na mém rameni. A najednou to přichází! Mladý muž se blíží a pak to do mě napálí svým velkým mohutným ramenem! Já to schytávám! Je to tak velký a bolavý úder, který mě šokuje, že jen zaúpím: „Ach!“ Rána mě vychýlí z mé trajektorie a moje rameno včetně ruky odlétává směrem dozadu!

Zůstávám na ulici stát, snažím se najít rovnováhu a nespadnout. Když se vzpamatuji a konečně se nadechnu, otáčím se v šoku za mladým mužem. Ten se také ohlédne a já si v jeho očích přečtu pyšný výraz: „Vyhrál jsem!“

Smutně odcházím domů a v očích mě tlačí slzy. Nechápu. Nerozumím. Jak může být pro muže, který je asi o čtyřicet kilogramů těžší než já, tohle vítězství? Jak může mít někdo radost z toho, že mě téměř sejmul na ulici? Jak může mít někdo dobrý pocit z toho, že ublížil neznámé ženě, která mu nic neudělala?

PŘÍPAD TŘETÍ – TÉMĚŘ OSMDESÁTILETÁ DŮCHODKYNĚ PO DVOU MRTVICÍCH

Nikdy nezapomenu na vyprávění paní sousedky. Když se to stalo, bylo jí asi 76 let a měla za sebou dvě mrtvice. Tehdy jela ráno autobusem kolem půl osmé do nemocnice na vyšetření. Byl plný autobus dětí a dospívajících, kteří jeli právě do školy.

Paní sousedce se často v důsledku špatného krevního tlaku motala hlava. Proto když nastoupila, poprosila dospívající mládež, která obsadila všechna místa k sezení, zda by ji nepustili sednout.

„Chcípni, krávo!“ odpověděla jí dospívající dívka a ostatní spolužáky tím nesmírně pobavila.

JSOU HRUBOST, AROGANCE, POVÝŠENOST A PÝCHA ZNAKEM MLADÝCH LIDÍ?

Ve všech případech mi hlava nebere, kde se bere v mladých lidech taková hrubost, arogance a pýcha? A jestliže se takhle chovají k cizím lidem, které neznají, jak se chovají k těm, které znají? Je to jiné? Lepší? Anebo naopak ještě horší?!

Co mě šokuje nejvíc? To, co bysme dříve označili za hrubé chování a hromadně ho odsoudili, se v současné době bere jako normální. Jako znak doby, ve které žijeme a jako něco, na co si musíme zvyknout.

Dříve bychom hrozné chování odsoudili a mladý člověk by se zastyděl a v lepším případě omluvil.

Dnes má málokdo odvahu zastat se chudáka, mrzáka a slabého člověka oproti útočící většině. Když se o tom bavím s lidmi, tak mi často vysvětlí, že je dnes těžké se ozvat, protože by to taky mohli „schytat“. Lidé se bojí. A koho se bojí? Právě těch mladých, arogantních a pyšných lidí.

Už jsem se v různých psychologických článcích dočetla, že z pýchy (která je jedním ze základních hříchů v křesťanství a tím, co nás odděluje od Boha, tedy od jediného Dobra) se stala ctnost, kterou dnes nazýváme zdravým sebevědomím.

Setkala jsem se s tím mnohokrát. Lidé, kteří si nevidí pro svou pýchu ani na špičku nosu, se domnívají, že to je jejich zdravé sebevědomí a důležité je jen to, co chtějí, cítí a potřebují pouze oni.

A jak jste na tom vy? Máte kolem sebe mladé lidi, kteří se umí omluvit, přiznat chybu a je radost s nimi být, protože vás mile překvapí a obohatí svým svěžím pohledem? Anebo spíš ty pyšné, vševědoucí, arogantní a věčně hádavé mladé lidi, se kterými je těžké vyjít a před kterými se raději člověk zavře v pokoji?

Krásné zimní dny bez hrubosti a arogance vám přeje Vaše blogerka Hana Rebeka Šiander

Autor: Hana Rebeka Šiander | pátek 12.1.2024 19:48 | karma článku: 37,84 | přečteno: 2107x
  • Další články autora

Hana Rebeka Šiander

Jak ztratit kamarádku snadno a rychle díky sociálním sítím

Víc jak rok jsem se těšila z krásného přátelství. Pak jsem kamarádce poukázala na chybu v jejím životě, díky které trpěla. Následovalo ukončení vztahu. Jak negativně ovlivňují sociální sítě naše vztahy?

27.4.2024 v 12:06 | Karma: 25,68 | Přečteno: 3847x | Diskuse| Společnost

Hana Rebeka Šiander

Proč mě přestalo bavit nakupování oblečení

Ačkoliv se obchodní řetězce dušují, že se zaměřují na ochranu přírody, šetrnost a udržitelnost, nic není vzdálenější realitě. Nekvalitní oblečení stěží přežije dva roky, nemá styl, ale zato je z mizerných materiálů.

25.4.2024 v 21:55 | Karma: 38,16 | Přečteno: 5513x | Diskuse| Společnost

Hana Rebeka Šiander

Tuberkulóza, záškrt, černý kašel a jiné pohromy

Poslední roky, kdy už některá očkování nejsou povinná, nebo byly vyvinuty slabší vakcíny, je možné onemocnět záškrtem, tuberkulózou a černým kašlem. Už jste se s nimi setkali? Jaké jsou příznaky? Kolik je v ČR nemocných?

11.4.2024 v 19:18 | Karma: 15,08 | Přečteno: 778x | Společnost

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Přetížení“ od Arthura Haileyho

Napínavý román „Přetížení“ z pera Arthura Haileyho dává nahlédnout do zákulisí plynárenských a elektrárenských společností. Řeší otázku globálního oteplování, nedostatku vody, letních veder, čím dál větší spotřeby plynu a energie.

9.4.2024 v 19:06 | Karma: 11,37 | Přečteno: 519x | Diskuse| Společnost

Hana Rebeka Šiander

Dvanáctero pro lepší život Pražanů

Po dvou letech v Praze jsem v šoku, jak moc se Pražené změnili. Z milých, ohleduplných a vstřícných lidí se stali hrubí a arogantní lidé. Největší změny vidím u dvacátníků a třicátníků. Copak jim nikdo neřekl o etiketě?

8.3.2024 v 1:04 | Karma: 19,12 | Přečteno: 958x | Diskuse| Společnost
  • Nejčtenější

Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili

15. května 2024  14:56,  aktualizováno  17:56

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...

Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce

15. května 2024  19:25,  aktualizováno  23:12

Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...

Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini

16. května 2024  8:42,  aktualizováno  15:38

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny

17. května 2024  14:16

Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...

Charkovská oblast evakuovala deset tisíc lidí. Situace je kritická, míní expert

18. května 2024  11:04,  aktualizováno  16:10

Sledujeme online Ukrajina od zahájení ruského pozemního útoku v Charkovské oblasti v minulém týdnu evakuovala už...

Kurátor: Ruská agrese mění pohled na umění socialismu, ničit by se ale nemělo

18. května 2024  16:03

Vedení Prahy řeší budoucnost nápisu „Moskva-Praha“ ve stanici metra Anděl. Ten je podle petice na...

Konec vechtrů v Čechách. Poslední závory na kliku brzy obslouží počítač

18. května 2024

Premium Závorář. Kdysi nejčastější profese na železnici je dnes doslova na vymření. Zbývají na posledních...

Oslavili nejdéle trvající manželství v Německu, dohromady jim je 200 let

18. května 2024  15:22

Manželský pár ze západního Německa oslavil 80. výročí svatby. Stal se tak nejdéle sezdaným párem v...

  • Počet článků 624
  • Celková karma 21,88
  • Průměrná čtenost 3856x
Narodila jsem se v roce 1979 v Hradci Králové. Baví mě studovat a vzdělávat se, a tak jsem vyučená švadlena a kuchařka, ale i sociální pracovnice. Vystudovala jsem theologii. Jsem absolventkou Policejní akademie PČR.

Během svého života jsem se věnovala mnoha povoláním. Pracovala jsem v McDonald´s, byla jsem asistentkou ve vzdělávací společnosti, realitní makléřkou i státní úřednicí na Ministerstvu obrany ČR.

Nejvíce mě zaujala práce v médiích (rádio, TV, noviny) a objevila jsem, že mě baví psát. Pracovala jsem jako novinářka v oblasti V.I.P. a politiky.

Píši recenze pro Palmknihy.cz. Jsem blogerka, spisovatelka a recenzentka knih a filmů.

V únoru 2012 mi vyšel můj první román pro ženy, kniha BRIGITA. V prosinci 2012 se objevila na světě druhá kniha HEDVIKA. V roce 2020 jsem napsala nový ženský román, který se jmenuje MARIANNE a hledám nakladatele, abych mohla knihu vydat. A pracuji na dalších knihách.

Najdete mě také na MÉM WEBU: http://siander.cz

Můžete mi napsat na E-MAIL: siander@siander.cz

Počet návštěv podle TOP listu:

');
//-->